Útok, který dosud trval týdny
Incident popsal tým Unit 42, bezpečnostní výzkumná divize společnosti Palo Alto Networks, ve zprávě zveřejněné 2. září 2026. Lidský útočník při něm použil takzvané frontier modely – nejvýkonnější dostupné jazykové modely – a speciální rámce pro „agentní“ AI. Výsledkem byl průnik do podnikové sítě, který by podle výzkumníků dříve vyžadoval koordinovanou práci více bezpečnostních týmů po dobu přibližně dvou týdnů.
Zajímavé je, že útočník nepoužil žádnou převratnou novou zranitelnost ani špičkovou hackerskou techniku. Jeho výhodou byla právě umělá inteligence: agenti v reálném čase sledovali situaci, vyhodnocovali výstupy nástrojů a sami plánovali další krok. Při útoku použili více než 50 technik z frameworku MITRE ATT&CK, což je mezinárodně používaný slovník postupů, které útočníci při napadení dělají.
Útok byl metodický. Agenti nejdřív zmapovali vnitřní architekturu firmy, prohledali úložiště zdrojových kódů a posbírali tam uložené přihlašovací údaje. Pak se přes ně dostali k hlavním administrátorským klíčům, zneužili automatické sestavování a nasazení kódu a nakonec ovládli i firemní cloudovou AI infrastrukturu – aby na ní běžely další kroky útoku, a to na účet napadené firmy. Na závěr po sobě agenti zanechali osmdesátistránkovou „auditní zprávu“ o tom, co všechno v síti našli.
Co je na tom nového
Automatizované škodlivé skripty existují už roky. Rozdíl je v tom, co znamená slovo agentní. Klasický skript je jako robot na výrobní lince – dělá přesně to, co je mu předepsané. Agentní AI se spíš podobá člověku, který vešel do neznámé budovy: vidí, zkouší, reaguje a mění plán podle toho, na co narazí. Přesně to popisuje Andy Piazza, šéf analýzy hrozeb v Unit 42, který útok označil za jeden z prvních zdokumentovaných případů, kdy útočník proti firmě úspěšně nasadil právě agentní systém.
Nejde přitom o ojedinělou náhodu. Podle zprávy CrowdStrike z letošního srpna rostou bezpečnostní upozornění spouštěná AI agenty dvaapůlkrát rychleji než ta, která spouštějí lidé. Jedna kampaň podle CrowdStrike vyslala téměř 200 000 dotazů na jazykové modely za pouhé dvě minuty. To je tempo, které žádný lidský útočník fyzicky nedokáže udržet.
Ekonomika útoku se obrací
Nejdůležitější dopad je ekonomický, a je jednoduché si ho spočítat. Dva týdny práce jsou zhruba 336 hodin. Když AI zkrátí stejnou činnost pod 10 hodin, mluvíme o více než třicetkrát rychlejším útoku. To neznamená jen rychlost – znamená to, že se k takovému útoku dostane daleko víc lidí. Dřív si podobnou operaci mohl dovolit jen dobře financovaný tým, který si dva týdny práce specialistů zaplatil. Teď na to stačí jeden člověk, výkonný jazykový model a jeden večer.
A stejně jako klesají náklady na útok, rostou investice do obrany. V den publikace zprávy oznámila firma HiddenLayer investici 100 milionů dolarů (v přepočtu přes 2 miliardy korun) do zabezpečení AI systémů. O den dříve získala start-up AIR Security 50 milionů dolarů na prověřování dovedností a doplňků, které AI agenti používají. Bezpečnost agentních systémů se z okrajové starosti mění v samostatnou rozpočtovou položku.
Otevřené dveře: zranitelnosti i falešné doplňky
Riziko ale není jen v chytrých útocích. Rozšiřuje se i samotná plocha, kterou je třeba chránit. Bezpečnostní výzkumníci upozorňují na kritické neopravené zranitelnosti, jako je CVE-2026-82526 – neošetřená SQL injekce v nástroji R2R se skóre závažnosti 9,8 z 10 – nebo CVE-2026-85620, chyba v přístupových právech u Postgres MCP Pro se skóre 9,2. Obě otevírají agentům cestu ke spouštění vlastních dotazů a čtení citlivých souborů.
Další problém tvoří doplňky pro AI agenty. Podle zmíněných zdrojů je jich veřejně dostupných zhruba 17 800 a některé se vydávají za důvěryhodné značky, jako jsou Anthropic nebo OpenAI. Uživatel, který si takový doplněk nainstaluje, si do systému může pustit škodlivý kód.
Co to znamená pro české firmy
České firmy tohle téma nemůže minout. Už kvůli evropské směrnici NIS2, kterou v Česku prosazuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), musí řada středních a větších organizací plnit povinnosti v oblasti kyberbezpečnosti a hlásit incidenty. Pokud se útoky zrychlují z týdnů na hodiny, roste i tlak na to, aby firmy dokázaly reagovat ve stejném tempu.
Praktický závěr pro majitele menší firmy i pro správce IT: agentní útok nezačíná sofistikovanou novou technikou, ale obyčejnou nedbalostí – zapomenutým heslem v kódu, otevřenou službou na internetu nebo doplňkem pochybného původu. Obranná doporučení Unit 42 proto míří na věci, které zvládne i menší tým: důsledná ochrana větví v systému správy verzí, omezení oprávnění jen na nezbytné minimum, kontrola každého koncového bodu AI a hlídání nestandardního chování, jako je náhlá vlna dotazů na jazykové modely.
Na co si dát pozor
Co si z toho vzít jako běžný uživatel? Pravděpodobnost, že se právě vy stanete terčem takto vyspělého útoku, je nízká. Ale stejným mechanismem se šíří i drobnější podvody. Když instalujete doplňky pro AI asistenty nebo chatboty, ověřujte, kdo je skutečně vydává – a buďte podezřívaví, pokud si nejste jistí. Základní návyky jako dvoufázové ověření, silná hesla a pravidelná aktualizace softwaru zůstávají tou nejlevnější ochranou, kterou máte.
Agentní AI tedy není jen módní nálepka. Je to skutečný a rychlý nástroj, který umí pracovat pro nás i proti nám. A první potvrzený útok ukázal, že v kyberbezpečnosti se tempo hry zásadně mění.
Musí se běžný člověk bát, že na něj zaútočí agentní AI?
Běžného jednotlivce se tyto vyspělé útoky zatím týkají jen okrajově – míří hlavně na firmy. Větší riziko pro domácnosti zůstává v klasických podvodech, jako je phishing. Stejná technologie se ale může objevit i v nich, a proto se vyplatí držet základní návyky: dvoufázové ověření, silná hesla a opatrnost u neznámých odkazů a doplňků.
Jak poznám, že doplněk pro AI asistenta je bezpečný?
Ověřte, kdo doplněk skutečně vydává, a nespoléhejte jen na název – část z nich se vydává za známé značky. Instalujte pouze z důvěryhodných zdrojů, čtěte recenze a dejte si pozor na doplňky, které žádají víc oprávnění, než by k dané funkci potřebovaly.
Co konkrétně by měla udělat menší česká firma?
Začněte tím, co nevyžaduje velký rozpočet: odstraňte hesla a klíče uložené přímo ve zdrojových kódech, omezte přístupová práva na nezbytné minimum a zapněte povinnou kontrolu změn v systému správy verzí. Pokud firma spadá pod směrnici NIS2, měla by si také ověřit své ohlašovací povinnosti u NÚKIB.
