Co znamená „agentní AI“, když to řekneme lidsky
Běžný chatbot funguje jako konverzační partner. Zeptáte se, on odpoví, a vy si z odpovědi musíte něco udělat sami. Agentní AI se od toho liší v jedné podstatné věci: nedostává otázku, ale cíl. Například „zajisti, aby kamion dojel včas a co nejlevněji“. Agent si sám rozloží úkol na kroky, vyhledá potřebné informace, naplánuje trasu, ověří, jestli auto nemá blízko k servisu, a teprve pak předloží hotový návrh — nebo rovnou provede to, co má povolené.
Mobisoft Infotech patří mezi firmy, které takové agenty staví na zakázku pro podniky. Vedle samotného vývoje nabízí i poradenství, které modely použít a jak je napojit na firemní systémy, ať už jde o OpenAI, Claude, Llamu nebo nástroje přes AWS Bedrock a Azure. Jinými slovy: nejde o jednu aplikaci, kterou si stáhnete, ale o službu, kdy vám někdo AI systém postaví přímo na míru.
Co přesně AI ve vozovém parku dělá
Doprava je místo, kde se agentní přístup dá dobře ukázat, protože je v ní spousta opakujících se rozhodnutí. Firma svou platformu pro správu vozového parku popisuje jako bílou značku, kterou si dopravce může kompletně přizpůsobit. Zjednodušeně: systém dostává data z aut a na jejich základě dělá práci, kterou dnes dělá dispečer v kanceláři.
Základ tvoří data z vozidel. Auta se připojují přes diagnostiku OBD nebo sběrnici CAN, případně přes GPS, RFID, palivová a teplotní čidla. Z toho plynou konkrétní funkce:
- Prediktivní údržba — systém sleduje chování motoru a dalších dílů a odhaduje, kdy se něco porouchá, takže se servis naplánuje dřív, než auto zůstane stát na silnici.
- Plánování tras a dispečink — trasa se navrhuje podle provozu, vzdálenosti, nákladu i času, a řidičům se změny posílají rovnou do mobilu.
- Bezpečnost řidičů — sleduje se rychlost, prudké brzdění nebo jízda bez pásu a řidiči dostávají skóre, podle kterého se s nimi dá pracovat.
- Správa paliva a energie — u nafty se hlídá spotřeba a případné úniky, u elektromobilů zase nabíjení a stav baterie.
- Digitální dvojče — virtuální model provozu, na kterém se dá simulovat dopravní zácpa nebo krizová situace, aniž by se cokoliv testovalo v reálu.
Žádná z těchto věcí není sama o sobě nová — telematiku používá česká doprava roky. Nové je, že to celé začíná řídit AI, která jednotlivé kroky propojuje a část rozhodnutí dělá bez zásahu člověka.
Proč u nás rozhoduje hlavně ochrana dat
Pro českého dopravce je u podobného systému klíčová otázka, která se v propagačních materiálech zmiňuje až na konci: kde jsou data a kdo k nim má přístup. Sledování stylu jízdy nebo polohy aut není jen technická záležitost — je to zpracování osobních údajů řidičů, které v Evropské unii spadá pod GDPR. Firma proto nabízí provoz v režimu on-premise, tedy přímo na serverech zákazníka, případně v privátním cloudu nebo plně izolovaném prostředí, a deklaruje podporu GDPR i certifikace SOC 2 a ISO 27001.
Do toho vstupuje nařízení o umělé inteligenci (AI Act). Systémy, které sledují zaměstnance nebo zasahují do bezpečnosti dopravy, patří mezi rizikovější kategorie, a proto musí splňovat přísnější povinnosti — od dokumentace a transparentnosti až po dohled člověka. V praxi to znamená, že i když AI „řídí provoz sama“, rozhodnutí s vážnými důsledky by měl vždy potvrdit nebo zkontrolovat člověk. Agentní systémy se v Evropě neobejdou bez jasného určení, co smějí dělat samostatně a co ne.
Kolik to stojí a je to vůbec pro menší firmu?
Přesný ceník firma nezveřejňuje — nabízí individuální konzultaci a cenovou kalkulaci na míru. To je u zakázkového firemního softwaru běžné a zároveň upřímný signál: nejde o předplatné za pár stovek měsíčně, ale o investici do vývoje, která se vyplatí hlavně větším dopravcům s desítkami a stovkami vozidel. Menší český dopravce, který potřebuje jen sledovat polohu a spotřebu, si vystačí s běžnou telematikou, jakou v Česku nabízí celá řada poskytovatelů — bez agentní AI.
Přidaná hodnota agentního přístupu se projeví teprve tam, kde je rozhodnutí hodně a opakují se: velký vozový park, logistika s mnoha zastávkami, přeprava citlivého nákladu. Tam může AI ušetřit práci dispečerů a včasným servisem i náklady na odstavená vozidla. Vyčíslení úspory ale vždy záleží na konkrétním provozu — obecné sliby o procentech je třeba brát s rezervou.
Jak to vidím já
Na agentní AI v dopravě se mi líbí jedna věc: konečně jde o technologii, která něco reálně odvede, ne jen vygeneruje text. Jako někdo, kdo AI běžně používá při práci, vím, jak snadno se nadchnete pro pěkné výsledky — a jak rychle narazíte, když AI udělá chybu a nikdo to nezkontroluje. Právě proto mě u podobných systémů zajímá víc než samotné funkce otázka odpovědnosti: kdo ručí za to, když agent naplánuje špatně trasu nebo přehlédne poruchu.
Pro běžného čtenáře nebo malou firmu to zatím není nástroj, který by si objednala přes víkend. Je to spíš pohled na to, kam se AI posouvá: od asistenta, kterému píšete, k systému, který dostává úkoly. A pro českou dopravu — obor, který je pro tuzemskou ekonomiku podstatný — je dobré, že podobná řešení existují i v režimu, který respektuje evropská pravidla o datech.
Je agentní AI to samé jako autonomní řízení aut?
Ne. Agentní AI v tomto případě řídí provoz kolem vozidel — trasy, servis, spotřebu a plánování — nikoliv samotné auto. Řidič stále sedí za volantem, systém mu jen připravuje práci a hlídá vozový park.
Musí česká firma posílat data o vozidlech do zahraničí?
Nemusí. Platforma nabízí provoz přímo na vlastních serverech zákazníka (on-premise) nebo v privátním cloudu, takže data mohou zůstat pod kontrolou firmy a v souladu s GDPR. Vždy je ale dobré si konkrétní umístění dat smluvně ověřit.
Dá se takový systém napojit na software, který už firma používá?
Ano, počítá se s napojením na stávající ERP, mzdové nebo účetní systémy přes otevřená rozhraní (API). Právě to je jeden z důvodů, proč se podobné řešení staví na míru, místo aby se kupovalo jako hotový produkt.
