300 seriálů ročně, 10 000 kreseb na epizodu. Lidské ruce přestávají stačit

Anime trh se za poslední desetiletí více než zdvojnásobil. Jen v Japonsku dnes vzniká okolo 300 anime titulů ročně, přičemž globální hodnota trhu přesahuje 30 miliard dolarů. Za touto expanzí se ale skrývá méně viditelný problém — chronický nedostatek animátorů. Výroba jediné epizody je neuvěřitelně pracná. Podle produkčních studií vyžaduje jeden díl typického seriálu 4 000 až 10 000 jednotlivých kreseb. Proces od storyboardu přes klíčové snímky, vyčištění kresby, vytvoření mezikreseb (in-between frames), až po barvy a pozadí — to vše na jedné epizodě zaměstnává přes 100 lidí a trvá šest měsíců až rok. Výsledkem je přitom jen asi 20 minut hotového materiálu. „Počet animátorů nestačí tempu, jakým tituly vznikají. Studia agresivně soutěží o každého volného kreslíře," popisuje situaci jeden z produkčních supervizorů, který si přál zůstat v anonymitě.

Jak AI do procesu vstupuje: od mezikreseb po synchronizaci rtů

Největší pozornost poutá nástroj pro automatické generování mezikreseb. V tradičním procesu musí animátor ručně vytvořit desítky přechodových obrázků mezi dvěma klíčovými pózami — podobně jako flipbook. Jedna mezikresba zabere v průměru 30 minut, u složitějších scén i hodinu. AI nástroj vyvinutý jednou japonskou firmou to zvládne dramaticky rychleji. Z pěti připravených klíčových kreseb vygeneruje během 10 minut 80 mezikreseb. Celkově dokáže vyprodukovat zhruba 200 obrázků za 10 až 20 minut — práci, která by lidskému animátorovi zabrala desítky hodin. Další firmy vyvíjejí nástroje pro automatickou synchronizaci pohybu rtů a očí s namluveným dialogem. Stačí nahrát základní obrázek postavy a zvukovou stopu — animace vznikne přibližně za minutu. Jiný systém zase přebírá CG pohyb postavy a AI automaticky dokresluje pohyb oblečení, vlasů a mimiku, což podle vývojářů zkracuje konvenční proces o 80 procent. Samostatnou kapitolou je generování pozadí. Ukázkové podklady lze pomocí AI převést do požadovaného stylu během jedné minuty.

Autorská práva: hlavní brzda nasazení

Klíčovým problémem, který brzdí masivní adopci AI v anime, nejsou technické limity, ale autorská práva. „Pokud není jasné, na jakých datech byl model trénován, kdo je kontroloval a zda výsledný obrázek neporušuje existující díla, nástroj nelze v produkčním prostředí použít," vysvětluje produkční supervizor. Obavy nejsou teoretické. V březnu 2026 ukončilo OpenAI svou aplikaci pro generování videí poté, co čelilo kritice za tvorbu klipů s populárními anime postavami bez souhlasu držitelů práv. Pro anime studia je riziko fatální: v nejhorším případě by hotové dílo nemohlo být odvysíláno nebo streamováno. Právě proto se objevují nástroje trénované výhradně na datech, která studia poskytla se svým souhlasem. Výše zmíněný generátor mezikreseb pracuje pouze s materiálem licencovaným přímo od anime studií. Cíl je jasný: odstranit právní riziko. Ani to ale nestačí k uklidnění veřejnosti. Jedno studio, které po vyřešení právních otázek použilo AI technologie k výrobě anime, čelilo tvrdé kritice. Odpůrci argumentovali, že AI ničí prostředí, ve kterém se animátoři učí řemeslu. Jiní označili použití AI za „škodlivé pro anime průmysl" a „neuctivé vůči animátorům".

„Oddělení kresby by mohlo zmizet." Co říkají animátoři

Akiko Nakano, animátorka se 46 lety zkušeností, zažila už několik technologických přelomů — od digitální kresby přes digitální střih až po nástup 3D. „U předchozích inovací nikdy nehrozilo, že by samotné kreslení mohlo být eliminováno. Pokud ale bude možné vytvořit plně AI-generované anime, oddělení kresby by mohlo zmizet. A ta představa je děsivá," říká. Zároveň ale pragmaticky dodává: „I kdyby moje práce zmizela, tak to tak prostě je. AI musíme nakonec přijmout jako součást doby." Podle ní role člověka nezmizí úplně — lidé budou dodávat finální úpravy, vnášet do obrazu emoce a spolupracovat s AI. „Obyčejní animátoři, kteří dnes tvoří anime, mohou být mostem mezi světem ruční tvorby a světem AI." Atmosféra v oboru je však natolik citlivá, že někteří animátoři a produkční firmy odmítli rozhovor, jakmile uslyšeli spojení „AI a anime". Část fanouškovské komunity technologii striktně odmítá a pouhá asociace s AI může studiu přinést vlnu odporu na sociálních sítích. To vede k paradoxní situaci — řada studií AI používá potichu, i když dodržují pravidla, protože otevřené přiznání by vyvolalo negativní reakce.

Co to znamená pro evropského diváka

Pro českého fanouška anime není tato debata jen exotickou zprávou z dalekého Japonska. Česká anime komunita je jednou z nejsilnějších ve střední Evropě — akce jako Animefest v Brně nebo Advík v Praze každoročně přitahují tisíce návštěvníků. Streamovací platforma Crunchyroll je v Česku dostupná včetně českých titulků u většiny hlavních titulů. To, jak se japonská produkce vypořádá s AI, přímo ovlivní, co — a v jaké kvalitě — budeme sledovat. Z pohledu evropské regulace je situace o to zajímavější, že EU AI Act, který vstoupil v platnost, vyžaduje transparentní označování AI-generovaného obsahu. Pokud japonská studia začnou AI ve větší míře využívat, vyvstane otázka, zda — a jak — bude tento obsah označován pro evropské publikum. Zatím v této oblasti panuje právní vakuum.

Jed, nebo lék? Rozcestí japonské animace

Budoucnost AI v anime závisí na tom, jak bude používána. Technologie může vzít práci, ale může také uvolnit přetížené harmonogramy, vytvořit prostor pro nové projekty a generovat nové pracovní pozice. Lidé z oboru popisují AI jako „něco, co může být jedem i lékem". Pokud studia podlehnou krátkodobé vidině zisku a začnou chrlit levnou produkci s masivním využitím AI bez respektu k tvůrcům, poškodí to celé odvětví. Pokud ale AI uchopí jako nástroj, který podporuje kreativitu, nikoliv ji nahrazuje, může pomoci udržet růst anime průmyslu, aniž by spálil generaci mladých animátorů. Nakano to shrnuje jednoduše: „Když anime, které dřív vyžadovalo spoustu lidí, času a peněz, půjde díky AI vytvořit snadněji — ta vyhlídka je vzrušující." Podmínkou je ale jasný právní rámec, ochrana autorských práv a hlavně — respekt k lidem, kteří anime milují a tvoří.