Čína chce omezit vývoz modelů umělé inteligence. Běžné služby zachová

Návrh rozšiřuje čínské vývozní kontroly

Čínské ministerstvo obchodu společně s ministerstvem vědy a technologií zveřejnilo návrh revize katalogu technologií, jejichž vývoz je zakázán nebo podléhá schválení. Celý návrh obsahuje 40 položek. Z nich 23 připadá na umělou inteligenci, dalších 12 na fotovoltaiku a pět na biomedicínu. U AI nejde pouze o samotné modely. Návrh zahrnuje také AI agenty, výpočetní clustery, zpracování dat a nástroje pro hledání softwarových zranitelností. Úplný zákaz se má týkat například nástrojů, které dokážou samy vytvářet nebo upravovat škodlivý kód určený k útokům na kritickou infrastrukturu, armádu nebo státní úřady. Některé nástroje pro hledání zranitelností mají být omezené, nikoli úplně zakázané. Podrobnosti vycházejí z článku serveru The Decoder a z čínských podkladů citovaných v návrhu. Rozdělení je praktické. Čtrnáct technologií má spadat mezi zakázané položky, dalších 26 bude vyžadovat schvalovací řízení. Návrh proto neznamená, že Čína přestane své AI modely zveřejňovat nebo že ze dne na den odřízne všechny zahraniční uživatele. Mění však podmínky pro export technologií, které mohou být považovány za důležité pro národní bezpečnost nebo strategický vývoj.

Které modely by pravidla zasáhla

U velkých modelů návrh pracuje se dvěma hlavními skupinami podmínek. První se týká systémů vytrénovaných na čínských „důležitých datech“, jak je vymezují čínské předpisy o bezpečnosti dat. Pokud model na takových datech poskytuje služby, jeho vývoz může podléhat omezení. Veřejně dostupná data jsou z této části vyňata. Výjimka se týká také situací, kdy citlivá data tvoří nejvýše 0,1 procenta trénovací sady, byla předem vyčištěna, neobjevují se ve výstupech modelu a významně nezvyšují schopnosti systému v dané technologické oblasti. Druhá skupina se týká samotných technických základů modelu. Kontrola může dopadnout na váhy, checkpointy, zdrojový kód, architekturu i metody trénování a inference. Stačit má splnění jedné z několika hranic:

• trénovací výpočetní výkon alespoň 10²⁶ FLOPs;
• nejméně 2 biliony parametrů;
• umístění mezi deseti nejlepšími modely na světě.

Pořadí v globální desítce se nemá určovat jedním konkrétním benchmarkem. Úřady mohou vycházet z veřejných žebříčků domácích i zahraničních hodnotitelů a průmyslových platforem. Posuzovat se může celkový výkon, výsledky v konkrétních úlohách, bezpečnost nebo počet uživatelů po celém světě. To je důležitý rozdíl proti jednoduchému pravidlu založenému pouze na velikosti modelu. Systém s menším počtem parametrů se může do regulované kategorie dostat díky výkonu nebo rozšíření. Samotné pořadí v žebříčku ovšem nevypovídá o tom, zda je model vhodný pro každodenní práci, podporuje češtinu nebo je dostupný pro evropské firmy. Z dostupných informací také nevyplývají žádné nové benchmarkové výsledky, které by umožňovaly férové srovnání čínských modelů s aktuálními systémy od OpenAI, Anthropic nebo Google DeepMind. Čísla v návrhu popisují hranice pro regulaci, nikoli kvalitu odpovědí.

Open source dostane rychlejší schvalování

Čína současně připravuje zrychlený režim, aby nová pravidla příliš neomezila domácí vývoj otevřených modelů. Zveřejnění omezené AI technologie nebo vah jako open source má podle návrhu získat automatické schválení po registraci. Stejný režim se má týkat čínských firem, které provozují vlastní datová centra v zahraničí, vyrábějí čipy mimo Čínu, spolupracují na výzkumu se zahraničními partnery nebo se podílejí na mezinárodní tvorbě standardů. U způsobilých případů má být vývoz schválen okamžikem podání dokumentů. Zvláštní výjimka platí pro technologie, které už byly zveřejněny prostřednictvím open-source projektu nebo akademického výzkumu. Již veřejný kód a dříve publikované modely mají být z nových vývozních omezení vyňaty. To snižuje riziko, že se pravidla zpětně použijí na celý ekosystém existujících projektů. Návrh ovšem rozlišuje mezi zveřejněním modelu a jeho instalací. Používání omezeného modelu přes API, web, aplikaci, SaaS službu nebo odlehčenou verzi na lokálním zařízení nemá vyžadovat vývozní licenci. Pokud firma nainstaluje technologii přímo na své servery v zahraničí, běžná licence už být potřeba může. Zjednodušený režim zůstává možný u softwaru provozovaného ve vlastním zahraničním cloudu čínské firmy. Tato část je důležitá pro české uživatele. Návrh sám o sobě neříká, že lidé v Česku přijdou o přístup k čínským AI službám. Pokud konkrétní služba podporuje zahraniční uživatele a funguje přes web nebo API, vývozní licence se na běžné používání vztahovat nemá. Pro firmy, které chtějí model provozovat samy na evropské infrastruktuře, je situace složitější.

Pravidla platí zatím dočasně

Od 16. října 2026 platí dočasné opatření, podle kterého musí firmy registrovat dotčené vývozy ještě před schválením finálního katalogu. Veřejné připomínkové řízení má skončit 15. listopadu 2026. Nejde tedy o definitivní podobu regulace. Parametry se mohou změnit a teprve finální katalog ukáže, jak budou úřady jednotlivé hranice vykládat v praxi. Největší nejasnost se týká globálního pořadí modelů. U výkonu a počtu parametrů lze alespoň pracovat s technickým měřením. U umístění v první desítce bude záležet na tom, které žebříčky úřady uznají a jak často se bude pořadí vyhodnocovat. Čína tím navazuje na širší spor o kontrolu AI technologií. Spojené státy už zavedly omezení týkající se vývozu některých modelových vah a polovodičových technologií. Podle analytika Deana W. Balla z OpenAI je čínský návrh podobným typem pravidel, jen z opačné strany geopolitického soupeření. Jeho komentář shrnuje příspěvek na síti X citovaný serverem The Decoder. Pro evropské firmy má spor praktický dopad. Strategie založená na otevřených modelech provozovaných v evropských cloudech předpokládá, že firmy budou mít dlouhodobý přístup k vahám a kódu. Pokud mohou Spojené státy nebo Čína podobný export kdykoli omezit, musí podniky počítat s náhradními modely, licenčními riziky a možností, že konkrétní technologie nebude možné nově nasadit. České domácnosti změnu pravděpodobně nepocítí okamžitě. Běžné používání čínského chatbotu přes web nebo API návrh výslovně ponechává mimo licenční režim. Jiná situace nastane u vývojáře nebo firmy, která chce stáhnout váhy, provozovat model na vlastním serveru a upravovat jeho zdrojový kód. Čína zároveň spojuje vývozní politiku s podporou AI v zemích globálního Jihu. Podle dřívějšího popisu organizace World Artificial Intelligence Cooperation Organization, který zveřejnil The Decoder, jde o součást snahy budovat mezinárodní AI spolupráci mimo západní instituce. Návrh tedy neuzavírá čínské modely před světem. Zavádí možnost, aby stát rozhodoval o tom, které jejich technické části mohou opustit zemi, kdo je smí provozovat na vlastních serverech a které projekty získají rychlejší schválení. Finální pravidla zatím nejsou hotová a připomínkové řízení potrvá do 15. listopadu 2026.

FAQ