Claude si už staví čtvrtinu sebe sama. Anthropic poprvé ukázal čísla

Model, který si píše sám

O tom, že umělá inteligence postupně přebírá práci vývojářů, se mluví už dlouho. Anthropic teď ale jako první z velkých laboratoří zveřejnil konkrétní čísla. V příspěvku ze 17. září 2026 firma popsala, jak velkou část vlastního výzkumu a vývoje za ni odvádí model Claude — tedy ten samý model, který si můžeš otevřít na claude.ai a který rozumí i česky. Zprávu o tom přinesl i americký regionální server Times West Virginian.

Klíčové číslo zní 26 procent. To je podíl AI výzkumných a vývojových úkolů, které Claude k srpnu 2026 „vedl“ — tedy dokončil většinu práce sám od zadání až po výsledek, zatímco člověk už jen dohlížel. Zbytek práce zůstává buď v režimu spolupráce s člověkem, nebo ji stále dělají lidé sami.

Pro měření firma použila stupnici od organizace Epoch AI, která rozlišuje šest úrovní automatizace od AL0 (bez zapojení AI) po AL5 (plně autonomní provoz bez člověka ve smyčce). Právě poslední úrovně — tedy stavu, kdy by si model kompletně samostatně postavil svého nástupce, označovaného jako rekurzivní sebezlepšování — se podle Anthropicu zatím nedotkl ani v jednom měřeném segmentu.

Z méně než procenta na 26 % za půl roku

Nejzajímavější na té zprávě není samotná hodnota, ale rychlost. V únoru 2026 Claude „vedl“ méně než jedno procento výzkumu a vývoje. O šest měsíců později je to 26 % — tedy více než pětadvacetinásobný skok. Graf, který firma zveřejnila, tenhle růst vykresluje téměř jako svislou čáru.

Co přesně „vedení“ znamená, si nejlíp představ na běžné údržbě systému: spadl noční datový kanál a do ranního běhu ho musí někdo opravit. Na úrovni AL3 by inženýr Claudovi předal logy a svou hypotézu, co je rozbité, a Claude by opravu navrhl — ale u každé překážky by čekal na lidské rozhodnutí. Na úrovni AL4 („vede“) dostane Claude jen upozornění na chybu, sám projde logy, najde příčinu, napíše a otestuje opravu a vypořádá se s nečekanými komplikacemi. Nasadit ji ale nesmí — to zůstává na člověku.

Třicet tisíc agentů pod dohledem

Druhá část zprávy je pro bezpečnost možná ještě podstatnější. Anthropic přiznal, že v jeho nejpoužívanější interní platformě běží v jednu chvíli kolem 30 tisíc agentů, kteří odvádějí výzkumnou a inženýrskou práci. To je srovnatelné s celým personálem velké korporace.

Nad jejich činností bdí dvojí monitorování. Online monitory kontrolují akce agentů v reálném čase a blokují nebezpečné kroky dřív, než se stanou — třeba pokus o zkopírování modelových vah mimo systém. Offline monitory pročítají záznamy zpětně a hledají pomalu se rozvíjející rizika, jako jsou náznaky nesouladu modelu se zadáním.

Čísla působí uklidňujícím dojmem: za srpen 2026 prošlo online monitorem přes miliardu rozhodnutí a zablokováno jich bylo 0,002 % — tedy zhruba jedno ze 47 tisíc. V přepočtu to znamená kolem 20 tisíc zablokovaných akcí za měsíc. Offline monitory pak označí zhruba jeden až dva přepisy z tisíce a týdně k lidskému přezkumu postupuje kolem padesáti nejzávažnějších případů.

Kolik výpočtů jde na bezpečnost

Třetí měření se týká toho, kam firma směřuje výpočetní výkon. V jednom červencovém týdnu šlo zhruba 6 % výpočetního výkonu použitého na výzkum a vývoj na bezpečnostní práci. U výkonu, který poháněl samotný AI výzkum vedený Claudem, to bylo 12 %. Anthropic sám upozorňuje, že jde o záměrně konzervativní odhady.

Proč to firma zveřejňuje zrovna teď

To načasování není náhoda. Šéf Anthropicu Dario Amodei v posledních měsících veřejně prosazuje takzvané zpomalení hranice — tedy dohodu, že by přední laboratoře měly dočasně přibrzdit vývoj nejsilnějších modelů, dokud svět nepochopí rizika. Tahle zpráva je pokus ukázat, že firma nemluví jen naprázdno: kdyby se laboratoře dohodly na společném tempu, právě tyhle metriky by měly ukázat, jestli dohodu dodržují.

Anthropic plánuje do svých procesů pustit nezávislé hodnotitele z více organizací, kteří by měli přístup k interním datům srovnatelný s vlastními bezpečnostními týmy.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Pro českého čtenáře se na první pohled nic nemění: Claude je dál dostupný v Česku, mluví česky a služby v Evropské unii zajišťuje irská pobočka Anthropic Ireland. Podstatný je ale kontext. Debata o tom, jestli má EU vývoj nejsilnějších modelů regulovat, dostává s takovými čísly konkrétní obsah — nejde už o hypotetické „AI si postaví samo sebe“, ale o měřitelný trend, který podle Anthropicu za půl roku vyrostl víc než pětadvacetkrát.

Zároveň je dobré čísla nepřeceňovat. Firma je zveřejnila sama, metodika stojí na tom, že model hodnotí sám sebe, a přiznaná shoda „model versus člověk“ byla 59 %. To je solidní základ, ale žádná nezávislá kontrola. Právě proto dává smysl, aby podobná čísla zveřejňovaly i další laboratoře a ověřovala je třetí strana.