Čtyři čipy za milion a vlastní server

Česká národní banka pořídila čtyři grafické akcelerátory Nvidia H200, které jsou osazeny do serveru Dell PowerEdge XE7740. Podle odhadů se cena jedné takové karty pohybuje kolem jednoho milionu korun, celková investice do hardwaru tak přesahuje čtyři miliony korun bez započtení samotného serveru a další infrastruktury. Pro státní instituci, jejímž primárním úkolem je sledovat inflaci a stabilizovat finanční systém, jde o značný, ale promyšlený krok.

Nvidia H200 patří k nejvýkonnějším datacenter čipům současnosti. Na rozdíl od běžných grafických karet v počítačích určených pro hry jde o specializovaný hardware pro umělou inteligenci a vědecké výpočty. Každý čip disponuje 141 gigabajty paměti HBM3e a dokáže zpracovávat obrovské jazykové modely přímo na hardwarové úrovni. Díky tomu umí rychle analyzovat dlouhé dokumenty, porovnávat regulatorní texty nebo zpracovávat tisíce příspěvků z veřejného prostoru.

Jaké modely běží uvnitř ČNB

Centrální banka se rozhodla nepoužívat komerční cloudová řešení jako ChatGPT Plus nebo Claude Pro, ale nasadila výhradně open-source modely, které má plně pod kontrolou. Zaměstnanci k nim přistupují přes interní platformu nazvanou ČNB AI Chat.

V základu jsou k dispozici dva velké jazykové modely:

• GPT OSS 120B od OpenAI – otevřená varianta modelu s 120 miliardami parametrů, která umí zpracovávat složité texty a odpovídat na dotazy v přirozené řeči.
• Qwen 3.5 122B od čínské Alibaby – model s 122 miliardami parametrů, který patří mezi nejlepší open-source systémy pocházející z Asie.

Pro pokročilejší analytiky a technické týmy je pak připraven model Mistral 7B od francouzského startupu Mistral AI. Jde o menší, ale velmi efektivní model, který se díky kompaktní velikosti hodí pro rychlejší úlohy nebo specifické interní workflow.

Výhodou open-source přístupu je, že banka vidí do toho, jak model funguje, a data nikdy neopouštějí její fyzické servery. To je klíčové při práci s citlivými regulatorními informacemi nebo osobními údaji.

Co umělá inteligence v české centrální bance dělá

Cílem nasazení AI není nahradit lidské experty, ale urychlit a zefektivnit jejich práci. ČNB již v pilotním provozu testuje několik konkrétních scénářů použití.

První oblastí je analýza regulatorních dokumentů. Evropské předpisy jako MiCA (regulace kryptoměn) nebo DORA (kybernetická bezpečnost finančního sektoru) jsou obsáhlé a technicky složité. AI model dokáže rychle shrnout klíčové body, porovnat různé verze dokumentů a upozornit na nesrovnalosti.

Druhou oblastí je dohled nad finančním trhem. ČNB analyzuje podklady od dohlížených institucí – bank, pojišťoven nebo investičních společností. Umělá inteligence pomáhá odhalit nesrovnalosti v licenčních žádostech nebo statutárních dokumentech dřív, než je člověk stihne ručně projít.

Třetí, neméně důležitou oblastí, je reputační monitoring. Banka provozuje interní dashboard, který pomocí AI průběžně sleduje veřejnou diskuzi o dohlížených institucích. Model třídí a shlukuje tisíce příspěvků z médií a sociálních sítí, aby analytici včas zachytili případná reputační rizika nebo signály problémů.

Proč raději vlastní hardware než cloud

Jedním z hlavních důvodů, proč ČNB investovala do vlastního serveru, je bezpečnost a nezávislost. Jak uvedl mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí, lokální model přináší největší hodnotu tam, kde uživatelé potřebují zpracovávat obsah citlivý z pohledu důvěrnosti, regulatoriky nebo ochrany dat.

Při použití komerčních cloudových služeb by data musela opustit interní síť banky a putovat na servery poskytovatele – často do zahraničí. U státní instituce, která pracuje s informacemi o stabilitě českého finančního systému, je to nepřijatelné riziko. Vlastní infrastruktura znamená plnou kontrolu nad tím, kde se data nacházejí a kdo k nim má přístup.

Tento přístup navíc koresponduje s trendem v celé Evropě. Evropská unie prostřednictvím AI Act a dalších regulací klade stále větší důraz na transparentnost a suverenitu při zpracování dat. ČNB tak jde příkladem, jak by mohly státní instituce přistupovat k nasazování umělé inteligence bez ztráty kontroly nad citlivými informacemi.

Co plánuje ČNB dál

Stávající server Dell PowerEdge XE7740 umožňuje rozšíření o další čtyři H200 karty bez nutnosti měnit základní hardware. Banka tedy počítá s postupným navyšováním výpočetní kapacity v horizontu jednoho až dvou let.

V další fázi chce ČNB nasadit umělou inteligenci do automatizace interních procesů a v dlouhodobém výhledu i do komunikace s externími subjekty. Konkrétně mluví o možných chatbotech pro veřejnost nebo pro specifické cílové skupiny, například v oblasti statistického reportování.

Tento krok zapadá do širší strategie inovačního labu ČNB, který experimentuje s moderními technologiemi. Banka již dříve upoutala pozornost nákupem bitcoinu a guvernér Aleš Michl letos vystoupil na prestižní konferenci Bitcoin 2026 v americkém Las Vegas. Investice do vlastní AI infrastruktury tak ukazuje, že ČNB nehodlá zůstat pozadu ani v oblasti umělé inteligence.

Český příklad pro evropské centrální banky

To, co ČNB buduje, není v mezinárodním měřítku ojedinělé, ale v kontextu střední Evropy jde o výjimečně progresivní krok. Velké mezinárodní banky jako JPMorgan již nasadily interní AI nástroje pro statisíce zaměstnanců a Banka pro mezinárodní platby dokonce vydala oficiální doporučení, jak by měly centrální banky k jazykovým modelům přistupovat.

Česká národní banka tak jde příkladem, že i menší ekonomiky mohou stavět na špičkových technologiích a přitom zachovat kontrolu nad svými daty. Pro běžné uživatele to znamená, že český finanční dohled bude pravděpodobně rychlejší a efektivnější – a tím i bezpečnější.