Nová éra průmyslové bezpečnosti: Kybernetika i fyzická ochrana pod jednou střechou

Od roku 2027 vstupuje v platnost nařízení EU o strojních zařízeních (EU) 2023/1230, které zásadně mění pravidla hry pro všechny výrobce a provozovatele průmyslových zařízení v Evropě. Nově nebude stačit, aby byl stroj mechanicky bezpečný — výrobci budou muset zajistit i jeho kybernetickou odolnost. To znamená chránit bezpečnostní data a řídicí systémy před manipulací, pravidelně aktualizovat software a zabezpečit vzdálené přístupy.

Technickým standardem, podle kterého se bude kyberbezpečnost strojů poměřovat, je mezinárodní norma IEC 62443. Ta definuje požadavky na bezpečné řídicí systémy, segmentaci sítí a ochranu provozních technologií (OT). Pro české výrobce to znamená konkrétní investiční položku — implementace normy IEC 62443 vyžaduje nejen technické úpravy, ale i školení personálu a pravidelné bezpečnostní audity.

Když robota zastaví počítačové vidění: Projekt Belden, Accenture a NVIDIA

Zatímco EU tlačí na kyberbezpečnost na papíře, v terénu vznikají konkrétní technologická řešení. Společnosti Belden, Accenture a NVIDIA společně vyvíjejí bezpečnostní systém, který pomocí počítačového vidění a umělé inteligence dokáže v reálném čase detekovat nebezpečnou situaci a robota okamžitě zastavit.

Klíčovou technologií je Time-Sensitive Networking (TSN) — síťová synchronizace, která umožňuje koordinaci v řádu mikrosekund. Tedy tak rychle, že robot stihne zareagovat dřív, než dojde ke zranění. Pilotní projekt s jedním z automobilových výrobců startuje už v září 2026. Pokud se osvědčí, otevře se cesta k nasazení podobných systémů i v dalších odvětvích — od logistiky přes potravinářství až po těžký průmysl.

Důvod, proč na těchto systémech záleží, dokládají švýcarská data o nehodovosti: mezi lety 2015 a 2024 způsobily vysokozdvižné vozíky 14 úmrtí a 126 trvalých postižení. Nejčastějšími příčinami jsou převrácení vozíku a srážka s chodcem. Podle švýcarské normy EKAS 6518 musí obsluha projít čtyřdenním školením plus instruktáží na konkrétním pracovišti.

Humanoidní robotika přichází do učeben: První certifikační kurz v Evropě

Německá průmyslová a obchodní komora IHK Reutlingen spouští v listopadu 2026 vůbec první certifikační kurz „Specialista na humanoidní robotiku". Deset modulů pokrývá robotické technologie, nasazení umělé inteligence, právní a bezpečnostní otázky i ekonomickou efektivitu provozu.

Jde o signál, že humanoidní roboti přestávají být laboratorní kuriozitou a začínají se prosazovat v reálném průmyslu. Pro české firmy, které se potýkají s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, představují podobné kurzy inspiraci — vlastní certifikační programy by mohly vzniknout i ve spolupráci s českými průmyslovými komorami.

Miliardy do školicích center: Firmy reagují na masivní odliv pracovníků

Nedostatek pracovních sil tlačí evropské firmy k investicím do školicí infrastruktury v řádu desítek milionů eur. Energetická společnost Mainova ve Frankfurtu rozšiřuje své tréninkové centrum z 2 800 na 7 700 metrů čtverečních — investice ve vyšších desítkách milionů eur vytvoří kapacitu pro 100 dalších učňů ročně. V sasko-anhaltském Burgenlandu se staví nové krizové centrum za 15,4 milionu eur včetně výcvikového areálu s požární jámou a tunelovými instalacemi pro realistické simulace.

Čísla jsou neúprosná: podle odhadů opustí německý pracovní trh do roku 2030 přibližně 6,5 milionu lidí. Ročně zůstává neobsazeno kolem 54 000 učňovských míst a míra předčasného ukončení učňovského poměru se pohybuje okolo 25 procent. Průzkum Azubi Report 2025/26 zároveň ukazuje, co mladí pracovníci prioritizují: 75 procent jistotu zaměstnání, 70 procent vyvážený poměr práce a osobního života.

Trh s technologiemi pro bezpečnostní výcvik raketově roste

Rostoucí regulatorní tlak a nedostatek pracovníků vytvářejí silnou poptávku po technologicky podporovaných tréninkových nástrojích. V roce 2023 existovalo v Německu 91 poskytovatelů těchto řešení, v roce 2026 jich je už 194 — tedy více než dvojnásobek. Trh pohání kombinace demografického vývoje, přísnějších norem a nástupu AI do průmyslové bezpečnosti.

Pro české technologické firmy to představuje příležitost. Česká republika má silnou strojírenskou tradici a rostoucí AI sektor — vývoj softwarových nástrojů pro simulaci bezpečnostních scénářů, tréninkové platformy s prvky rozšířené reality nebo systémy pro počítačové vidění v průmyslovém prostředí jsou oblasti, kde by čeští vývojáři mohli najít uplatnění.

Co to znamená pro Česko: Od regulace k příležitosti

Nařízení (EU) 2023/1230 je pro Českou republiku jako průmyslovou zemi s vysokým podílem strojírenství zásadní. Čeští výrobci strojů a zařízení — od malých rodinných firem po velké exportéry — budou muset do roku 2027 zajistit soulad s novými požadavky na kyberbezpečnost. To obnáší nejen technické úpravy výrobků, ale i dokumentaci, certifikaci a proškolení zaměstnanců.

Zároveň jde o příležitost. Firmy, které nové standardy zvládnou implementovat rychle a kvalitně, získají konkurenční výhodu na evropském trhu. A poptávka po odbornících na bezpečnost AI a robotiky — ať už v roli certifikovaných specialistů, bezpečnostních inženýrů nebo vývojářů tréninkových systémů — bude v následujících letech jen růst.