400 milionů uživatelů a nečekané vedlejší účinky

Od uvedení ChatGPT v listopadu 2022 uplynuly již více než dva roky a platforma dnes eviduje 400 milionů aktivních uživatelů týdně. Pro mnohé z nich se stal chatbot nepostradatelným pomocníkem při práci, studiu i každodenních rozhodnutích. Zatímco dřívější výzkumy se zaměřovaly především na produktivitu a efektivitu, nová studie publikovaná ve spolupráci OpenAI a MIT Media Lab přináší znepokojivější pohled: intenzivní používání ChatGPT může zvyšovat pocity osamělosti a sociální izolace.

Výzkumníci analyzovali miliony textových konverzací a tisíce hlasových interakcí s chatbotem a zároveň provedli dotazníkový průzkum mezi 4 000 uživateli. V samostatné studii MIT Media Lab sledovali téměř 1 000 účastníků po dobu čtyř týdnů, jak interagují s ChatGPT v osobních, neosobních i otevřených rozhovorech. Výsledky byly jednoznačné: u skupiny takzvaných „power users“, tedy uživatelů s nejvyšší denní spotřebou, se projevila statisticky významná korelace mezi intenzitou používání a pocity osamělení, závislosti i problémového užívání.

Co studie konkrétně odhalila

Výzkumníci definovali několik klíčových metrik. Místo pouhého subjektivního hodnocení osamělosti měřili i objektivní úroveň socializace — tedy skutečný čas strávený interakcí s lidmi mimo digitální prostředí. Zjistili, že uživatelé s vyšší denní spotřebou ChatGPT vykazovali nejen silnější pocity osamělosti, ale také nižší míru reálné socializace.

Zajímavým zjištěním bylo, že malá skupina uživatelů generuje nepoměrně velký podíl emočně zabarvených interakcí. „Naše analýza odhaluje, že malý počet uživatelů odpovídá za nepoměrný podíl nejvíce afektivních podnětů,“ píší autoři studie. Konverzace těchto uživatelů obsahovaly častější projevy zranitelnosti, nízkého sebevědomí a závislosti na technologii.

Hlasový režim: pomoc, nebo past?

Obě studie testovaly také ChatGPT Advanced Voice Mode, tedy hlasový režim umožňující přirozenou mluvenou konverzaci. Výzkumníci chatbota konfigurovali ve dvou režimech: neutrálním a angažovaném („engaging“). V neutrálním režimu bot odpovídal formálně a věcně, zatímco v angažovaném režimu projevoval empatii, odrážel emoce uživatele a budoval iluzi hlubšího spojení.

Výsledky přinesly paradox. Hlasová interakce krátkodobě skutečně snižovala pocity osamělosti, zejména v angažovaném režimu. Uživatelé, kteří již na začátku studie pociťovali osamělost, však byli mnohem náchylnější k nadměrnému používání nástroje — a toto přehnané užívání nakonec jejich stav ještě zhoršilo. Výzkumníci to popisují jako začarovaný kruh: osamělí lidé hledají útěchu v AI, ale čím více času s ní tráví, tím méně času věnují lidským vztahům.

Pro „power users“ byl paradoxně neutrální režim spojen s ještě vyššími pocity osamělosti než režim angažovaný. Zdá se, že chladný, strojový tón jim připomínal nepřítomnost skutečného lidského kontaktu intenzivněji než simulace empatie.

Co to znamená pro české uživatele

ChatGPT je v Česku dostupný v plném rozsahu včetně českého jazyka, a to jak ve free verzi, tak v placených předplatných ChatGPT Plus (20 USD měsíčně, přibližně 460 Kč) a ChatGPT Pro (200 USD měsíčně, přibližně 4 600 Kč). Hlasový režim Advanced Voice Mode je k dispozici uživatelům placených tarifů. Pro české uživatele tedy existuje stejné riziko jako pro uživatele globální: snadná dostupnost a přirozená jazyková podpora mohou vést k nadměrnému spoléhání se na AI při řešení emočních nebo společenských situací.

V kontextu Evropské unie se tato témata začínají propojovat s debatou o EU AI Act, který klade důraz na ochranu duševního zdraví a etické používání systémů umělé inteligence. Zatímco regulace primárně cílí na rizikové aplikace ve zdravotnictví nebo školství, otázka psychologických dopadů masových konverzačních nástrojů zůstává otevřená. Česká odborná veřejnost v oblasti psychologie a digitálního well-beingu by měla tyto výsledky brát vážně — podobně jako v případě sociálních sítí, kde trvalo roky, než si společnost plně uvědomila dopady na duševní zdraví.

Expertní pohled: Dejme si pozor na to, co měříme

Kate Devlin, profesorka AI a společnosti na King's College London, která ve výzkumu neparticipovala, upozornila pro MIT Technology Review na zásadní metodologickou výzvu: „Lidé nemusí nutně používat ChatGPT emočním způsobem, ale nemůžete oddělit lidskost od interakcí s technologií.“ To znamená, že i zdánlivě pragmatické dotazy na počasí, recepty nebo pracovní úkoly mohou mít emoční podtext, který uživatelé sami nejsou schopni plně artikulovat.

Obě studie používaly model GPT-4o, který OpenAI uvedla v květnu 2024. V únoru 2025 společnost vydala GPT-4.5, který má být podle OpenAI intuitivnější a emočně inteligentnější. Zatímco studie nezahrnovala tento novější model, lze očekávat, že právě lepší simulace empatie může riziko začarovaného kruhu ještě zvýšit — čím přesvědčivější iluze spojení, tím těžší může být udržet hranici mezi nástrojem a náhražkou lidského vztahu.

Co dělat, abychom zůstali v rovnováze

Výzkum neříká, že bychom měli ChatGPT přestat používat. Varuje však před určitými vzorci chování, které mohou být pro duševní zdraví rizikové:

• Dejte si pozor na emoční závislost — pokud cítíte, že konverzace s botem nahrazují rozhovory s přáteli nebo rodinou, je čas na změnu.
• Limitujte čas strávený s AI — stejně jako u sociálních sítí může pomoci nastavení časových limitů.
• Využívejte AI jako nástroj, ne jako společníka — ChatGPT exceluje při řešení úkolů, vzdělávání a kreativitě, ale není náhradou terapie ani lidské blízkosti.
• Sledujte signály u dětí a teenagerů — mladí uživatelé mohou být zvláště náchylní k emočnímu vázání na AI postavy.

Výzkumníci zdůrazňují, že technologie jsou stále nové a plné dopady na psychiku budeme chápat až s odstupem let. Stejně jako u sociálních médií, kde trvalo desetiletí, než se naplno projevily negativní efekty, může i u generativní AI platit, že dnešní bezstarostné užívání zanechá stopy zítra.