Co je embodied AI a proč o něm mluví celý svět

Termín embodied AI (v češtině často „vtělená inteligence“) označuje umělou inteligenci, která není uzavřená v chatovacím okně, ale přímo propojená s fyzickým tělem — robotem, autonomním vozidlem nebo průmyslovou rukou. Cílem je, aby stroj nejen „rozuměl“ pokynům, ale dokázal samostatně vnímat okolní svět, rozhodovat se a fyzicky s ním interagovat. Zatímco velké jazykové modely jako GPT-5.5 nebo Claude zpracovávají text, embodied AI musí zvládnout kombinaci obrazu, prostoru, dotyku a pohybu v reálném čase.

Pro čínské vedení je embodied AI klíčovou součástí státní strategie. Prezident Si Ťin-pching již několik let prosazuje vizi „inteligentní společnosti“ a „inteligentní vlády“, v níž mají digitální technologie pronikat do každého odvětví reálné ekonomiky. Embodied AI se proto objevila v pracovní zprávě vlády pro rok 2025 i v novém 15. pětiletém plánu (2026–2030). Peking v ní vidí nástroj, jak řešit stárnutí populace, rostoucí náklady na práci a udržet průmyslové řetězce pod čínskou kontrolou.

Čínská dominance v číslech

Čína je už dnes absolutním světovým lídrem v instalaci průmyslových robotů. Podle Mezinárodní federace robotiky čínské továrny za posledních pět let nainstalovaly více průmyslových robotů než všechny ostatní země světa dohromady. V roce 2024 poprvé čínské firmy dodaly přes 57 % domácího trhu a předčily zahraniční konkurenci.

Humanoidní robotika je zatím jen špičkou ledovce, ale roste exponenciálně. V roce 2025 Čína vyrobila 12 800 humanoidů, což představuje zhruba 90 % celosvětové produkce. Pro srovnání: roční produkce klasických průmyslových robotů v Číně činila 556 000 kusů. Humanoidy se zatím využívají převážně ve výzkumných centrech, logistice a v omezených továrních testech.

Od elektromobilů k robotům: Proč Čína má náskok

Čínský náskok není náhodný. Zemi, která ovládla globální trh s elektromobily (EV), nyní čeká podobný scénář v robotice. Podle Morgan Stanley Čína kontroluje 63 % klíčových firem v globálním dodavatelském řetězci pro humanoidní roboty. Baterie z EV se používají v robotech GAC GoMate nebo Spirit AI Xiaomo, lidary a kamery vyvinuté pro autonomní řízení slouží k navigaci továrních humanoidů.

Řada čínských výrobců elektromobilů přímo vstupuje do robotiky. XPeng vyvíjí robota Iron, který využívá stejné senzory a algoritmy jako firmy autonomní vozidla. GAC Group chce do roku 2026 masově vyrábět humanoida GoMate pro montáž kabeláže. CATL, největší světový výrobce baterií, nasadil humanoidy Xiaomo přímo na výrobní linku — roboti dosahují 99% úspěšnosti při zapojování vysokonapěťových konektorů a zvládnou trojnásobek denního objemu práce oproti člověku, protože nepotřebují přestávky.

Stát k tomu přidává masivní podporu. Programy Robot+ a AI + Manufacturing cílí na zdvojnásobení hustoty výrobních robotů do roku 2030. Nový Národní venture kapitálový fond alokoval 1 bilion juanů (zhruba 120 miliard EUR) na podporu domácích robotics firem. Provincie nabízejí dotace až 30 % nákladů na inovace v automatizaci.

Když robot tančí, ale neumí pracovat: Současné limity

Přes veškerou publicitu okolo tančících a boxujících humanoidů je realita skromnější. Mnoho impozantních videí vzniká tak, že jsou roboti předem naprogramovaní nebo dálkově ovládaní — nikoli plně autonomní. Zakladatel přední čínské firmy UBTech přiznal, že jejich humanoidi jsou v továrnách „pouze z poloviny tak efektivní jako lidé“. Chybí jim jemná motorika, koordinace ruka-oko a schopnost provádět složité montážní úkony jako zapojování kabelů nebo vkládání drobných součástek.

