Generativní AI už neslouží pouze k psaní e-mailů, sumarizaci dokumentů nebo tvorbě obrázků. Americké bezpečnostní úřady varují, že útočníci ji aktivně používají také k vývoji nástrojů proti průmyslovým řídicím systémům. Terčem jsou mimo jiné PLC Siemens S7, tedy malé počítače, které řídí výrobní linky, čerpací stanice, energetická zařízení nebo technologické procesy.
Nejde přitom o laboratorní scénář ani o hypotetickou hrozbu z powerpointové prezentace. Společné varování označuje popsanou aktivitu za aktivní hrozbu.
AI zkracuje cestu od veřejných dat k funkčnímu útoku
Na varování se podílejí NSA, CISA, FBI, americké ministerstvo energetiky a EPA. Jejich společné bezpečnostní doporučení popisuje útoky zaměřené na řadu PLC Siemens S7. Konkrétně zmiňuje řady S7-200, S7-300, S7-400, S7-1200 a S7-1500.
Princip je poměrně přímočarý. Útočníci nejprve pomocí internetových skenovacích služeb, například Censys nebo ZoomEye, hledají zařízení dostupná z veřejné sítě. Poté využijí veřejně dostupné informace o zranitelnostech, dokumentaci komunikačních protokolů a otevřené programovací knihovny. Generativní AI jim pomáhá připravit nebo upravit skripty pro konkrétní model PLC.
To neznamená, že chatbot stiskne tlačítko a sám převezme elektrárnu. Znamená to ale, že člověk s menšími zkušenostmi může rychleji vytvořit nástroj, který by dříve vyžadoval hlubší znalosti průmyslové automatizace, síťových protokolů a programování.
Americké úřady přímo uvádějí, že AI snižuje technickou náročnost i čas potřebný k vývoji funkčních exploitačních skriptů. Současně umožňuje rychleji zkoušet další útočné cesty a přizpůsobovat nástroje obranným opatřením.
Malý průmyslový počítač s velkým vlivem
PLC, tedy programovatelný logický automat, si lze představit jako průmyslovou obdobu nervového centra. Zpracovává signály ze senzorů a podle naprogramovaných pravidel ovládá motory, ventily, čerpadla, bezpečnostní prvky nebo výrobní stroje.
Na rozdíl od běžného kancelářského počítače nebývá PLC určeno k prohlížení webu ani k instalaci desítek aplikací. Jeho úkolem je dělat stále stejnou věc spolehlivě, často mnoho let. Právě dlouhá životnost a náročnost výměny ale znamenají, že některá zařízení mohou běžet na starším firmwaru nebo s nastavením, které už neodpovídá dnešním bezpečnostním požadavkům.
Problém nastává ve chvíli, kdy je PLC přímo dostupné z internetu nebo špatně oddělené od podnikové sítě. Útočník pak nemusí nejprve pronikat do celé firemní infrastruktury. Může hledat přímo řídicí zařízení a zkoušet, zda používá výchozí přihlašovací údaje, zastaralý software nebo nedostatečné řízení přístupu.
Ve varování se uvádí také zneužití knihovny snap7.dll beziehungsweise python-snap7. Útočníci ji kombinují s AI-generovanými skripty v Pythonu a vytvářejí nástroje, které mohou napodobovat legitimní software pro monitorování provozu. To je důležitý detail: škodlivý program nemusí na první pohled vypadat jako klasický malware. Může se tvářit jako servisní nebo diagnostický nástroj.
Útok nemusí začít okamžitým vypnutím výroby
Nejhorší scénář si většina lidí představí jako náhlé zastavení linky. Úřady ale upozorňují, že útočníci mohou nejprve provádět průzkum a připravovat si půdu pro pozdější zásah.
Pokud získají přístup ke čtení dat z PLC, mohou si zmapovat konfiguraci zařízení, technologický proces nebo způsob, jakým je řízena výroba. Následně mohou testovat zápis do datových bloků nebo upravovat části řídicí logiky. Jinými slovy: nejdříve se dívají, potom zkoušejí a teprve následně mohou něco měnit.
Potenciální dopady zahrnují přerušení výroby, poškození zařízení, změnu parametrů procesu, bezpečnostní incidenty nebo únik citlivých provozních informací. V případě vodáren, energetiky, chemického průmyslu nebo potravinářství se navíc nehraje pouze o dostupnost služby. Chybný zásah může ovlivnit fyzický svět.
