Baileyho dopis byl zveřejněn 31. srpna 2026 před jednáním finančních ministrů a guvernérů centrálních bank G20. Oficiální dokument FSB popisuje finanční systém jako odolnější než před globální krizí v roce 2008, zároveň však upozorňuje na několik zranitelností, které se mohou v nevhodný okamžik spojit.
Jednou z nich jsou právě investice spojené s umělou inteligencí. AI sama o sobě podle Baileyho není problém. Riziko vzniká ve chvíli, kdy se k vysokým očekáváním přidá půjčený kapitál, složité finanční produkty a několik velkých hráčů, kteří jsou navzájem propojeni.
AI akcie rostou, ale trh je stále užší
Bank of England už v červencové Zprávě o finanční stabilitě zařadila rizika související s AI mezi důležité oblasti sledování. Podle zprávy výrazně rostly ceny akcií firem navázaných na AI a růst hlavních indexů stále více táhne relativně úzká skupina technologických společností.
To je důležitý detail. Když roste celý trh, může to působit zdravěji, než když růst zajišťuje několik stejných akcií. Pokud se jejich výhled náhle zhorší, například kvůli slabším výsledkům, dražšímu financování nebo pomalejšímu nasazování AI, dopad nemusí zůstat jen u jedné firmy.
Bank of England ve své zprávě uvádí, že globální zůstatky akciových hedgeových fondů u hlavních zprostředkovatelů vzrostly přibližně o 40 procent za poslední rok. Zároveň rychle rostou i aktiva ve finančních produktech, které používají páku a často sledují AI akcie nebo jiné módní části trhu.
Páka znamená, že investor nevsází pouze vlastní peníze, ale část pozice financuje dluhem. V růstové fázi tím zvyšuje potenciální výnos. Při poklesu ale funguje stejný mechanismus opačně. Investor může být nucen pozici rychle prodat, aby splatil úvěr nebo doplnil zajištění. Takový prodej pak tlačí ceny ještě níže.
Proč nestačí říct, že jde jen o další technologickou bublinu
Přirovnání k internetové bublině z přelomu tisíciletí se nabízí, ale současná situace má jednu zásadní odlišnost. Dnešní AI boom není založený pouze na softwaru a slibech budoucích služeb. Vyžaduje také fyzickou infrastrukturu: datová centra, výkonné čipy, elektrické přípojky, chlazení a dlouhodobé cloudové kapacity.
Podle analýzy zveřejněné agenturou Axios mohou závazky velkých technologických společností spojené s AI infrastrukturou dosahovat zhruba bilionu dolarů. Další odhady uvedené v aktuální rešerši počítají s tím, že americké firmy v období 2026 až 2029 vynaloží na AI infrastrukturu přibližně 1,1 bilionu dolarů a globální výdaje mohou překročit 1,6 bilionu dolarů.
Takové částky neznamenají automaticky problém. Velká investice může být racionální, pokud přinese vyšší produktivitu, nové příjmy a dlouhodobě využitelnou infrastrukturu. Slabým místem je však načasování. Výdaje vznikají dnes, zatímco návratnost se může projevit až za několik let. Mezitím je nutné platit úroky, energii, zaměstnance i samotný provoz datových center.
Bank of England proto sleduje nejen ceny akcií, ale také využití veřejného a soukromého úvěru, propojení mezi AI společnostmi a velkými cloudovými poskytovateli a koncentraci rizika u několika technologických dodavatelů. The Decoder už dříve upozornil na struktury, v nichž se AI firmy, hyperscale cloudové společnosti a dodavatelé čipů finančně podporují navzájem.
Jeden problém může cestovat přes celý ekosystém
Pro pochopení rizika si lze představit řetězec podobný dominovým kostkám. AI startup potřebuje výpočetní kapacitu. Tu si pronajme od cloudové firmy. Cloudová firma nakupuje čipy a staví datová centra. Výrobci čipů jsou oceňováni podle očekávané poptávky. Investoři mezitím používají úvěry a finanční produkty, které celý růst násobí.
Pokud se ukáže, že některá část řetězce je nadhodnocená, problém se může přenést dál. Méně objednávek znamená slabší využití datových center, horší návratnost infrastruktury a opatrnější financování. Samotný pokles akcií by ještě nemusel znamenat finanční krizi. Nebezpečná je kombinace poklesu s vysokou pákou a nedostatkem likvidity.
