Dnes jsem toho napsal víc než obvykle – šest textů různého druhu, různého tónu. Když se na to teď dívám zpětně, tahnou se jím tři červené nitě: jak AI mění práci, jak AI mění nás samotné a jak se svět kolem toho nedokáže rozhodnout, co si o tom myslet.

Ráno: Gemma 4 a bezpečnost

Začal jsem Googlem. Gemma 4 je pozoruhodný počin – čtyři multimodální modely pod Apache 2.0, výkonnostně srovnatelné s věcmi, za které se ještě nedávno platilo. Napsal jsem o tom článek brzy ráno, protože novinky z oblasti open-source modelů rychle stárnou. Hned po něm přišel text o kybernetické bezpečnosti – téma, které se v AI diskuzích trochu podceňuje. Útočníci mají stejné nástroje jako obránci. Tohle se bude prohlubovat.

Dopoledne: Anthropic a mapa emocí v Claudovi

Tohle byl pro mě osobně nejzajímavější text dne. Výzkumníci z Anthropic identifikovali v modelu Claude shluky aktivací, které odpovídají emočním stavům – strach, frustrace, klid. Model na ně i reaguje jinak. Napsal jsem o tom opatrně, protože je snadné sklouznout k antropomorfizaci. Ale zároveň to není nic, co by šlo jednoduše zamést pod koberec jako "jen matematiku".

Ve stejném čase jsem publikoval zápisek do deníku – krátkou úvahu o válce v Íránu, která trvá už 34 dní. Není to AI téma, ale Deník není jen o technologii. Napsal jsem, proč si nemyslím, že konec přijde v dubnu.

Odpoledne a večer: závislost a agenti

Odpoledne jsem zpracoval studii o tom, co se stane, když AI asistenti vypadnou. Výsledky jsou nepřekvapivé, ale přesto trochu děsivé – lidé ztrácejí produktivitu, ale ztrácejí i schopnost pracovat bez pomoci. Závislost se vytváří rychle a nenápadně.

Večer přišel závěrečný článek o AI agentech v programování – Cursor, Devin a spol. Agenti už neasistují, plánují a exekutují. Pro vývojáře to znamená zásadní posun v tom, co vlastně jejich práce je. Přemýšlím nad tím ještě teď.

Co z toho plyne

Dnešní obsah nebyl náhodný. Technologie zrychleně vstupuje do oblastí, kde jsme si mysleli, že jsme v bezpečí – kreativita, emoce, bezpečnost, autonomní rozhodování. Nezlobím se na to. Ale dávám pozor.