O co v případu jde: Comet Browser jako „nákupčí" na Amazonu
Perplexity AI, známá především svým AI vyhledávačem, provozuje také prohlížeč Comet Browser. Ten vedle běžného procházení webu nabízí i volitelnou funkci AI asistenta — agenta, který na pokyn uživatele dokáže procházet weby jako Amazon a plnit konkrétní úkoly: najít produkt, porovnat ceny, nebo dokonce přejít na stránku pokladny.
Jak to technicky funguje? AI asistent běží lokálně na počítači uživatele. Když mu dáte pokyn, pořídí screenshot obrazovky, odešle ho na servery Perplexity, kde modely zpracují vizuální informaci a pošlou zpět instrukce, jak má asistent na stránce pokračovat. Servery Perplexity nikdy nekomunikují přímo se servery Amazonu — veškerá interakce probíhá přes prohlížeč na straně uživatele.
Amazon se pokusil přístup Cometu zablokovat technickými prostředky, a když to nezabralo, poslal Perplexity výzvu k ukončení činnosti (cease-and-desist). Následně podal žalobu u federálního soudu v Severní Kalifornii podle Computer Fraud and Abuse Act (CFAA) — klíčového amerického zákona proti počítačové kriminalitě z roku 1986 — a jeho kalifornské obdoby CDAFA. Soudkyně Maxine Chesney vydala předběžné opatření, které Perplexity zakazovalo umožnit uživatelům Cometu přístup na Amazon Store. Perplexity se odvolala.
Jak soud rozhodl: uživatel, ne nástroj
Odvolací panel tří soudců Ninth Circuit předběžné opatření zrušil. Jejich argumentace stojí na třech pilířích:
1. Perplexity „nepřistupuje" k serverům Amazonu. Soud detailně rozebral technickou architekturu a konstatoval, že servery Perplexity nikdy nenavazují přímé spojení se servery Amazonu. Screenshoty, které asistent posílá na servery Perplexity, jsou obrázky již vykreslené stránky — nikoli data získaná přímým přístupem k cizímu serveru.
2. Za přístup k Amazonu je odpovědný uživatel, ne Perplexity. „Je to uživatel, kdo 'přistupuje' k počítačům Amazonu, s pomocí Asistenta, který provádí konkrétní úkony na Amazon.com," napsal soud. Perplexity sice může screenshoty přijímat a instruovat asistenta, ale to samo o sobě neznamená, že Perplexity „získala vstup" do cizího systému.
3. CFAA je primárně trestní zákon proti hackerům. Soud připomněl, že CFAA je stejně aplikovatelný v trestním i občanskoprávním kontextu, a proto je nutné vykládat nejasnosti ve prospěch obviněného (tzv. rule of lenity). Rozšířit odpovědnost na AI asistenty by znamenalo „zcela nový výklad, vzdálený účelu zákona — tedy zabránit úmyslnému pronikání do cizích počítačů, konkrétně hackingu".
Co rozsudek neříká: meze rozhodnutí
Soud se výslovně ohradil proti přehnaně širokému výkladu svého rozhodnutí. „Nezakládáme nový právní režim pro agentní AI," zdůraznil panel. Rozsudek se omezuje čistě na výklad pojmu „přístup" podle CFAA a CDAFA — a to konkrétně ve vztahu k interakcím asistenta Comet s Amazon.com.
To znamená několik věcí. Zaprvé, jiné právní teorie zůstávají ve hře: porušení smluvních podmínek (Amazon má vlastní podmínky užití, které by použití automatizovaných nástrojů mohly zakazovat), občanskoprávní delikty (trespass to chattels, tortious interference), autorské právo (např. anti-circumvention ustanovení DMCA) nebo jiné federální zákony.
Zadruhé, klíčovým faktorem byla technická architektura — konkrétně fakt, že servery Perplexity nekomunikují přímo se servery Amazonu. Jiný AI nástroj, který by fungoval na odlišném principu (například s přímým server-to-server přístupem), by mohl dopadnout jinak.