Průměrná cena čínského humanoida se pohybuje mezi 300 000 až 500 000 juanů (36 000–62 500 EUR). Pro masové nasazení by se musela snížit zhruba na polovinu. Analytici z Guotai Securities odhadují komerční práh ziskovosti na 160 000 juanů. Výjimkou je Unitree G1, který se prodává už za zhruba 11 650 EUR — méně než polovina ceny Tesla Optimus (~25 800 EUR) a zlomek ceny Boston Dynamics Atlas (~120 000+ EUR). I tak ale většina humanoidů zůstává v „malých, jednobodových testech“.

Softwarová závislost a evropské komponenty

Čína sice dominuje hardwarové výrobě, ale má zásadní slabinu v softwaru a špičkových komponentech. Vývojářská platforma Nvidia Isaac, simulační nástroje a čipy Jetson tvoří páteř ekosystému, na němž staví většina čínských firem včetně UBTech, Unitree, AgiBot či Galbot. Peking se obává, že americké exportní kontroly by mohly v budoucnu zasáhnout i tyto edge-computing čipy.

Zároveň Čína zůstává závislá na evropských a japonských dodavatelích precizních komponent. Německý Schaeffler a japonští THK a NSK dodávají zhruba 90 % speciálních kuličkových šroubů používaných pro přesné robotické aplikace. Ve špičkových průmyslových robotech stále vedou firmy jako ABB (Švýcarsko-Švédsko) nebo FANUC (Japonsko), zatímco čínské značky ovládají spíše níže a středně položený segment. To znamená, že evropský průmysl zatím drží klíčové pozice v hodnotovém řetězci — ale nemusí to tak zůstat navždy.

Miliony robotů, miliony lidí bez práce?

Čínská vláda oficiálně prezentuje roboty jako partnery, nikoli náhradu za lidi. Pracovní dokumenty hovoří o „empowermentu“ a „harmonii člověk-stroj“. Realita je ale jiná. Odhady naznačují, že roboty by mohly nahradit až 70 % výrobních pracovních míst v Číně. Zvláště zranitelných je téměř 300 milionů čínských migrujících dělníků, kteří často nemají sociální jistoty.

Zároveň země trpí paradoxem: i když každoročně vyprodukuje nejvíc absolventů STEM oborů na světě, chybí jí odhadově 5 milionů odborníků na AI a míra nezaměstnanosti mladých přesahuje 17 %. Čínské úřady si začínají uvědomovat riziko přebytečných kapacit a „involuce“ — sebedestruktivní cenové války, které již poznamenaly sektor elektromobilů. Národní komise pro rozvoj a reformy dokonce varovala, že přeplněný trh humanoidů může vést k nadvýrobě a úbytku prostředků na výzkum.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Pro české a evropské firmy je čínský postup varováním. MERICS, prestižní berlínský institut pro čínská studia, upozornil, že Evropa by se mohla ocitnout v situaci podobné závodu o elektromobily — předstižená kombinací čínské průmyslové kapacity a státní podpory. Zatímco český průmysl má silné zázemí v automatizaci a dodávkách komponent, v embodied AI zaostává. Evropské startupy ve fyzické AI jsou zatím v rané fázi a často závislé na amerických výpočetních platformách.

Na druhou stranu evropský AI Act a důraz na bezpečnost mohou být konkurenční výhodou, pokud se trh začne ptát na certifikaci autonomních strojů. České firmy by měly sledovat vývoj standardů pro humanoidní roboty — Ministerstvo průmyslu a informačních technologií v Pekingu již zřídilo vlastní normalizační komisi a aktivně tlačí na tvorbu globálních pravidel. Pokud Evropa nenabídne vlastní řešení v oblasti bezpečné a transparentní embodied AI, riskuje, že bude muset přijímat čínské standardy jako hotovou věc.