400 inženýrů promluvilo: spolehlivost vítězí nad cenou

Průzkum s názvem PCB Design Tools and Component Selection Survey realizovala výzkumná agentura EETech Research mezi dubnem a květnem 2026 na zakázku společnosti Weidmuller USA. Do studie se zapojilo 400 konstruktérů a inženýrů z celé Severní Ameriky, kteří odpovídali na 28 otázek zaměřených na proces návrhu plošných spojů, výběr komponent a zapojení AI nástrojů.

Nejsilnější signál? Pro 79 % inženýrů je při výběru komponent nejdůležitější spolehlivost a odolnost. Cena hraje hlavní roli jen pro 22 % dotázaných. To je číslo, které by mělo zajímat každého výrobce elektronických součástek — včetně českých firem jako je AAEON Technology Europe, ON Semiconductor (Rožnov pod Radhoštěm) nebo řady menších PCB návrhářských studií v Brně a Ostravě.

„Tento výzkum potvrzuje, že inženýři kladou důraz na výkon, spolehlivost, efektivitu workflow a odolnost dodavatelského řetězce — zejména když jsou tyto benefity integrovány přímo do procesu návrhu PCB," komentoval John Froustet, Senior Director Product Portfolio Management ve Weidmuller USA.

AI už není experiment — je to standardní nástroj

Číslo, které definuje tento průzkum: 91 %. Tolik inženýrů už někdy použilo AI nástroje při návrhu plošných spojů. Nejedná se o futuristickou vizi — AI je v elektronickém designu pevně ukotvená. Tři čtvrtiny respondentů ji vnímají především jako vrstvu produktivity a akcelerace, která zrychluje iterace návrhu a umožňuje vyzkoušet více variant v kratším čase.

Které AI nástroje konkrétně inženýři používají? Průzkum to explicitně neuvádí, ale v oboru v současnosti dominují řešení jako Altium Designer 365 s vestavěným AI asistováním pro rozmístění součástek, Cadence Allegro X AI s automatickou optimalizací trasování, nebo open-source alternativa KiCad s komunitními pluginy. Pro české firmy a živnostníky je zajímavé, že Altium nabízí bezplatný prohlížeč a KiCad je zcela zdarma i pro komerční použití — bariéra vstupu do AI-asistovaného návrhu je tedy nízká.

Text na PCB: sen, který zatím nefunguje

Právě tady se ukazuje největší rozpor. Když se inženýrů ptali, co by si u AI nástrojů „přáli, aby existovalo", odpovědi odhalily přetrvávající mezery:

• Detekce chyb v reálném čase — inženýři chtějí, aby AI průběžně kontrolovala návrh a upozorňovala na potenciální problémy (zkraty, impedanční nesoulad, tepelné přetížení) ještě před výrobou prototypu.
• Plně autonomní převod textového zadání na hotovou desku („text-to-PCB") — představa, že konstruktér napíše specifikaci v přirozeném jazyce a AI vygeneruje kompletní návrh, zatím naráží na limity současných modelů.
• Obavy o bezpečnost dat — John Froustet k tomu dodává: „Zatímco AI nástroje jsou stále častěji využívány pro rychlost a přesnost, mnoho otázek kolem datové bezpečnosti a přesnosti výsledků přetrvává."

Tady se dostáváme k důležité evropské dimenzi. EU AI Act, který vstoupil v platnost v srpnu 2024 a jehož klíčové části se stávají závaznými právě v roce 2026, klasifikuje AI nástroje používané v kritické infrastruktuře a bezpečnostně relevantních produktech jako vysoce rizikové. Návrh plošných spojů pro zdravotnické přístroje, automobilový průmysl nebo letectví do této kategorie spadá — a české firmy dodávající do těchto sektorů (například do automotive, kde Česko patří mezi evropskou špičku) musí s regulací počítat.

Jak se rozhodují inženýři: klíčová čísla

Zajímavý je i pohled na samotný rozhodovací proces. 43 % inženýrů finálně vybírá komponenty už v rané koncepční fázi nebo při návrhu schématu. Dalších 26 % uvedlo, že výběr probíhá iterativně napříč více fázemi vývoje. To znamená, že výrobci součástek musejí být přítomni v návrhových nástrojích a knihovnách od prvního dne — pokud tam jejich produkt není při zakládání projektu, šance na pozdější zařazení dramaticky klesá.

Co inženýry motivuje ke změně dodavatele? Na prvních třech místech se umístily:

1. Lepší výkon
2. Úspora nákladů
3. Vyšší spolehlivost

Tahle trojice se může zdát samozřejmá, ale v kontextu aktuálního geopolitického napětí a přetrvávajících výpadků v dodavatelských řetězcích (čipy, pasivní součástky) dostává nový rozměr. Čeští výrobci elektroniky v posledních letech diverzifikují dodavatele právě kvůli odolnosti supply chainu — a průzkum Weidmuller ukazuje, že nejde jen o lokální trend.

Co to znamená pro českou scénu

Česká republika má silnou tradici v elektrotechnickém průmyslu. Od vývojových center v Brně (například NXP Semiconductors, ON Semiconductor) přes PCB výrobce jako Gatema PCB v Boskovicích až po stovky menších firem zabývajících se zakázkovým návrhem elektroniky — AI v PCB designu už dávno není jen americké téma.

V čem může průzkum Weidmuller inspirovat české firmy:

• Adopce AI nástrojů — Číslo 91 % ze Severní Ameriky je benchmark. Pokud české firmy výrazně zaostávají, riskují ztrátu konkurenceschopnosti, zejména u zakázek pro západní klienty, kteří AI-asistovaný návrh očekávají.
• EU AI Act jako konkurenční výhoda — Evropské firmy, které proaktivně implementují AI nástroje v souladu s regulací, mohou nabídnout zákazníkům záruku, že jejich návrhy splňují nejpřísnější standardy.
• Vzdělávání — Fakulty elektrotechnické (ČVUT, VUT Brno, ZČU Plzeň) už AI do výuky začleňují. Průzkum ukazuje, že poptávka průmyslu po těchto dovednostech bude jen růst.