Co je agentní AI a proč ji ministerstvo nasazuje

Agentní umělá inteligence (agentic AI) označuje systémy, které na rozdíl od klasických chatbotů dokážou samostatně plánovat, rozhodovat se a provádět vícekrokové úkoly bez neustálého lidského dohledu. Zatímco běžný chatbot odpoví na otázku a čeká na další pokyn, agentní AI si sama rozvrhne pracovní postup, zjistí potřebné informace a výsledek doručí.

Úřadující technologický ředitel ministerstva obchodu Matheus Passos během webináře GovExec 24. dubna 2026 vysvětlil, že ministerstvo vidí agentní AI jako nástroj pro posílení pracovní síly, nikoli její nahrazení. „Věříme, že agentní AI bude pro ministerstvo obchodu skvělým nástrojem, jak posílit naši pracovní sílu. Ne nahradit kohokoli, ale vylepšit je. Udělá je lepšími, chytřejšími a usnadní jim práci," uvedl Passos podle MeriTalk.

Devět pilotních projektů — od akvizic po projektové řízení

Ministerstvo aktuálně testuje devět konkrétních případů nasazení agentní AI. Všechny se zaměřují na strukturované, opakovatelné pracovní postupy, kde automatizace může fungovat v jasně definovaných hranicích. Mezi pilotní projekty patří:

• Podpora akvizic a nákupu — podle Passose je to ideální vstupní bod, protože procesy jsou vysoce strukturované a řízené pravidly
• Tvorba popisů pracovních pozic — automatizace rutinní administrativy při náboru
• Projektové řízení — sledování milníků, koordinace týmů a reporting
• Řízení vztahů se zákazníky (CRM) — efektivnější správa kontaktů a komunikace

Nasazení probíhá formou tříměsíčního zaváděcího programu, který začíná širokým seznámením s technologií a postupně přechází k praktickému vývoji agentů přímo v rukou zaměstnanců. Součástí je i celopodnikové školení, které má rozptýlit obavy a vysvětlit, jak bude technologie skutečně využívána — kdo se bojí, že ho AI nahradí, ten ji podle Passose nepoužije, i kdyby to znamenalo zůstat méně produktivní.

„One Commerce" — agentní AI jako sjednocující nástroj

Ministerstvo obchodu má silně federativní strukturu — patří pod něj úřady s velmi odlišnými posláními, jako je Úřad pro sčítání lidu (Census Bureau), Patentový a známkový úřad (USPTO) nebo Národní institut pro standardy a technologie (NIST). Každý z nich má vlastní agendu a datové systémy, což historicky vedlo k organizačním silám.

Iniciativa „One Commerce" se snaží tyto bariéry bourat. Právě agentní AI má podle Passose sehrát roli pomyslného vyrovnávače: „Agentní AI je skvělý vyrovnávač — dokáže se podívat napříč organizací a začít koordinovat úsilí v oblastech, kde mají lidé úplně odlišné mise," vysvětlil. Jinými slovy, AI agent může propojit data a procesy napříč úřady, které spolu dříve prakticky nekomunikovaly.

Bezpečnost na prvním místě — důvěra jako podmínka úspěchu

Klíčovou podmínkou pro nasazení agentní AI zůstává bezpečnost a ochrana dat. Ministerstvo testuje agenty v kontrolovaných prostředích a laboratořích, zejména u citlivých dat souvisejících s ekonomickými indikátory a národní bezpečností.

Passos to formuloval jednoznačně: „Pokud vedoucí pracovník nebo kdokoli z pracovní síly uvěří, že jejich data nejsou v bezpečí, nesáhnou na to. Raději budou méně produktivní." Důvěra zaměstnanců je tak podle něj základním předpokladem, bez kterého by celá iniciativa ztroskotala. „Naší prioritou číslo jedna je často držet krok s dodavateli a zajistit, aby byly bezpečnostní zranitelnosti řešeny," dodal.

Evropský kontrast: regulace versus dobrovolné standardy

Přístup amerického ministerstva obchodu nabízí zajímavé srovnání s Evropou. Zatímco USA spoléhají na dobrovolné standardy (například NIST AI Risk Management Framework) a tržní přístup, Evropská unie vsadila na komplexní regulaci — EU AI Act, který vstupuje v plné účinnosti v srpnu 2026, stanovuje právně závazné povinnosti pro vývojáře i provozovatele AI systémů včetně agentních řešení.

Evropská komise zároveň aktivně podporuje vývoj vlastních AI řešení pro veřejnou správu — její knihovní průvodce agentní AI byl aktualizován v květnu 2026 a politika EK hovoří o „urychlení zavádění evropských generativních AI řešení ve veřejné správě". Světové ekonomické fórum v dubnu 2026 vydalo speciální rámec pro hodnocení připravenosti vlád na agentní AI.

V České republice zatím žádná systémová iniciativa pro agentní AI ve státní správě neexistuje. Zatímco americké ministerstvo obchodu už testuje konkrétní agenty pro nákup a projektové řízení, české úřady teprve objevují základní možnosti chatbotů. V kontextu unijního AI Actu ale budou muset i české instituce v příštích letech definovat svůj přístup k nasazení autonomnějších AI systémů.

Není to konec hry

Passos zároveň zdůrazňuje, že agentní AI není cílovou stanicí, ale jen další fází technologického vývoje. „Agentní AI není konec hry — přijde další věc. Dáme vám tenhle nástroj do ruky a zároveň přemýšlíme, jak ho vylepšit a co bude dál," řekl. Pro ministerstvo obchodu tak nejde o jednorázový projekt, ale o trvalou kulturní a technologickou transformaci, která má z úředníků udělat produktivnější profesionály — a zároveň připravit půdu pro další generaci AI nástrojů.