Jak to všechno začalo: odchod z OpenAI a sázka na bezpečnost

V roce 2021 se skupina sedmi bývalých zaměstnanců OpenAI rozhodla, že dosavadní směřování firmy nestačí. V čele stáli sourozenci Dario a Daniela Amodei — Dario dříve působil jako viceprezident výzkumu v OpenAI a Daniela jako viceprezidentka pro bezpečnost. Spolu s teoretickým fyzikem Jaredem Kaplanem, expertem na interpretabilitu neuronových sítí Chrisem Olahhem a dalšími spoluzaložili Anthropic.

Jejich základní teze byla jednoduchá: AI modely musí být od počátku navrhovány s důrazem na bezpečnost, nikoliv jen na výkon. Proto Anthropic zvolil právní formu public benefit corporation (PBC) — tedy ziskové společnosti, která má ale ze zákona povinnost sloužit i veřejnému zájmu. V praxi to znamenalo, že akcionáři nemohou bezvýhradně diktovat směr vývoje, pokud by to ohrozilo bezpečnostní standardy.

Už v létě 2022 firma dokončila trénink prvního modelu Claude, ale záměrně ho neuvolnila veřejnosti. Důvod? Vedení chtělo další interní bezpečnostní testování — a také se obávalo spuštění nebezpečného závodu o stále silnější AI systémy. Claude 1 se tak dostal k prvním uživatelům až v březnu 2023, několik měsíců poté, co OpenAI šokovalo svět ChatGPT.

Constitutional AI: Ústava pro umělou inteligenci

Klíčovou technologickou odlišností Anthropicu je metoda zvaná Constitutional AI (konstituční umělá inteligence). Zatímco většina konkurenčních modelů je trénována primárně pomocí zpětné vazby od lidských hodnotitelů (RLHF), Claude dostává navíc sadu principů — jakousi „ústavu" — podle které sám hodnotí a upravuje své odpovědi.

Tato ústava vychází z dokumentů jako Všeobecná deklarace lidských práv OSN nebo obchodních podmínek Applu. Například jedno z pravidel zní: „Vyber odpověď, která nejvíce podporuje svobodu, rovnost a pocit sounáležitosti." Claude díky tomu nepotřebuje tolik lidské zpětné vazby — sám si kontroluje, zda jeho výstup odpovídá nastaveným hodnotám.

Pro běžného uživatele to v praxi znamená, že Claude je opatrnější v odpovědích než ChatGPT — méně halucinuje, častěji přizná, že něco neví, a odmítá odpovídat na dotazy, které by mohly být nebezpečné. Někteří uživatelé to kritizují jako přehnanou opatrnost, jiní to oceňují jako záruku vyšší spolehlivosti.

Financování, které nemá obdoby

Finanční růst Anthropicu je sám o sobě pozoruhodným příběhem. V roce 2022 firma získala prvních 580 milionů dolarů, z toho půl miliardy od zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX Sama Bankmana-Frieda — ironie osudu, vzhledem k etickému étosu firmy.

Pak přišli technologičtí giganti. Amazon do Anthropicu investoval celkem 8 miliard dolarů výměnou za to, že AWS se stane primárním cloudovým poskytovatelem. Google přidal další 2 miliardy a přístup až k milionu vlastních TPU čipů. V listopadu 2025 oznámily Nvidia a Microsoft investici 15 miliard dolarů do nové AI aliance.

Ocenění firmy rostlo raketovým tempem:

• Březen 2025: 61,5 miliardy dolarů (Series E, 3,5 mld. USD)
• Září 2025: 183 miliard dolarů (Series F, 13 mld. USD)
• Prosinec 2025: 350 miliard dolarů (dalších 10 mld. USD)
• Únor 2026: 380 miliard dolarů (Series G, 30 mld. USD)

Pro srovnání: OpenAI bylo v březnu 2026 oceněno na zhruba 300 miliard dolarů. Anthropic ho v tomto ohledu předběhl. A podle zpráv z května 2026 firma plánuje vstup na burzu (IPO) už na podzim tohoto roku.

Rodina modelů Claude: od laboratoře ke kódování

Jádrem produktové nabídky je rodina modelů Claude, pojmenovaná pravděpodobně po matematikovi Claudeu Shannonovi, otci informační teorie. Její vývoj byl rychlý:

• Claude 1 a Claude Instant (březen 2023) — první veřejné modely, dostupné pouze pro schválené uživatele
• Claude 2 (červenec 2023) — první veřejně dostupná verze, kontextové okno 100 000 tokenů
• Claude 3 Opus, Sonnet, Haiku (březen 2024) — tři výkonnostní úrovně pro různé scénáře
• Claude 3.5 Sonnet (červen 2024) — výrazný skok v přesnosti a rychlosti
• Claude 4 Opus a Sonnet (květen 2025) — představeno na první vývojářské konferenci Anthropicu
• Claude Opus 4.6 (únor 2026) a Claude Opus 4.7 (duben 2026) — nejnovější generace s důrazem na agentní schopnosti a kódování

V květnu 2025 Anthropic spustil Claude Code — příkazový řádek pro vývojáře, který se stal hitem mezi programátory. Následoval Claude Cowork s grafickým rozhraním pro netechnické uživatele, který umí automaticky spravovat soubory a úkoly bez nutnosti programovat. Tento přístup, kdy uživatel popíše, co chce, a AI napíše kód, vešel ve známost jako „vibe coding" — termín, který v únoru 2025 zpopularizoval Andrej Karpathy.

