Data, která vyděsila i samotné tvůrce

Anthropic 3. června 2026 zveřejnil rozsáhlou analýzu 832 uživatelských účtů, které byly zablokovány za škodlivou kybernetickou aktivitu v období od března 2025 do března 2026. Nejde o drobné hříšníky — jde o účty, u kterých měl Anthropic dostatek detailních informací k důkladnému forenznímu rozboru technik, které útočníci používali.

Výsledky jsou alarmující. 67,3 % z těchto účtů (560 z 832) používalo AI k psaní škodlivého kódu. Ještě znepokojivější je trend: v prvním půlroce analýzy bylo 33 % útočníků klasifikováno jako středně až vysoce rizikových. Ve druhém půlroce už to bylo 56 % — nárůst o 70 %.

Nejde přitom jen o množství útoků, ale především o jejich sofistikovanost. Útočníci podle Anthropicu přecházejí od jednoduchých technik (phishing, získání prvotního přístupu) ke složitějším fázím útoku uvnitř již napadených systémů: objevování účtů (nárůst o 8,9 %), laterální pohyb v síti, eskalace oprávnění. Tyto „post-kompromitační" techniky byly dříve doménou jen těch nejzkušenějších hackerů. Dnes je díky AI zvládnou i podstatně méně zdatní útočníci.

Autonomní kyberútoky: AI, která nepotřebuje člověka

Vůbec nejnebezpečnějším zjištěním je rostoucí autonomie útoků. Anthropic popisuje, že nejrizikovější aktéři dnes budují architektury, které modelům umožňují řetězit jednotlivé fáze kyberútoku a provádět je s minimálním lidským zásahem. Jinými slovy — AI agent sám rozhoduje, co udělat dál, jakou zranitelnost využít a kudy postupovat sítí.

Konkrétní příklad: v listopadu 2025 Anthropic odhalil státem sponzorovanou špionážní operaci, při níž útočník zmanipuloval Claude Code tak, aby se pokusil infiltrovat cíle po celém světě prakticky bez lidského dohledu. Model sám spouštěl příkazy, zneužíval zranitelnosti, kradl přihlašovací údaje a činil taktická rozhodnutí. Podle klasického MITRE ATT&CK rámce by tento útok vypadal jako „středně rizikový". Podle nové metodiky Anthropicu dostal maximální skóre 100.

Právě proto Anthropic nyní říká, že MITRE ATT&CK — celosvětově používaná databáze útočných technik — už nestačí. Neobsahuje totiž kategorie pro „agentní orchestraci", tedy schopnost AI samostatně řetězit a řídit jednotlivé fáze útoku. A to je přesně to, čeho budeme podle Anthropicu vídat čím dál víc.

Od analýzy k akci: Anthropic chce dát vládám právo veta

Pouhý týden po zveřejnění analýzy kyberhrozeb, 10. června 2026, přišel Anthropic s návrhem konkrétních opatření v dokumentu nazvaném Policy on the AI Exponential. Klíčové body takzvaného Advanced AI Framework zahrnují:

• Povinnou transparentnost — vývojáři frontier modelů (trénovaných s výpočetním výkonem nad 10²⁵ FLOPs) musí zveřejňovat výsledky bezpečnostních testů a rizikové zprávy.
• Nezávislé hodnocení — každý vývojář musí zapojit alespoň jednoho kvalifikovaného nezávislého evaluátora, který zkontroluje jeho bezpečnostní postupy.
• Bezpečnostní program — ochrana modelových vah a trénovací infrastruktury proti vnějším i vnitřním hrozbám.
• Pravomoc vlád blokovat nebezpečné nasazení — pokud model představuje významné riziko katastrofického poškození, vláda by měla mít zákonnou pravomoc jeho nasazení zablokovat, včetně občanskoprávních sankcí odvozených z globálních ročních příjmů.

Anthropic přirovnává situaci ke smlouvám o kontrole jaderných zbraní, ale upozorňuje, že řízení AI je ještě složitější — trénink modelů je mnohem hůře detekovatelný než maskování raketových sil. „Bez globálního koordinačního mechanismu budou firmy a vlády nuceny přijímat obtížná bezpečnostní rozhodnutí pod konkurenčním a geopolitickým tlakem," uvádí firma.

USA už zasáhly: Fable 5 a Mythos 5 pod zámkem

Že nejde jen o planá slova, ukázal vývoj jen dva dny po zveřejnění rámce. 12. června 2026 vydala americká vláda direktivu o kontrole exportu, která pozastavila veškerý přístup k modelům Claude Fable 5 a Claude Mythos 5 — tedy k vůbec nejvýkonnějším modelům, jaké kdy Anthropic vytvořil. Tyto modely byly představeny teprve 9. června, tedy pouhé tři dny před zákazem.

Mythos 5 přitom Anthropic označuje za model s bezprecedentními schopnostmi v oblasti kyberbezpečnosti — během testování objevil tisíce kritických zranitelností napříč všemi hlavními operačními systémy a prohlížeči.

Čtyři katastrofické scénáře, kterých se Anthropic obává

Rámec Advanced AI Framework identifikuje čtyři typy rizik, která podle firmy vyžadují okamžitou pozornost vlád:

1. Biologické riziko — AI systémy mohou výrazně usnadnit vývoj biologických zbraní. Stejné schopnosti, které urychlují objevování léků, lze zneužít k tvorbě nebezpečných virů.
2. Kybernetické riziko — Frontier modely dnes dokážou v masivním měřítku nacházet kritické softwarové zranitelnosti. To ohrožuje nemocnice, energetické sítě a další kritickou infrastrukturu.
3. Riziko ztráty kontroly — S rostoucími schopnostmi AI systémů roste riziko, že začnou jednat mimo kontrolu svých tvůrců.
4. Automatizovaný výzkum a vývoj — AI systémy stále více automatizují vlastní vývoj, což může exponenciálně zesílit všechny tři předchozí hrozby.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Iniciativa Anthropicu přichází v době, kdy Evropská unie dokončuje implementaci AI Actu — prvního komplexního zákona o regulaci umělé inteligence na světě. Zatímco AI Act se zaměřuje především na rizika pro občany (rozpoznávání emocí, sociální skóring, biometrický dohled), Anthropicův rámec cílí na systémová katastrofická rizika, která mohou ohrozit celou společnost.

Pro české firmy a instituce z toho plyne několik praktických důsledků. Především: kybernetické útoky využívající AI jsou realitou už dnes, nikoli vzdálenou hrozbou. Česká národní banka již buduje vlastní AI centrum pro dohled nad finančním sektorem, což je krok správným směrem. Státní i soukromé organizace by však měly přehodnotit své bezpečnostní strategie s vědomím, že útočníci dnes disponují nástroji, které dokážou autonomně vyhledávat a zneužívat zranitelnosti.

Dobrou zprávou je, že Anthropic své nejvýkonnější modely používá i defenzivně — v rámci Project Glasswing již pomohl odhalit tisíce zranitelností, které lidé přehlíželi desítky let, a rozšiřuje tento program do dalších zemí.