Oznámení zaznělo 10. září 2026 na okraj finanční konference Global Fintech Fest v indické Bombaji. Setty tam novinářům řekl, že banka se při zavádění agentní AI zaměří na tři hlavní oblasti: péči o zákazníky, produktivitu zaměstnanců a řízení rizik. Na první pohled banální výčet, jenže v něm je schované podstatné sdělení — banka se chystá přejít od umělé inteligence, která radí, k umělé inteligenci, která koná.
Co přesně je agentní AI
Rozdíl si zaslouží vysvětlení, protože v něm leží celý smysl té novinky. Dosavadní AI asistenti většinou jen doporučují: napíšou návrh e-mailu, navrhnou, které nabídky zobrazit, upozorní na riziko. Konečné rozhodnutí zůstává na člověku. Agentní AI naproti tomu dostane cíl a postup k němu vykoná sama — rozloží úkol na dílčí kroky, zavolá si další nástroje, provede úkon a podle výsledku se rozhodne, co dál.
Sám Setty to na konferenci popsal jednoduše. Podle něj jde o přechod „od nástroje, který ovládáme, ke schopnosti, které delegujeme“. Tedy od programu, který plní přesně zadané úkoly, k programu, jemuž svěříme část odpovědnosti a který na měnící se situaci reaguje s určitou mírou autonomie. Právě tohle slovo — autonomie — je u banky, která spravuje cizí peníze, nejcitlivější.
Tři směry, kterými se SBI vydá
První oblast je péče o zákazníky a personalizace. Agentní AI by měla každému klientovi připravit nabídky šité na míru podle jeho skutečného chování a situace, ne podle šablony. Druhá oblast se týká zaměstnanců: cílem je zjednodušit vnitřní procesy a ušetřit lidem rutinní práci. Třetí a podle Settyho nejzajímavější směr je proaktivní řízení rizik — tedy nečekat, až problém nastane, ale odhalit ho předem.
Banka chce agentní AI nasadit napříč celým cyklem transakcí: při hodnocení žádostí o úvěr, při sjednávání podmínek, při kontrole totožnosti klienta (KYC), při sledování podezřelých převodů a boji proti praní špinavých peněz nebo při odhalování podvodů. Setty tvrdí, že právě v místech, kde rozhoduje rozsah, rychlost a úsudek, může agentní AI finanční systém nejvíc posílit.
Proč u peněz nestačí 99 procent
Nejzajímavější část projevu se týkala bezpečnosti. Setty popsal rámec, kterému říká „tři A“: accuracy (přesnost), accountability (odpovědnost) a access without asymmetry (přístup bez nerovnováhy). Klíčová je přitom první z nich.
„Agent působící ve finančních službách musí být přesný. Tady neexistuje nic jako 99% přesnost. Musí to být 100 procent, pokaždé a pořád,“ citovala agentura ANI Settyho slova. A dodal, že ve chvíli, kdy AI přejde od doporučení k výkonu, se odpovědnost stává ještě důležitější. U každého zásadního kroku proto musí existovat auditní stopa a možnost dohledat, proč k němu došlo.
Pro běžného člověka to znamená jedno: banka si uvědomuje, že software, který sám schvaluje úvěr nebo blokuje platbu, musí umět zpětně vysvětlit, co a proč udělal. Jinak by se z chytrého pomocníka stal černý box, kterému nikdo nerozumí — a to by u cizích peněz neobstálo.
„Poznej svého agenta“
Setty přišel i s jednou formulací, která se v oboru rychle uchytí. Banky desítky let budovaly procesy typu „poznej svého klienta“ (know your customer). Když se ale do finančních transakcí začnou zapojovat autonomní programy, bude podle něj čím dál víc potřeba myslet i na „poznej svého agenta“ — tedy ověřit, kdo a s jakým oprávněním daný agent je a co smí dělat.
Jinými slovy: pravidla, která dnes hlídají lidské účastníky finančního systému, se budou muset rozšířit i na ty softwarové. Není to sci-fi, ale zcela konkrétní návod, jak tradiční dohled přizpůsobit světu, kde část transakcí provádějí programy.
Co z toho plyne pro Česko a Evropu
Pro českého čtenáře to není jen exotická zpráva z Indie. Agentní AI ve financích se totiž dotýká i Evropy, a to rovnou na úrovni regulace. Unijní AI Act (nařízení o umělé inteligenci) řadí systémy, které hodnotí úvěruschopnost lidí nebo jim přidělují skóre pro přístup k úvěrům, mezi vysoce rizikové. Podobně jako biometrika nebo část systémů ve zdravotnictví.
To znamená, že evropské banky — včetně těch českých — mají při nasazování takového softwaru přísnější povinnosti než jejich indické protějšky: povinné posouzení shody, dohled a dohledatelnost. Co SBI oznamuje jako svoji dobrovolnou pojistku, je u nás z velké části předepsané zákonem. Settyho požadavek na stoprocentní přesnost a auditní stopu tak vlastně předjímá to, co evropská pravidla po finančních AI systémech chtějí už dnes.
Pro srovnání měřítka: SBI podle dostupných údajů obsluhuje zhruba 530 milionů klientů, tedy řádově padesátkrát víc lidí, než žije v České republice. Když takhle velká instituce zavádí AI, která sama jedná, je to užitečný lakmusový papírek pro to, jak bude podobná technologie vypadat i u nás — jen v menším měřítku a pod přísnějším dohledem.
Zdroj
Článek vychází z agenturní zprávy ANI, kterou 10. září 2026 publikoval deník The Tribune. Údaje o velikosti banky SBI pocházejí z veřejně dostupných dat o bance.
Nahradí agentní AI v bankách úplně lidi?
Ne. SBI mluví o delegování jednotlivých úkolů a podpoře zaměstnanců, ne o rušení pracovních míst. Lidé zůstávají u zásadních rozhodnutí a hlavně u odpovědnosti — právě proto banka zdůrazňuje auditní stopu, aby člověk mohl každý krok AI zpětně zkontrolovat.
Je agentní AI dostupná i pro běžné české uživatele a firmy?
Částečně ano. Menší agentní asistenti (například ti, kteří pomáhají s rešeršemi, e-maily nebo plánováním) už jsou běžně dostupní i v češtině. Ve finančních službách je ale nasazení přísně regulované a banky ho zavádějí postupně, s důrazem na dohled a bezpečnost.
Co je to KYC a jak souvisí s „poznej svého agenta“?
KYC znamená „know your customer“, tedy povinnost banky ověřit totožnost klienta a znát jeho původ peněz. „Poznej svého agenta“ je analogie pro software: než se autonomní program zapojí do transakcí, musí být jasné, kdo ho provozuje, s jakým oprávněním a co smí dělat.
