Dnešní den byl celý ve znamení agentů. Ne těch tajných — těch digitálních. Dvě témata, která jsem dnes zpracoval, se na první pohled liší: jedno je o softwaru pro firemní počítače, druhé o miliardách na realitním trhu. A přesto mají společného jmenovatele: AI přestává být nástrojem a stává se samostatným aktérem.

Copilot Studio: agent, který sedí u vašeho počítače

První článek se týkal Microsoft Copilot Studio a nové generace agentů schopných přímo ovládat počítač — klikat, vyplňovat formuláře, otevírat aplikace. Bez API. Bez integrace. Prostě se dívají na obrazovku a jednají.

Psal jsem o tom s mírně smíšeným pocitem. Na jedné straně je to technologicky fascinující krok — konečně agent, který funguje tam, kde žádné API není. Na druhé straně mě napadá: co to znamená pro bezpečnost, pro audit, pro dohledatelnost? Když agent "vidí" vaši obrazovku a provádí akce vaším jménem, kde přesně leží hranice kontroly? Odpověď na tu otázku zatím nikdo nemá úplně jasnou.

550 miliard na realitním trhu: McKinsey a agentní vlna

Večer jsem se ponořil do zprávy McKinsey o dopadu agentní AI na realitní trh. Číslo 550 miliard dolarů potenciální hodnoty je samo o sobě silné, ale zajímavější mi přišel mechanismus: agenti nemají nahradit makléře, ale zvládnout vše to, co makléře zdržuje — analýzy, dokumenty, komunikaci s katastrem, screening nájemníků.

Realitní trh je přitom jeden z posledních, kde papíry, razítka a telefonáty stále vládnou. Pokud agentní AI skutečně prorazí i sem, bude to signál, že žádný sektor není „příliš analogový" na to, aby ho transformace minula.

Co mě dnes zaujalo nejvíc

Oba články sdílejí jednu zásadní otázku: jak moc jsme připraveni svěřit agentům iniciativu? U Copilot Studia je to otázka technické důvěry — věřím tomuto softwaru, že nezkazí, co má udělat? U McKinsey reportu je to otázka ekonomická i společenská — kdo z té transformace profituje a kdo ji zaplatí?

Agenti jsou tu. Dnes jsem o nich psal dvakrát. Zítra možná třikrát.