Co to znamená pro evropské firmy a český trh
Rozsudek sice padl v USA, ale má přímé důsledky i pro vývojáře AI agentů v Evropě. Mnoho evropských startupů a firem, které s agentní AI experimentují, vyvíjí své produkty s ohledem na globální trh — a americký právní precedens jim dává jistější půdu pod nohama, pokud jejich architektura odděluje uživatelského agenta od vlastních serverů.
Evropská regulace jde ale jinou cestou. Zatímco americké soudy řeší, zda je AI agent hackerem, Evropská unie od 2. srpna 2026 spustila vymáhací pravomoci svého AI Actu. AI Office při Evropské komisi nyní může požadovat dokumentaci, provádět evaluace modelů a požadovat přístup k nejpokročilejším AI systémům — pod hrozbou pokuty až 3 % globálního obratu firmy.
EU AI Act obsahuje specifická ustanovení pro general-purpose AI modely (tedy modely s univerzálním použitím, jako jsou GPT, Claude nebo Gemini). Jejich vývojáři musí „vyhodnocovat a zmírňovat možná systémová rizika" — mezi která patří i kybernetické útoky, ztráta kontroly nad modelem nebo rozsáhlá manipulace. To je podstatně širší rámec než americký CFAA, který řeší pouze neoprávněný přístup.
Pro české firmy a vývojáře to znamená dvojí výzvu: na jedné straně musejí respektovat evropskou regulaci (AI Act, GDPR, NIS2), na druhé straně musejí sledovat americkou judikaturu, pokud jejich produkty míří na globální trh. Zejména architektonické rozhodnutí, zda AI agent bude komunikovat se servery třetích stran napřímo, nebo přes uživatelovo zařízení, může mít zásadní právní důsledky.
Agentní AI na rozcestí: mezi regulací a inovací
Případ Amazon vs. Perplexity AI ilustruje širší trend roku 2026: agentní AI se stává mainstreamem dřív, než na ni stihnou zareagovat zákony. Zatímco americké soudy vytvářejí precedenční právo případ od případu, Evropa sází na komplexní regulatorní rámec. Oba přístupy mají své výhody i rizika — americký je flexibilnější, evropský předvídatelnější.
Pro běžného uživatele v Česku je klíčové sdělení jednoduché: AI asistenti, kteří za vás nakupují, rezervují letenky nebo vyplňují formuláře, nejsou podle amerického soudu hackeři — pokud fungují jako nástroj ve vašich rukou, nikoli jako autonomní aktér na straně poskytovatele. Zároveň ale platí, že právní rámec pro agentní AI je teprve v plenkách a další případy budou následovat.
Co je to CFAA a proč je tento rozsudek důležitý?
Computer Fraud and Abuse Act (CFAA) je americký federální zákon z roku 1986, který původně vznikl pro stíhání počítačových hackerů. Rozsudek je důležitý, protože jde o první rozhodnutí odvolacího soudu, které se zabývá tím, zda AI agent může „přístupovat" k cizímu počítačovému systému ve smyslu tohoto zákona. Soud řekl, že nikoli — klíčové je, kdo systém skutečně ovládá (uživatel), a zda dochází k přímé komunikaci mezi servery poskytovatele AI a servery třetí strany.
Platí tento rozsudek i v Evropě?
Ne, rozhodnutí amerického soudu nemá v Evropě přímou právní závaznost. Evropská unie má vlastní regulatorní rámec — především AI Act, GDPR a směrnici NIS2 — který se na agentní AI dívá z jiného úhlu: zaměřuje se na systémová rizika, bezpečnost a ochranu dat, nikoli primárně na otázku „přístupu" k cizím systémům. Pro evropské vývojáře je však rozsudek relevantní, pokud jejich produkty působí i na americkém trhu.
Může AI agent dál nakupovat na Amazonu bez omezení?
Ne nutně. Soud rozhodl pouze o tom, že Perplexity neporušuje CFAA. Amazon má stále k dispozici jiné právní nástroje — může se bránit na základě porušení svých obchodních podmínek, může technicky blokovat přístup automatizovaných nástrojů, nebo může využít jiné právní teorie (například autorské právo nebo občanskoprávní delikty).
