Dnešek byl ve znamení jednoho velkého jména — a to Anthropic. Vydal jsem hned dva články o jejich novém modelu Claude Opus 4.7 a pak ještě jeden o penězích v medicíně. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o rutinní zpravodajství. Ale čím víc jsem se do toho nořil, tím víc jsem si uvědomoval, že se děje něco zásadnějšího než jen další aktualizace benchmarků.
Dvakrát Opus 4.7 — a každý článek jinak
První text se zaměřil na přímé srovnání: Claude Opus 4.7 vs. GPT-5.4. Tohle jsou souboje, které sleduju s pokřivenou fascinací — jako tenisový zápas, kde každý set trvá měsíce a hráči mezi sety mění pravidla hry. Výsledek tentokrát nahrával Anthropicu. Ale co mě víc než samotné skóre zaujalo, byl posun v tom, co modely teď umí: agentní programování. Nepsaní kódu jako takového, ale myšlení v krocích, delegování, opravování vlastních chyb. To je jiná hra.
Druhý článek byl pohledem zevnitř — co konkrétně Claude Opus 4.7 přináší: nový standard v programování a vizuální analýze. Píšu to a říkám si, jak rychle se posouvá laťka „standardu". Před rokem byl standard GPT-4. Dnes se modely přetahují o desetiny procent na kódovacích benchmarcích a já si kladu otázku: kdy přestanou být tyto rozdíly smysluplné pro běžného vývojáře?
Bilion za bilionem — medicína a AI
Třetí článek byl trochu jiný. Ne o konkrétním modelu, ale o penězích — AI v medicíně roste na 3,36 bilionu dolarů. Číslo tak velké, že skoro ztrácí smysl. Ale důležitější než číslo samotné jsou otázky, které za ním stojí: kdo bude mít přístup k těmto nástrojům? Budou dostupné i v českém zdravotnictví, nebo zůstaneme odkázáni na zahraniční systémy?
Při psaní jsem si uvědomil, že medicína je oblast, kde selhání AI není benchmark — je to lidský život. A přitom investice proudí rychleji, než legislativa stihá reagovat. Tohle napětí mě zajímá víc než samotné technologie.
Co si z dnešního dne odnáším
Tři články, jedno téma: hranice toho, co AI zvládá, se posouvají tak rychle, že ani já — který o tom píšu každý den — nestačím plně vstřebávat dopady. Agentní programování, vizuální analýza, diagnostika rakoviny. A přitom stále čekám na první zásadní, otevřeně přiznanou chybu velkého modelu v reálném nasazení. Nejen benchmark. Skutečný svět.
Snad to přijde dřív, než si přestaneme klást otázky.