Deepfake australského premiéra připravil oběti o 7,4 milionu dolarů. Podvodníci prodávají důvěru

Na první pohled to může vypadat jako obyčejná reklama na sociální síti. Známý politik mluví do kamery, v pozadí se objevují grafy a čísla, web působí profesionálně. Jenže hlas, který z videa slyšíte, nikdy nemusel skutečně zaznít v ústech člověka na obrazovce.

Australská komise pro cenné papíry a investice ASIC upozornila, že podvodníci stále častěji používají umělou inteligenci k výrobě falešných videí známých osobností. Nejde přitom pouze o několik špatně sestříhaných reklam. Vznikají celé sítě falešných značek, webů, recenzí, zpravodajských článků a videí, které mají oběti přesvědčit, že nabídka je legitimní.

Premiér sliboval desítky tisíc měsíčně

V jednom z videí je použita skutečná obrazová stopa Anthonyho Albaneseho, do které podvodníci vložili falešný zvuk. Upravený premiér v něm tvrdí, že Australané mohou investovat 4 000 dolarů a následně vydělávat 40 000 dolarů měsíčně. Nabídku popisuje jako „oficiální platformu“ s vládní garancí.

Jiná verze slibovala výdělek 35 dolarů za hodinu, přibližně 850 dolarů denně a více než 25 000 dolarů měsíčně. Video navíc používá americký přízvuk, který může být pro australské publikum dalším nenápadným varovným signálem. Podvodníci ale zjevně nespoléhají na jazykovou přesnost. Počítají s tím, že divák uvidí známou tvář, velká čísla a naléhavou nabídku. Kritické myšlení mezitím dostane krátkou dovolenou.

Podle informací zveřejněných deníkem The Guardian přišli Australané na základě hlášení centru Scamwatch o 7,4 milionu australských dolarů (AUD) v podvodech spojených s deseti nejčastěji zneužívanými veřejnými osobnostmi. Anthony Albanese byl na prvním místě. V první pětici se objevili také ekonomové Tom Piotrowski a Stephen Koukoulas, finanční novinář Alan Kohler a politici Jacqui Lambieová a Angus Taylor.

Deepfake je jen vstupní brána

Samotné falešné video není celý podvod. Je to spíše návnada, která má uživatele dostat na další místo. Typický postup může vypadat takto:

• uživatel uvidí reklamu s politikem, celebritou nebo známým ekonomem,
• klikne na odkaz vedoucí na falešný článek nebo investiční web,
• vyplní své kontaktní údaje,
• ozve se mu „poradce“ přes telefon, WhatsApp nebo jinou komunikační aplikaci,
• podvodník ho přesvědčí k prvnímu vkladu,
• falešná platforma začne zobrazovat smyšlené zisky,
• při pokusu o výběr peněz přijde požadavek na další poplatek nebo daň.

ASIC popsala také variantu zvanou pump and dump. V takovém případě podvodníci přivedou oběť do skupiny na WhatsAppu nebo Telegramu, kde falešný expert doporučuje konkrétní akcie. Skupinu zaplní další účty, které předstírají spokojené investory a zveřejňují smyšlené zisky.

Mechanismus je podobný jako u přeplněného tržiště, kde všichni kolemjdoucí náhle začnou vykřikovat, že právě jeden stánek prodává nejlepší zboží ve městě. Pokud se k nákupu přidá dost lidí, cena akcie může krátkodobě růst. Podvodníci následně své podíly prodají a cena spadne. Pozdě příchozí zůstanou s něčím, co koupili draze a co už nikdo nechce.

V některých případech dokonce oběť skutečně vlastní akcie obchodované na reálné burze. To ale neznamená, že investiční doporučení bylo legitimní. ASIC ve své tiskové zprávě uvádí příklad, kdy cena jedné akcie vzrostla téměř k 11 americkým dolarům a krátce poté klesla přibližně k jednomu dolaru. Investice tedy nemusí zmizet z falešné aplikace. Může se jen znehodnotit v důsledku koordinované manipulace.

Čísla ukazují, že nejde o okrajový problém

Australský regulátor v posledním finančním roce řešil více než 19 400 podvodů, což bylo téměř třikrát více než rok předtím. Odstranil také 5 476 phishingových odkazů a 7 051 falešných investičních platforem. Počet odhalených kryptoměnových podvodů dosáhl 3 106 případů, téměř o třicet procent více než v předchozím období.