Claude podporuje češtinu — a to na velmi dobré úrovni. Český text zvládá generovat, překládat i analyzovat. Pro české firmy i jednotlivce je tak plnohodnotnou alternativou ke ChatGPT. Ceny předplatného začínají na 20 dolarech měsíčně (Claude Pro) a profesionální tarif Claude Max stojí 100 nebo 200 dolarů měsíčně podle rozsahu využití.

Pentagon, Palantir a bitva o bezpečnostní mantinely

Rok 2026 přinesl největší krizi v dosavadní historii firmy — a zároveň ukázal, že Anthropic myslí svůj etický mandát vážně.

Vše začalo nevinně: v listopadu 2024 Anthropic uzavřel partnerství s Palantir Technologies a AWS, aby model Claude zpřístupnil americkým zpravodajským a obranným složkám. V červnu 2025 následoval model Claude Gov, navržený pro vládní prostředí. Pentagon firmě udělil kontrakt za 200 milionů dolarů.

Jenže pak přišly požadavky, které Anthropic odmítl splnit. Americké ministerstvo obrany chtělo zrušit dvě klíčová omezení: zákaz použití Claude pro plně autonomní zbraně a pro masový dohled nad americkými občany. Když firma odmítla, ministr obrany Pete Hegseth pohrozil vyřazením z dodavatelského řetězce. Dne 27. února 2026 prezident Trump nařídil vládním agenturám přestat modely Anthropicu používat. Pentagon firmu oficiálně označil za „riziko pro dodavatelský řetězec".

Anthropic se obrátil na soud. V březnu 2026 federální soudce vydal předběžné opatření proti krokům Pentagonu s odůvodněním, že jde o „klasickou odvetu za uplatnění práva na svobodu projevu" — tedy protiústavní akt. Na stranu Anthropicu se postavili i technologičtí giganti Google, Amazon, Apple a Microsoft, kteří podpořili jeho žalobu.

Kontroverze: autorská práva, Project Panama a vyděračské chování

Ani na poli etiky není historie Anthropicu bez poskvrn. V roce 2024 čelila firma hromadné žalobě od autorů kvůli používání pirátských kopií knih k trénování modelů. Soud sice uznal, že použití digitálních kopií pro trénink může být „fair use", ale v případě milionů nelegálně získaných knih to neplatí. V září 2025 se Anthropic dohodl na vyrovnání 1,5 miliardy dolarů — tedy zhruba 3 000 dolarů za každou infikovanou knihu. Jde o největší autorskoprávní vyrovnání v historii USA.

Ještě kontroverznější je Project Panama, odhalený v lednu 2026. Šlo o interní operaci, při které Anthropic nakupoval miliony použitých knih, fyzicky z nich odřezával hřbety, skenoval stránky a papír následně recykloval. Cíl byl prostý: získat co nejvíc trénovacích dat. Interní dokumentace dokonce uváděla: „Nechceme, aby bylo známo, že na tom pracujeme." Soudce sice rozhodl, že ničení legálně zakoupených knih pro trénink je fair use, ale morální rozměr celé operace zůstává přinejmenším sporný.

Další potíže: v říjnu 2023 Anthropic zažalovala hudební vydavatelství včetně Universalu a Concordu za systematické porušování autorských práv k písňovým textům. V červnu 2025 přidal žalobu Reddit za neoprávněné trénování na datech uživatelů. V listopadu 2025 pak firma přiznala, že hackeři sponzorovaní čínskou vládou zneužili Claude k automatizovaným kyberútokům na zhruba 30 globálních organizací — obešli bezpečnostní pojistky tím, že tvrdili, že jde o defenzivní testování.

Česká stopa a evropský kontext

Pro české čtenáře je relevantní, že Anthropic má silné slovenské kořeny. V květnu 2025 do firmy nastoupil Andrej Karpathy, spoluzakladatel OpenAI se slovenskými kořeny, aby vedl výzkum předtrénování modelů Claude. Karpathy je jednou z nejvýznamnějších postav světové AI — a jeho příchod do Anthropicu je symbolem toho, že firma bere výzkum vážněji než marketing.

Claude je v Evropě dostupný prostřednictvím AWS Europe (konkrétně regiony ve Frankfurtu a Irsku), což je důležité pro firmy, které potřebují mít data uložená v EU kvůli nařízení GDPR. Zároveň ale pozor: Claude není v EU regulován podle AI Actu jako „vysoce rizikový systém", protože jeho primární určení nespadá do kategorie kritické infrastruktury, biometrie nebo vymáhání práva. Přesto ale debata o regulaci generativní AI v EU dál probíhá a postoj Anthropicu — který sám volá po přísnější regulaci — je v tomto ohledu výjimečný.

Co bude dál?

Květen 2026 přinesl hned několik zásadních zpráv. Firma uzavřela partnerství s xAI Elona Muska na využití superpočítače Colossus 1 pro rozšíření kapacity modelů Claude. Zároveň podepsala cloudovou smlouvu za 1,8 miliardy dolarů s Akamai Technologies. Plánované IPO na podzim 2026 by mohlo být jednou z největších technologických emisí v historii.

Z původní sedmičky výzkumníků, kteří v roce 2021 odešli z OpenAI s vizí bezpečnější AI, vyrostla firma s 2 500 zaměstnanci, která dokázala během pár let konkurovat Googlu, Microsoftu i svému bývalému zaměstnavateli. A hlavně: ukázala, že zisk a etické principy nemusí být v rozporu — i když to někdy bolí.