Společné doporučení zmiňuje také možnost kaskádových dopadů. Problém v jednom zařízení může zasáhnout navazující systémy, dodavatelský řetězec nebo další provozy. Průmyslová infrastruktura zkrátka není sada izolovaných krabiček. Často připomíná domino, jen s dražšími dílky a horšími následky, když některý spadne.
Současné modely jsou silné, ale průmyslový útok stále není automatický
Do širšího kontextu zapadá také hodnocení kybernetických schopností moderních AI modelů, které zveřejnil britský AI Security Institute. V jeho testech si model GPT-5.5 vedl velmi dobře v řadě úloh zaměřených na hledání zranitelností, reverzní inženýrství a tvorbu exploitů. Na expertních úlohách dosáhl průměrné úspěšnosti 71,4 procenta, zatímco Claude Mythos Preview měl 68,6 procenta, GPT-5.4 52,4 procenta a Opus 4.7 48,6 procenta.
Výsledky ale nelze jednoduše přeložit jako „AI umí hacknout elektrárnu“. V simulaci průmyslového řídicího systému nazvané Cooling Tower model GPT-5.5 úlohu nedokončil. Zasekl se především na IT části prostředí, která předcházela samotnému zásahu do OT, tedy provozní technologie. Britští výzkumníci zároveň upozorňují, že šlo o kontrolované testy bez všech obranných mechanismů běžných v reálném provozu. ([aisi.gov.uk](https://www.aisi.gov.uk/blog/our-evaluation-of-openais-gpt-5-5-cyber-capabilities))
To je podstatný rozdíl. AI dnes nemusí být samostatný útočný operátor, aby zvýšila riziko. Stačí, když funguje jako velmi rychlý technický asistent člověka, který už má přístup k síti, dokumentaci nebo zranitelnému zařízení. Model může pomoci s převodem nápadu do kódu, hledáním chyb nebo úpravou skriptu pro konkrétní prostředí.
Co mají provozovatelé udělat okamžitě
Americké úřady doporučují začít u základů, které znějí možná nudně, ale v průmyslové bezpečnosti bývají rozhodující:
- sepsat všechna PLC Siemens S7 v organizaci a ověřit jejich firmware,
- odstranit přímou dostupnost z internetu a zkontrolovat pravidla firewallu,
- prověřit komunikaci přes TCP port 102, který se používá pro S7comm,
- nainstalovat dostupné bezpečnostní aktualizace po otestování v kontrolovaném prostředí,
- změnit výchozí přihlašovací údaje a zapnout ochranné mechanismy PLC,
- omezit vzdálený přístup dodavatelů a servisních firem, ideálně s vícefaktorovým ověřením,
- monitorovat neobvyklé zápisy do datových bloků, připojení mimo servisní okna a používání Pythonu s knihovnou snap7.
Doporučení se netýká pouze Siemensu. Samotný dokument výslovně uvádí, že aktivita proti PLC je širší než konkrétní řada S7 a že podobné kroky mají zvážit také provozovatelé dalších řídicích systémů. ([media.defense.gov](https://media.defense.gov/2026/Aug/18/2003983494/-1/-1/1/CSA_ACTIVE_THREAT_TO_SIEMENS_S7_SERIES_PLCS.PDF))
České firmy by neměly čekat na české varování
Americké doporučení se zaměřuje na instalace v USA, ale technický princip je univerzální. Pokud je průmyslové zařízení připojené k internetu, používá starší software nebo má příliš volně nastavený vzdálený přístup, geografická vzdálenost sama o sobě mnoho neřeší.
Pro české podniky z toho plyne především provozní úkol: zjistit, co je skutečně připojené do sítě. V mnoha organizacích totiž bezpečnostní tým vidí servery a notebooky, zatímco PLC, servisní notebooky a vzdálené přístupy dodavatelů zůstávají mimo hlavní inventář.
AI zde nevytvořila nový typ zranitelnosti. Spíše zrychluje práci s těmi starými. A právě proto je varování důležité. Obrana nemusí začít nákupem dalšího nástroje s nálepkou AI. Může začít kontrolou firewallu, změnou hesel, aktualizací firmwaru a otázkou, proč je řídicí automat vůbec dostupný z veřejného internetu.