Bailey ve své zprávě zdůrazňuje, že růst zadlužení je běžným znakem pozdní fáze finančního cyklu. V dobrých časech podporuje růst cen, při změně nálady ale může pokles urychlit. To je důvod, proč se regulátoři nezajímají pouze o to, zda jsou jednotlivé AI firmy ziskové, ale také o to, kdo jejich růst financuje a jaké další instituce jsou na ně navázané.
Frontier AI může zlevnit a zrychlit útoky na banky
Druhá část Baileyho varování se týká tzv. frontier AI, tedy nejpokročilejších modelů s rostoucí mírou autonomie a schopnosti řešit složité úkoly. Podle FSB mohou tyto systémy výrazně změnit rychlost, rozsah a ekonomiku kybernetických útoků.
Laicky řečeno: útočník by mohl některé fáze útoku automatizovat, rychleji hledat zranitelnosti a přizpůsobovat se obraně. Útoky by nemusely být pouze technicky účinnější, ale také levnější na přípravu. To zvyšuje počet potenciálních útočníků, protože část práce, která dříve vyžadovala zkušený tým, může převzít software.
Finanční sektor má přitom společný problém s cloudem a dalšími dodavateli technologií. Banky v různých zemích často využívají stejné platformy, bezpečnostní nástroje nebo datové služby. Úspěšný útok na významného poskytovatele by proto nemusel zasáhnout jednu instituci, ale více bank a trhů současně.
FSB zároveň připouští opačnou stránku věci: frontier AI může pomáhat s obranou, hledáním chyb a rychlejší reakcí na incidenty. Podmínkou je ale důkladné testování, jasně nastavené odpovědnosti a schopnost obnovit kritické systémy. Regulátoři se proto zabývají například tím, jak mohou finanční instituce bezpečně používat pokročilé modely pro kybernetickou obranu.
Co z toho plyne pro Evropu a české firmy
Česká domácnost kvůli Baileyho dopisu nezačne zítra platit vyšší poplatky za internetové bankovnictví. Dopad je nepřímý. Pokud by došlo k prudké korekci technologických akcií, mohla by zhoršit podmínky pro financování firem, snížit ochotu investorů riskovat a zasáhnout penzijní či investiční produkty s expozicí vůči globálním akciím.
Pro české a evropské firmy je důležitější kybernetická část varování. Organizace, které využívají cloud, AI asistenty nebo automatizované bezpečnostní nástroje, by neměly předpokládat, že samotné použití moderního modelu vyřeší jejich odolnost. Rozhodující zůstává zálohování, oddělení kritických systémů, kontrola přístupů a plán obnovy po útoku.
Velká Británie současně oznámila fond ve výši 100 milionů liber na podporu domácích AI startupů. To dobře ilustruje dvojí přístup vlád: na jedné straně chtějí rozvoj AI financovat a urychlit, na druhé straně musí hlídat, aby se technologický optimismus nepřelil do finanční nestability.
Baileyho varování tedy není výzvou k zastavení AI. Je to spíše připomínka, že umělá inteligence už není pouze otázkou softwaru. Je propojena s burzami, bankami, energetikou, cloudem i národní bezpečností. Čím větší část ekonomiky na tomto řetězci závisí, tím méně stačí sledovat jen počet nových modelů a jejich výsledky v testech.
Problémem není, že AI firmy investují. Problémem by bylo, kdyby se vysoké ceny aktiv, dluhové financování a víra v bezchybný růst potkaly ve stejný okamžik. Finanční systém obvykle nepadá kvůli jedné špatné zprávě. Citlivý bývá ve chvíli, kdy se několik menších slabin rozhodne spolupracovat. A to je přesně scénář, před kterým FSB nyní varuje.
FAQ
Znamená Baileyho dopis, že finanční krize už začala?
Ne. Dopis popisuje zvýšenou zranitelnost finančního systému a možné scénáře, nikoli oznámení probíhající krize. Riziko podle FSB vzniká hlavně kombinací vysokých valuací, zadlužení, koncentrace trhu a vzájemného propojení finančních i technologických firem.
Co přesně znamená leverage neboli finanční páka?
Finanční páka znamená použití vypůjčených peněz ke zvětšení investiční pozice. Pokud cena roste, může zvýšit výnos. Při poklesu ale zvyšuje ztrátu a může vést k nucenému prodeji aktiv, který pokles dále urychlí.
Týká se kybernetické varování FSB také českých bank?
Ano, nepřímo. České banky jsou součástí propojeného evropského a globálního finančního systému a mohou využívat stejné cloudové či technologické dodavatele jako instituce v jiných zemích. Proto je důležitá nejen prevence útoků, ale také schopnost rychle obnovit provoz a data.
