Od jednotlivých nástrojů k celým pracovním postupům
Když právní oddělení firem před pár lety s AI začínala, šlo skoro vždy o jednotlivé činnosti: pomoz mi najít judikaturu, napiš návrh smlouvy, shrň mi dvacet stránek. Tyhle drobnosti fungují a šetří hodiny času. Jenže letos se podle analýzy Wolters Kluwer posouvá celý obor o krok dál — od samostatných nástrojů k propojeným pracovním postupům.
Co to znamená prakticky? Místo toho, aby si právník otevřel AI asistenta jen občas, se AI zabuduje přímo do konkrétního procesu. Třeba příchozí žádost o smlouvu se automaticky roztřídí, porovná se šablonou, vyznačí se rizikové formulace a až pak jde k člověku, který rozhodne. Člověk zůstává u řízení, rutina se zvládne sama.
Klíčové pravidlo, které z analýzy vyplývá, zní překvapivě střízlivě: úspěšné nasazení začíná u cíle, ne u technologie. Nejdřív si má firma ujasnit, čeho chce dosáhnout a jak to změří, a teprve potom vybírat nástroj. Kdo to udělá obráceně — nakoupí si „AI do smlouvy“ a pak hledá, k čemu je dobrá — většinou skončí s drahým nástrojem, který nikdo nepoužívá.
Faktury prozradily první čísla
Nejzajímavější část celé zprávy nejsou názory, ale tvrdá data. Wolters Kluwer analyzoval databázi LegalVIEW, která obsahuje právní faktury v hodnotě přes 230 miliard dolarů (zhruba 5,1 bilionu korun). A z ní vytáhl první, zatím opatrné náznaky, že AI začíná hýbat cenami.
Obecné návrhy a revize smluv — tedy přesně ta práce, kterou AI zvládá nejlépe — zaznamenaly od začátku roku pokles hodinových sazeb o 2,1 %. Ještě nápadnější je údaj u nejmladších advokátů. Ve skupině amerických kanceláří Am Law 151–200 (tedy žebříčku velkých právních firem) klesla sazba juniorních právníků z 434 na 390 dolarů za hodinu, tedy o 10,2 %.
Žádná dramatická sleva, ale směr je jasný. Zpráva přitom ukazuje, že trh se štěpí na dvě rychlosti: špičkové kanceláře u vysoce specializované práce si ceny dál zvyšují dvojciferným tempem, zatímco u rutiny sazby stagnují nebo klesají. Firemní agenda (korporátní právo) zdražuje meziročně o 9,9 %. Jinými slovy — za to, co AI zvládne, lidé platí méně. Za to, co zvládne jen zkušený expert, platí víc.
Úspora hodin není to hlavní
Když klient slyší „právní AI“, první otázka bývá: bude to rychlejší a levnější? Logická. Jenže podle lidí z praxe, které Wolters Kluwer cituje, je soustředění jen na cenu krátkozraké.
AI totiž umí něco, co se hůř měří: konzistentní kvalitu. Stejnou šablonu zpracuje pokaždé stejně, nezapomene na odstavec, který by přepracovaný právník přehlédl. Dokáže včas upozornit na rizikovou formulaci a projít stovky dokumentů a najít vzory, na které by člověk neměl čas.
Autoři zprávy to vysvětlují přirovnáním k navigaci. GPS vám nezkracuje život tím, že zkrátí cestu — hodnota je v tom, že dojedete na správné místo rychleji a bez zbytečných odboček. U právní AI je to stejné: ušetřený čas je prostředek, ne cíl. Tím je lepší výsledek pro klienta.
A právě tady se mění i to, jak se právní práce oceňuje. Tradičně se platilo za vstup — za odpracované hodiny. Čím dál častěji se ale řeší výstup: o kolik se podařilo snížit riziko, jak rychle se uzavřela smlouva, jestli klient dosáhl toho, co chtěl. A to je změna, která se dřív nebo později dotkne každého, kdo si advokáta platí.
Česká stopa a evropská pravidla
Téma není vzdálené ani českému čtenáři. Wolters Kluwer působí přímo v Česku — jeho právní informační systém ASPI používá řada tuzemských advokátů a firemních právníků pro vyhledávání zákonů a judikatury. I běžné AI nástroje jako ChatGPT nebo Claude česky umějí bez problémů, takže si český podnikatel může nechat AI pomocníka připravit návrh smlouvy nebo odpovědět na jednoduchý právní dotaz už dnes.
Na rozdíl od USA ale v Evropě hraje roli regulace. Na AI systémy se tady vztahuje akt EU o umělé inteligenci (AI Act). Právní poradenství nespadá automaticky do nejpřísnější „vysokorizikové“ kategorie, ale pokud by AI měla asistovat při rozhodování s právními důsledky pro člověka, pravidla se zpřísňují — včetně povinnosti transparentnosti a lidského dohledu. Pro české firmy to v praxi znamená jedno: AI může radit, ale zodpovědnost a konečné slovo zůstává člověku.
Na co si dát pozor
Žádná AI není neomylná a v právu to platí dvojnásob. Velké jazykové modely umí působivě „halucinovat“ — vymyslet si paragraf, judikát nebo formulaci, která zní správně, ale neexistuje. Proto všichni odborníci zdůrazňují stejnou věc: člověk musí výstup zkontrolovat. AI je tu od toho, aby připravila podklad a upozornila na rizika, ne aby podepsala smlouvu.
Stejně tak je namístě opatrnost u soukromí. Smlouvy a právní dokumenty často obsahují citlivé údaje, takže je rozumné ověřit si, kam se odeslaný text ukládá a jestli ho poskytovatel nevyužije k dalšímu trénování. Pro běžného živnostníka platí jednoduché doporučení: vyzkoušejte si AI na přípravu jednodušších smluv a shrnutí dokumentů, ale zásadní rozhodnutí nechte na advokátovi. Ušetřený čas je reálný, odpovědnost se nedá delegovat na chatbot.
Může umělá inteligence úplně nahradit advokáta?
Ne. AI dobře zvládá rutinu — vyhledávání, návrhy smluv, shrnutí — ale neumí nést odpovědnost ani posoudit, co je v konkrétní situaci správné. Data z trhu navíc ukazují, že u specializované práce ceny rostou, což potvrzuje, že lidská expertíza zůstává žádaná. AI je asistent, konečné slovo i zodpovědnost zůstávají člověku.
Je používání právní AI v Evropě legální?
Ano, ale podléhá pravidlům aktu EU o umělé inteligenci. Běžné použití AI na přípravu smluv a rešerše je povolené. Přísnější povinnosti — transparentnost a lidský dohled — nastupují, pokud by systém asistoval u rozhodování s právními důsledky pro lidi. Vždy platí, že výstup musí zkontrolovat odborník.
Vyplatí se malé firmě pořídit si právní AI?
Pro jednodušší úkony ano — příprava běžných smluv, kontrola náležitostí nebo shrnutí dokumentu ušetří čas i peníze. Nemusíte hned kupovat drahý specializovaný systém, postačí běžný chatbot, který umí česky. Klíčové je nechat důležité dokumenty zkontrolovat advokátem, protože AI může chybovat.
