Případ, který zamává s pravidly hry

Případ zveřejněný Hangzhouským lidovým soudem v provincii Če-čiang se týká pracovníka s příjmením Čou, který od listopadu 2022 pracoval jako supervisor zajištění kvality v technologické společnosti zaměřené na AI. Jeho úkolem bylo spojovat dotazy uživatelů s velkými jazykovými modely, filtrovat nelegální obsah a zajišťovat přesnost výstupů AI systémů. Měsíční plat činil 25 000 juanů (přibližně 3 640 amerických dolarů).

Vše se změnilo, když firma nasadila pokročilejší jazykové modely, které část jeho práce zvládly samy. Společnost se rozhodla Čoua přeřadit na nižší pozici s platem 15 000 juanů měsíčně. Po jeho odmítnutí mu dala výpověď s odškodným ve výši 311 695 juanů a odůvodnila to organizační změnou a nižšími personálními potřebami.

Čou se obrátil na rozhodčí komisi, která rozhodla, že výpověď je nelegální, a přiznala mu vyšší odškodné. Firma se proti rozhodnutí odvolala k okresnímu soudu a posléze k vyšší instanci. Ta v dubnu 2026 potvrdila původní verdikt.

Proč soud firmy nepodpořil

Stěžejní otázkou bylo, zda nahrazení člověka AI představuje „významnou změnu objektivních okolností“, která podle čínského zákona o pracovních smlouvách může vést k ukončení pracovního poměru. Soud dospěl k závěru, že nikoli. Taková změna se typicky vztahuje na události jako přestěhování firmy nebo fúze, nikoliv na dobrovolné nasazení nové technologie.

„Zatímco společnosti mohou těžit ze zvýšení efektivity díky AI, musí také nést odpovídající sociální odpovědnost. Nahrazení umělou inteligencí automaticky neopravňuje k ukončení pracovní smlouvy,“ uvedl podle agentury Xinhua právník Wang Sü-jang z advokátní kanceláře Če-ťiang Sing-ťing.

Kromě toho soud poukázal na to, že firma neprokázala, že by smlouva byla pro zaměstnavatele nadále nesplnitelná. Nabízená alternativní pozice navíc znamenala razantní snížení platu, což soud označil za nepřiměřené přeřazení.

Čína nestojí sama. Peking dal jasný signál už dříve

Případ z Hangzhou není ojedinělý. Už 26. prosince 2025 zveřejnilo pekingské městské úřadování pro lidské zdroje a sociální zabezpečení sadu typických rozhodčích případů, včetně sporu o propouštění kvůli AI. Tehdy šlo o sběrače mapových dat, jehož práci převzal automatizovaný systém.

Rozhodčí komise tehdy jasně uvedla, že přijetí AI bylo dobrovolným rozhodnutím firmy zůstat konkurenceschopná. Tím, že společnost označila AI za důvod výpovědi, přenesla rizika technologického vývoje na zaměstnance. I tento případ skončil neplatností výpovědi.

Obě rozhodnutí vycházejí ze stejného principu: náklady technologické transformace nesmějí nést výhradně pracovníci. Firmy by neměly používat AI jako záminku pro propouštění ani jako nástroj k obcházení svých závazků.

Čínský AI trh roste, obavy z nahrazení také

Podle oficiálních údajů přesáhl čínský jádrový AI průmysl v roce 2025 1,2 bilionu juanů (zhruba 165 miliard amerických dolarů) a zahrnuje více než 6 200 souvisejících podniků. Do roku 2030 by měla penetrace inteligentních terminálů a agentů v Číně překročit 90 procent.

Takové masivní nasazení AI vyvolává oprávněné obavy z zneužívání automatizace. Nedávné mediální zprávy o společnosti v provincii Šan-tung, která použila digitální repliku bývalého zaměstnance k pokračování jeho práce, vzbudily širokou pozornost. V komunitách open-source se navíc objevuje trend „sklízení lidských schopností“ do opakovaně použitelných AI dovedností.

Ekonom Pchan Che-lin, člen expertního výboru čínského ministerstva průmyslu a informačních technologií, argumentuje, že zatímco ztráta pracovních míst způsobená AI může být nevyhnutelná, firmy musí zajistit spravedlivé zacházení během přechodného období — včetně přiměřeného přeřazení a dostatečného odškodného.

Co říká Goldman Sachs? Až 300 milionů pracovních míst je v ohrožení

Podle zprávy Goldman Sachs z roku 2023 může generativní AI ovlivnit ekvivalent 300 milionů plnoúvazkových pracovních míst po celém světě. Analýza založená na datech o více než 900 povoláních odhaduje, že zhruba dvě třetiny amerických profesí jsou do určité míry zranitelné vůči automatizaci.

„I když dopad AI na trh práce bude pravděpodobně významný, většina pracovních míst a odvětví je pouze částečně vystavena automatizaci a je tedy pravděpodobnější, že je AI doplní, nikoliv nahradí,“ uvádí zpráva. Historicky byla pracovní místa ztracená kvůli automatizaci vyrovnána vznikem nových pozic — podle studie ekonoma Davida Autora je 60 % dnešních pracovníků zaměstnáno v profesích, které v roce 1940 neexistovaly.

Přesto Goldman Sachs varuje: „Je to teprve začátek adopce AI a dopad na pracovní místa bude do značné míry záviset na tom, jak zaměstnavatelé nakonec tuto technologii využijí.“

Evropa už má pravidla. Jak je to v Česku?

Zatímco Čína řeší AI a pracovní právo soudní cestou, Evropa má už od března 2024 schválený AI Act — první komplexní legislativu na světě regulující umělou inteligenci. Podle této regulace spadají systémy používané v zaměstnání a řízení pracovníků do kategorie vysokého rizika.

To znamená, že zaměstnavatelé v EU musí před nasazením AI nástrojů pro hodnocení, nábor nebo řízení pracovníků provést hodnocení rizik, zajistit transparentnost a umožnit lidský dohled. Zákon také zakazuje emoční rozpoznávání na pracovišti a sociální skóring zaměstnanců.

V České republice platí, že samotné zavedení automatizace není ze zákona výpovědním důvodem. Zaměstnavatel může dát výpověď z organizačních důvodů (§ 52 písm. c) zákoníku práce), ale musí prokázat, že práce skutečně odpadla nebo se podstatně změnila — a že zaměstnanci nabídl vhodné alternativní pracovní místo. Pouhé „nahradili jsme ho AI“ by podle českých právníků obstálo jen těžko.

Navíc od února 2025 platí v EU zákaz nepřijatelných rizik spojených s AI, včetna manipulativních systémů. České úřady budou mít pravomoc přijímat stížnosti na AI systémy a žádat vysvětlení rozhodnutí ovlivňujících práva pracovníků.

Kam to vše směřuje

Případ z Hangzhou není jen čínskou záležitostí. Je to varování pro celý svět: technologický pokrok nesmí být výsadou na úkor lidské důstojnosti. Ať už v Šanghaji, Berlíně nebo Praze, platí stejná pravidla — firmy musí nést odpovědnost za svá rozhodnutí, ne ji přenášet na ty nejzranitelnější.

Čínská vláda ve své letošní zprávě o práci vlády vyzvala ke zlepšení opatření pro podporu zaměstnanosti a podnikání v reakci na vývoj AI — což je poprvé, co dopad AI na pracovní místa vstupuje do národního politického rámce. Evropa má svůj AI Act. Teď jde o to, jak efektivně bude vymáhán.