Nemoc, která přichází potichu

Rakovina slinivky břišní patří mezi nejagresivnější a nejhůře odhalitelné onkologické diagnózy. Podle americké NBC News je přibližně 80 procent pacientů diagnostikováno až v pokročilém stadiu, kdy jsou možnosti léčby zásadně omezeny. Pětileté přežití se přitom pohybuje pouze kolem 13 procent.

Problém spočívá v samotné anatomii. Slinivka břišní se nachází hluboko v dutině břišní, což komplikuje jak fyzikální vyšetření, tak časné zachycení nádoru na zobrazovacích metodách. Na rozdíl od rakoviny prsu nebo tlustého střeva navíc neexistuje rutinní screening pro zdravou populaci. Typické příznaky, jako jsou bolesti břicha nebo výrazný úbytek hmotnosti, se často objevují až ve chvíli, kdy se nádor rozšířil do dalších orgánů. Podle odhadů by se rakovina slinivky mohla stát do roku 2030 druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění.

Jak funguje model z Mayo Clinic

Výzkumníci z prestižní Mayo Clinic v Rochesteru v Minnesotě vyvinuli systém umělé inteligence, který analyzuje CT snímky pacientů. Studie publikovaná v odborném časopise Gut ukazuje, že model dokázal identifikovat abnormality u pacientů, kteří podstoupili vyšetření kvůli jiným zdravotním problémům a až později u nich byla diagnostikována rakovina slinivky.

Vědci systém trénovali na retrospektivních datech — tedy na snímcích, u nichž už znali konečnou diagnózu. Následně porovnali výsledky AI s hodnocením radiologů. Výsledek byl jednoznačný: umělá inteligence byla při odhalování časných známek onemocnění zhruba třikrát úspěšnější než lidské oko.

Co AI vidí a člověk ne

Jedním z klíčových objevů byl fakt, že model dokázal rozpoznat specifické abnormální buňky ve slinivce, které pomáhají nádoru unikat imunitnímu systému. O existenci těchto buněk vědci věděli již dříve, jejich identifikace na běžných CT snímcích ale dosud představovala zásadní problém. „Věděli jsme, že signál tam je. Museli jsme jen najít způsob, jak ho detekovat,“ uvedl radiolog a spoluautor studie Dr. Ajit Goenka pro NBC News.

V praxi to znamená, že AI odhaluje změny v tkáni, které předcházejí viditelnému nádoru. V mnoha případech vypadají snímky pacientů zcela normálně ještě šest měsíců před diagnózou. Časový náskok až tří let by přitom mohl zásadně změnit prognózu pacientů.

Proč je to průlom

Včasná detekce je v případě rakoviny slinivky kritická. Pokud lékaři odhalí nemoc dříve, než se rozšíří do okolních orgánů nebo krevních cév, výrazně se zvyšuje počet pacientů vhodných k operaci, chemoterapii nebo radioterapii. „To by pro nás mohlo být opravdu zásadní změnou v oblasti včasné detekce,“ řekla chirurgická onkoložka Dr. Pam Hodulová z Moffitt Cancer Center.

Tento výzkum přichází v době, kdy boj s rakovinou slinivky zaznamenává několik paralelních průlomů. V posledních týdnech přitáhly pozornost výsledky experimentální mRNA vakcíny, která prodloužila přežití pacientů, nebo léčiva daraxonrasib, jež ve studiích zdvojnásobilo délku života pacientů s pokročilým onemocněním. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dokonce povolil rozšířený přístup k tomuto léku v kontrolovaném režimu. AI diagnostika by tak mohla tvořit klíčovou součást komplexní strategie — od prevence přes časný záchyt až po cílenou léčbu.

Současné omezení a budoucí využití

Model z Mayo Clinic není určen pro plošný screening celé populace. Primárně by měl sloužit u lidí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny slinivky — například u pacientů s rodinnou anamnézou, diabetem 2. typu nebo u kuřáků. Pozitivní nález by v takovém případě vedl k dalším krevním testům či podrobnějším zobrazovacím vyšetřením.

„Pokud má pacient příznaky a skutečně jde o rakovinu slinivky, umělou inteligenci nepotřebujete,“ vysvětlil Dr. Goenka. Cílem je tedy zachytit nemoc u asymptomatických jedinců v okamžiku, kdy je ještě léčitelná.

Český a evropský kontext

Zatímco studie probíhá ve Spojených státech, její dopady by mohly zasáhnout i českou a evropskou zdravotní péči. V České republice patří rakovina slinivky břišní mezi nádorová onemocnění s nepříznivou prognózou a celkově se vyskytuje častěji než v některých jiných evropských zemích. Přestože systém z Mayo Clinic zatím není komerčně dostupný, principy, na nichž stojí, by se daly aplikovat i na data z evropských zdravotnických zařízení.

V Evropě zároveň probíhá intenzivní vývoj regulace umělé inteligence ve zdravotnictví. Evropský parlament v loňském roce schválil AI Act, který klasifikuje zdravotnické aplikace AI jako vysoce rizikové systémy. To znamená, že jakýkoliv model určený pro diagnostiku rakoviny bude muset projít přísným hodnocením shody před uvedením na trh. Tento proces sice zdlouhavý, ale zvyšuje důvěru pacientů i lékařů v technologii.

České nemocnice a výzkumná centra přitom již nyní experimentují s umělou inteligencí v onkologii — například při detekci kožních nádorů nebo analýze histologických vzorků. Integrace pokročilých modelů pro analýzu CT snímků by tak nebyla vzdálenou budoucností, pokud se prokáže jejich spolehlivost v reálném provozu.

Kdy se technologie dostane do praxe

I přes slibné výsledky si odborníci dávají záležet na realistickém očekávání. Samotný model z Mayo Clinic zatím do běžné praxe nesměřuje. Klinická studie bude pacienty sledovat ještě několik let, aby výzkumníci ověřili, jak přesně systém funguje mimo laboratorní podmínky. „V nemoci, ve které jsme desítky let bloudili ve tmě, jde o milník, který nám ukazuje cílovou čáru. Musíme se k ní ale ještě dopracovat,“ uvedl Dr. Goenka.

Pokud klinické testování dopadne úspěšně, první nasazení by mohlo proběhnout v rámci specializovaných onkologických center. Pro běžné pacienty to však znamená jedno: včasná diagnóza rakoviny slinivky by už za pár let nemusela být věcí náhody, ale výsledkem systematického sledování rizikových skupin pomocí umělé inteligence.