Co je agentická AI a čím se liší od ChatGPT

Běžné generativní nástroje jako ChatGPT nebo Gemini fungují reaktivně — napíšete prompt, dostanete odpověď. Agentická AI jde o krok dál. Jde o systémy, které dokážou samostatně plánovat, rozhodovat se, používat nástroje a vykonávat vícekrokové úkoly bez neustálého lidského vedení.

Představte si rozdíl mezi kalkulačkou a účetním. Kalkulačka provede výpočet, který jí zadáte. Účetní ale sám pozná, co je potřeba spočítat, kde vzít data, jak je interpretovat a co s výsledkem udělat dál. Agentická AI se blíží spíše tomu účetnímu.

Deloitte v reportu Turn AI adoption into AI advantage (duben 2026) popisuje agentickou AI jako technologii, která vyžaduje zcela nový přístup k organizaci práce. Už nejde jen o to „nasadit AI“, ale o to přebudovat firemní procesy tak, aby autonomní agenti mohli fungovat jako plnohodnotní digitální spolupracovníci.

Rostoucí propast mezi investicemi a výsledky

Hlavní varování Deloitte zní jasně: propast mezi tím, co firmy do AI investují, a tím, jakou hodnotu z ní skutečně získávají, se zvětšuje. Podle autorů reportu Sama Alinga a Marka Gustafsona organizace často nakupují AI nástroje, ale neupravují své pracovní postupy, strukturu týmů ani způsob rozhodování.

Výsledkem je „pilotní očistec“ — firmy mají desítky AI experimentů, ale žádný z nich se nepromění v měřitelný byznysový přínos. Deloitte proto zdůrazňuje, že úspěch nezávisí na tom, kolik AI nástrojů firma koupí, ale jak radikálně změní svou organizační DNA.

Konkrétně report identifikuje několik klíčových bariér:

• Fragmentace dat — agenti potřebují přístup k propojeným, kvalitním datům napříč systémy
• Chybějící governance — bez jasných pravidel pro rozhodování agentů hrozí bezpečnostní i regulatorní rizika
• Organizační odpor — zavedení autonomních agentů naráží na zaběhnuté hierarchie a strach o pracovní místa
• Nedostatečné kompetence — firmy často nemají lidi, kteří rozumí jak byznysu, tak AI

Agentická AI v praxi: finance, pojišťovnictví a výroba

Deloitte ve své analýze ukazuje konkrétní příklady nasazení agentické AI. Největší pozornost věnuje wealth managementu a finančním službám. V samostatném materiálu Ambient Agents in Financial Services popisuje devět modelů takzvaných ambientních agentů — digitálních asistentů, kteří pracují na pozadí firemních systémů a vyžadují lidský vstup jen ve výjimečných situacích, jako je finální schválení nebo řešení anomálií.

Příklady z finančního sektoru:

• Správa portfolia — agenti průběžně analyzují tržní data, identifikují rizika a navrhují úpravy investičních strategií. Lidský poradce jen potvrzuje finální rozhodnutí.
• Regulatorní reporting — agenti automaticky sbírají data z různých systémů, kontrolují je vůči aktuálním regulacím a sestavují povinné výkazy.
• Klientský onboarding — agenti provádějí KYC (Know Your Customer) kontroly, ověřují dokumenty a vyhodnocují rizikové faktory bez zapojení back-office týmu.

Mimo finance vidí Deloitte potenciál i v pojišťovnictví, kde podle související analýzy může agentická AI přinést až 90% nárůst produktivity při modernizaci klíčových systémů, nebo v průmyslové výrobě, kde autonomní agenti optimalizují dodavatelské řetězce v reálném čase.

Google Cloud sází na agentickou éru

Součástí strategie, kterou Deloitte s Google Cloud prosazuje, je i masivní investice do infrastruktury. Google Cloud v dubnu 2026 oznámil investici 750 milionů dolarů do rozvoje agentické AI u svých partnerů. Současně představil osmou generaci TPU čipů navrženou speciálně pro požadavky agentních systémů, které potřebují zpracovávat dlouhé sekvence operací v reálném čase.

Deloitte zároveň rozšiřuje svou alianci s Google Cloud a ServiceNow, aby klientům pomohl agentické platformy skutečně škálovat. Společně budují dedikovanou transformační praxi, která firmám pomáhá nejen s technickou implementací, ale hlavně s organizační změnou.

Co to znamená pro české a evropské firmy

Pro český trh přináší nástup agentické AI několik specifik. Na jednu stranu české firmy patří v EU k nadprůměrným uživatelům AI nástrojů — podle dat Evropské komise z roku 2025 používá AI přibližně 12 % českých podniků, což je lehce nad evropským průměrem. Na druhou stranu se většinou jedná o základní generativní nástroje, nikoliv o komplexní agentické systémy.

Klíčovou roli bude hrát EU AI Act, který od srpna 2026 zavádí plnou účinnost pro vysoce rizikové AI systémy. Agentická AI ve financích nebo pojišťovnictví bude spadat minimálně do kategorie „omezeného rizika“, což znamená povinnost transparentnosti — zákazník musí vědět, že komunikuje s AI agentem, nikoliv s člověkem.

Pro firmy v Česku z toho plyne jasné doporučení: nečekat, až agentická AI dorazí jako hotový produkt, a začít budovat interní kompetence už teď. Deloitte ve své analýze zdůrazňuje, že organizace, které začnou s transformací dříve, získají náskok, který konkurence jen těžko dožene — nejde totiž primárně o technologii, ale o zcela nový způsob fungování firmy.

Od pilotních projektů k reálné hodnotě: tři kroky podle Deloitte

Report formuluje konkrétní doporučení pro lídry firem, kteří chtějí agentickou AI skutečně využít:

1. Redesign pracovních procesů — neautomatizujte staré procesy. Navrhněte je znovu s tím, že agenti jsou jejich plnohodnotnou součástí, ne jen nástavbou.
2. Investujte do datové infrastruktury — bez kvalitních, dostupných a propojených dat zůstanou i nejchytřejší agenti bezmocní.
3. Změňte firemní kulturu — přechod od lidských týmů k hybridním týmům (člověk + agent) vyžaduje nové dovednosti, nové metriky výkonu a hlavně důvěru v autonomní systémy.

Zdroj: Deloitte & Google Cloud — Turn AI adoption into AI advantage, 20. dubna 2026