Indie předběhla USA. Těžiště AI se přesouvá na globální jih

Největším překvapením analýzy je geografické přerozdělení AI provozu. Zatímco ještě před dvěma lety dominovaly ChatGPT uživatelé ze Spojených států, dnes je jednoznačným lídrem Indie s 13,2 miliardami promptů měsíčně. USA následují s 11,9 miliardami. Mezi nejaktivnější trhy patří i Brazílie, Indonésie a Filipíny. Tento posun odráží širší trend: velké populace v rozvojových zemích, které přeskočily éru stolních počítačů rovnou do mobilního věku, adoptují AI nástroje překvapivě rychle. V kontrastu s předchozími vlnami internetového růstu — kde dominoval Západ — je AI adopce mnohem rovnoměrněji rozložená. To bude mít zásadní dopad na to, kam poputují investice do infrastruktury a kde se budou formovat regulace.

Evropa a Česko: Vysoká intenzita používání

V Evropě je využívání AI soustředěnější, ale o to intenzivnější. Velká Británie vyčnívá: 37,1 milionu měsíčních návštěv, 2,44 miliardy promptů měsíčně, tedy zhruba 35 promptů na osobu měsíčně — asi jeden dotaz denně na každého obyvatele. Pro srovnání: Google Gemini má podle odhadů asi 750 milionů uživatelů, ale průměrná frekvence používání je nižší než u ChatGPT. Claude od Anthropicu sice boduje u vývojářů, ale jeho tržní podíl v běžném vyhledávání zůstává pod 4 %. Česká republika může sledovat podobný trend jako Británie, jen v menším měřítku. ChatGPT je v Česku dostupný zdarma i v placených verzích Plus (20 USD měsíčně, cca 460 Kč) a Pro (200 USD, cca 4 600 Kč). Čeština je modelem GPT-5 plně podporována a kvalita odpovědí v češtině se od nástupu GPT-4 dramaticky zlepšila. Pro české firmy a freelancery, kteří ChatGPT využívají k psaní, překladům nebo programování, je to dnes běžný pracovní nástroj — podobně jako před lety Google.

AI jako elektrárenský gigant: 22 miliard kWh ročně

A teď ta čísla, ze kterých bolí hlava. Podle výzkumníků z AI laboratoře University of Rhode Island spotřebuje GPT-5 na jeden středně dlouhý prompt průměrně 18,9 watthodin elektřiny. To je zhruba 50× víc než běžné vyhledávání na Googlu, které si řekne o 0,3 Wh. V přepočtu na globální provoz to znamená:

• 60,7 GWh denně — ekvivalent denní spotřeby Portorika nebo Chorvatska
• 1 908 GWh měsíčně — víc než roční spotřeba Slovinska (1 431 GWh)
• 22 150 GWh ročně — ekvivalent napájení 2,11 milionu amerických domácností po celý rok

Pro představu: roční spotřeba ChatGPT na provoz dotazů by dokázala 36× nabít všechny elektromobily v USA, nebo 4,23 miliardy iPhonů každý den po celý rok. A to mluvíme jen o fázi inference — tedy o odpovídání na dotazy. Samotný trénink modelů jako GPT-5 je energeticky ještě náročnější. Trénink GPT-4 spotřeboval zhruba 62 GWh, což je 48× víc než trénink GPT-3.

Energetická účtenka: 8 milionů dolarů denně

Při průměrné americké komerční ceně elektřiny 0,136 USD za kWh (stav k prosinci 2025) vychází denní účet za elektřinu pro ChatGPT na přes 8 milionů dolarů. Ročně pak přes 3 miliardy dolarů jen za elektřinu. V evropském kontextu, kde jsou ceny energií kvůli regulatorním poplatkům a emisním povolenkám často dvojnásobné oproti USA, by byl účet ještě citelnější. To je jeden z důvodů, proč se velká AI infrastruktura koncentruje především v Severní Americe a Asii. Dobrou zprávou je, že OpenAI na provoz rozhodně netratí. S 50 miliony platících předplatitelů (z toho odhadem 32 milionů Plus za 20 USD, 8 milionů Go za 8 USD a 2,5 milionu Pro za 200 USD) generuje firma měsíčně podle BestBrokers zhruba 1,3 miliardy dolarů z předplatného. Roční náklady na elektřinu tak pokryje za necelé tři měsíce.

Rebound efekt: Efektivnější modely, vyšší spotřeba

Paradoxem AI je klasický rebound efekt: čím efektivnější modely jsou, tím víc je lidé používají — a celková spotřeba energie roste navzdory technologickému pokroku. GPT-5 je sice na jeden token výrazně úspornější než GPT-3, ale díky masivnímu rozšíření, multimodálním funkcím (obrázky, hlas, video) a reasoning schopnostem, které vyžadují delší „přemýšlení" modelu, celková energetická náročnost neklesá, ale naopak stoupá. Oproti GPT-4 může být GPT-5 v některých úlohách až 8× energeticky náročnější.

Konkurence nespí — a také žere elektřinu

ChatGPT drží s 60,4% podílem na trhu AI vyhledávání stále dominantní pozici, ale konkurence roste. Google Gemini má 15,2 %, Perplexity AI 5,8 %, Microsoft Copilot profituje z integrace s Office a Windows. Samostatnou kapitolou je Claude od Anthropicu, který si získává vývojáře a firmy důrazem na bezpečnost a dlouhý kontext. Anthropic navíc nedávno předběhl OpenAI v tržní valuaci (965 miliard dolarů) a jeho model Claude Opus 4.8 nyní v benchmarcích překonává GPT-5.5. Každý z těchto modelů má vlastní energetickou stopu a dohromady tvoří odvětví, jehož energetická náročnost bude v příštích letech jedním z klíčových témat — včetně EU AI Actu, který od roku 2025 vyžaduje po provozovatelích rozsáhlých AI systémů reporting energetické náročnosti.

Co to znamená pro běžného uživatele

Pro běžného uživatele v Česku se nic dramatického nemění — ChatGPT zatím zůstává dostupný zdarma a OpenAI ceny předplatného v dohledné době nezvyšuje. Spíš naopak: levnější tarif ChatGPT Go za 8 USD měsíčně (cca 185 Kč) ukazuje, že firma chce expandovat mezi méně solventní uživatele, zejména v Asii a Africe. Z dlouhodobého hlediska se ale energetická náročnost AI promítne do dvou věcí: za prvé, ceny AI služeb budou muset reflektovat reálné náklady na provoz — proto OpenAI už připustila, že model „neomezeného" předplatného nemusí být udržitelný. Za druhé, udržitelnost AI se stane regulatorním tématem, které ovlivní i dostupnost některých funkcí v EU.