Povodeň jako datový problém, ne jen meteorologický
Jižní Korea bere bezpečnost nejen jako povinnost státu, ale i jako průmysl, který chce prodávat do zahraničí. Letošní ročník veletrhu — už dvanáctý od roku 2015 — nese téma „Spojení pokročilých technologií, budoucnost bezpečnosti" a stojí hlavně na třech pilířích: umělé inteligenci, robotice a dronech. Organizuje ho jihokorejské ministerstvo vnitra a bezpečnosti společně s městem Pusan.
Nejzajímavější exponát je přitom ten, který by dával smysl i u nás. Korejský institut vědeckých a technických informací (KISTI) vystavuje platformu pro předpověď městských povodní v reálném čase. V praxi to funguje zhruba takhle: systém průběžně nasává data z radarů, srážkoměrů a hladinoměrů, propojí je s digitálním modelem terénu a kanalizace a model strojového učení z toho odhadne, kde a kdy se voda rozlije.
Klíčové slovo je „v reálném čase". Klasická výstraha řekne, že večer zaprší. Tohle má říct, že za 25 minut přeteče konkrétní ulice. Pro krizové štáby, které řeší evakuaci nebo rozmístění zábran, je tenhle rozdíl zásadní — je to jako rozdíl mezi tím, jestli vám navigace řekne „cesta povede pomalu", nebo „za 300 metrů odbočte doprava".
Roboti a drony tam, kam se člověk nedostane
Druhý pilíř expozice ukazuje robotiku pro kontrolu rizik. Korejský institut robotiky a konvergence (KIRO) přivezl inspekční roboty pro průmysl a požární bezpečnost — stroje, které dokážou projít zakouřený objekt nebo chemicky závadné prostředí dřív, než tam pustí člověka. Nejde o humanoidy z filmů, spíš o pohyblivé platformy s kamerami a senzory, které snímají teplotu, plyn a strukturální stabilitu.
Třetí pilíř obstarávají drony. Japonská firma Liberaware přivezla ultrakompaktní inspekční drony pro vnitřní prostory — malé stroje, které se vejdou do úzkých šachet, potrubí nebo pod stropy hal a hledají úniky či poškození. Právě drony jsou u katastrof nejužitečnější hned po události: umí rychle zmapovat rozsah škod, aniž by se záchranář musel pohybovat v nestabilním terénu.
Speciální hala Advanced Disaster Safety Industry Zone letos zabrala 256 stánků od 131 firem. Vedle ní stojí globální pavilon s 22 firmami z devíti zemí včetně Japonska, Číny a Německa. Kromě výstavy veletrh nabízí i praktické simulace — od resuscitace přes úraz elektrickým proudem až po virtuální realitu pro nácvik bezpečné jízdy, a to včetně mobilního vozidla Hyundai a simulátoru převrácení auta od Korea Expressway Corporation.
Kolik se v bezpečnosti točí peněz
Že nejde jen o prezentaci techniky, dokládají čísla z loňska. Předchozí ročník za tři dny vygeneroval 798 obchodních jednání, z nichž vzešly zakázky za odhadovaných 351,4 miliardy wonů. Zdroj uvádí přepočet na zhruba 256 milionů dolarů, což při dnešním kurzu odpovídá zhruba 5,7 miliardy korun. Návštěvnost byla necelých 40 tisíc lidí.
Letos organizátoři sázky na export ještě zvyšují. Ve spolupráci s agenturou KOTRA pozvali 100 zahraničních a 83 domácích kupců, se kterými vystavovatelé absolvují osobní jednání o vývozu a veřejných zakázkách. Ministr vnitra a bezpečnosti Yoon Ho-jung to v tiskové zprávě shrnul jasně: klimatická změna dělá z přívalových dešťů, veder a sucha stále složitější problém, a bezpečnost je tak zároveň hodnotou, kterou má stát chránit, i průmyslem, který má růst.
Na veletrhu se o bezpečnosti baví i na úrovni regulace a výzkumu. Souběžně běží 42 odborných konferencí a fórum s lidmi z ASEAN a OSN, kde se řeší mimo jiné takzvaná fyzická AI — tedy umělá inteligence, která neběží jen v cloudu, ale řídí skutečné stroje v reálném světě.
Co z toho plyne pro Česko a Evropu
Pro českého čtenáře je tahle novinka zajímavá ze dvou důvodů. Zaprvé technicky: městské povodně, které po krátkých přívalových deštích zaplavují ulice a sklepy, nejsou jen korejská specialita. Stejný princip — propojit data ze srážkoměrů, kanalizace a terénu do jednoho živého modelu — by se dal nasadit i v českých městech, která po povodních v roce 2024 znovu řešila, jak lépe varovat obyvatele.
Zadruhé právně, a tady je načasování doslova čerstvé. Od 2. srpna 2026 začala v celé EU naplno platit povinnost pro vysoce rizikové systémy umělé inteligence podle AI Actu. Do kategorie vysoce rizikových spadají mimo jiné AI systémy pro nouzové a záchranné služby a pro bezpečnostní komponenty kritické infrastruktury. Platforma, která předpovídá povodně a řídí evakuaci, by pod tuhle regulaci velmi pravděpodobně spadla — takže kdo ji bude chtít v EU nasadit, musí projít posouzením shody, doložit robustnost a dohled nad daty.
Jinými slovy: Korea staví technologii, kterou Evropa právě začala důsledně regulovat. Jestli se tyhle dvě věci potkají — a jakou cenu za soulad s AI Actem firmy zaplatí — bude v příštích měsících jedno z nejzajímavějších míst, kde se korejský export a evropská pravidla potkají.
Funguje předpověď povodní pomocí AI i bez přesných dat o kanalizaci?
Částečně ano, ale kvalita závisí na datech. Model může pracovat s veřejnými daty o terénu, srážkách a hladinách řek, ale přesnost „kam se voda rozlije na ulici" výrazně stoupá, když má přístup k digitální mapě kanalizační sítě a hladinoměrům. Města, která taková data zveřejní nebo nasdílí, proto z předpovědí vytěží nejvíc.
Co přesně znamená „fyzická AI", o které se na veletrhu mluví?
Je to umělá inteligence, která neběží jen na serveru, ale řídí fyzické stroje — roboty, drony, vozidla. Zatímco velké jazykové modely pracují s textem, fyzická AI zpracovává data ze senzorů a kamer a převádí je na pohyb a rozhodnutí v reálném světě. U katastrof to znamená třeba dron, který sám prozkoumá poškozenou budovu a vrátí mapu škod.
Dá se korejská povodňová platforma koupit a nasadit i v Česku?
Přímo ne, jde zatím o exponát na veletrhu a korejskou státní technologii, nikoli běžně prodávaný produkt. Princip je ale postavený na standardních datech a metodách strojového učení, takže podobné systémy už vznikají i v Evropě. Klíčovou překážkou pro nasazení v EU bude splnění požadavků AI Actu pro vysoce rizikové systémy.