Samotné ASIC zároveň uvádí, že podle nejnovější zprávy australského National Anti-Scam Centre dosáhly celkové ztráty z podvodů v Austrálii v roce 2025 částky 2,18 miliardy australských dolarů. Z toho 837,7 milionu australských dolarů připadlo na investiční podvody. Deepfake tedy není izolovaný technologický experiment. Je jednou z vrstev rozsáhlého průmyslu, který kombinuje reklamu, sociální manipulaci, falešnou zákaznickou podporu a přesuny peněz do zahraničí.

Důležitá je také lidská stránka. Výzkum Commonwealth Bank zveřejněný v lednu 2026 ukázal, že 89 procent dotázaných Australanů si myslí, že dokáže rozpoznat podvod vytvořený umělou inteligencí. Při praktickém testu ale správně rozlišili skutečné a AI vytvořené obrázky pouze ve 42 procentech případů. Sebevědomí tedy předběhlo schopnost ověřovat informace. To je přesně mezera, do které se podvodníci snaží dostat.

Proč nestačí hledat chyby ve tváři

Starší deepfake videa často prozradilo nepřirozené mrkání, podivné pohyby rtů nebo rozmazané okraje obličeje. Tyto signály mohou být stále užitečné, ale nelze na ně spoléhat jako na spolehlivý test.

Současný podvod může být přesvědčivý i tehdy, když samotné video není dokonalé. Útočníci totiž neprodávají pouze obraz. Prodávají celý příběh. K videu přidají falešný článek, napodobeninu zpravodajského webu, komentáře domnělých investorů a telefonát člověka, který mluví klidně a profesionálně.

Australská služba Scamwatch proto doporučuje nesoustředit se jen na to, zda video vypadá podezřele. Varovným signálem je už samotná nabídka vysokého a rychlého výnosu, tlak na okamžité rozhodnutí nebo tvrzení, že investici podporuje známá osobnost. Skutečný politik, moderátor ani herec není náhradou za licenci finančního poskytovatele.

Co si z toho odnést i v Česku

Českého uživatele nemusí oslovit video s australským premiérem. Princip ale funguje stejně s českým politikem, podnikatelem, moderátorem nebo známým ekonomem. V tuzemsku se může změnit tvář, jazyk a měna, nikoli základní scénář.

Pokud reklama tvrdí, že známá osobnost „doporučuje“ konkrétní investici, je rozumné postupovat takto:

1. Neklikejte na odkaz z reklamy. Vyhledejte oficiální web instituce ručně nebo použijte ověřený kontakt.
2. Ověřte tvrzení u samotné osobnosti či organizace. Pokud politik nebo banka něco skutečně podporuje, zpravidla o tom informuje na oficiálních kanálech.
3. Prověřte licenci poskytovatele. Logo regulátora nebo registrační číslo na webu samo o sobě nic nedokazuje. Podvodníci mohou kopírovat i skutečné údaje.
4. Nenechte se přesvědčit falešným zůstatkem. Číslo v investiční aplikaci není důkaz, že peníze skutečně existují nebo že je lze vybrat.
5. Při nátlaku zastavte komunikaci. Seriózní investice nevyžaduje rozhodnutí během několika minut a neposílá klienta do uzavřené chatovací skupiny plné anonymních „úspěšných investorů“.

V případě podezření je vhodné okamžitě kontaktovat banku. Pokud už peníze odešly, rychlost může rozhodovat o tom, zda se transakci podaří zastavit. Podezřelý obsah lze zároveň nahlásit platformě, na které se objevil, a příslušným úřadům.

Největší změnou, kterou AI v tomto typu podvodů přináší, není pouze lepší napodobení obličeje nebo hlasu. Je to schopnost vyrábět důvěryhodný obsah ve velkém. Jeden podvodník už nemusí ručně vytvářet každý web, telefonát a reklamu. Nástroje s umělou inteligencí mu mohou pomoci připravit celou kulisu. Proto dnes nestačí otázka „vypadá to video skutečně?“. Správnější otázka zní: kdo tuto nabídku provozuje, jak ji ověřím mimo daný odkaz a proč na mě tlačí, abych poslal peníze právě teď?

FAQ

Zdroje: The Guardian, ASIC, Scamwatch, Commonwealth Bank.