35 superpočítačů za jediný rok: Evropa přidává plyn

Na konferenci ISC High Performance 2026 v Hamburku NVIDIA oznámila, že dodává infrastrukturu pro rekordních 35 AI superpočítačů napříč Evropou. Stroje poháněné architekturami Blackwell a Hopper představují největší jednoroční rozšíření superpočítačové kapacity v historii kontinentu.

„AI je novým nástrojem vědy a Evropa buduje infrastrukturu, která ho vloží do rukou milionů výzkumníků,“ prohlásil Jensen Huang, zakladatel a CEO NVIDIE. A čísla mu dávají za pravdu — celkový výkon 800 AI exaflopů nasazených či ohlášených za poslední rok znamená, že Evropa už není v AI infrastruktuře odkázaná na datová centra v Severní Americe nebo Asii.

Pro představu: jeden exaflop odpovídá miliardě miliard (10¹⁸) operací za sekundu. 800 exaflopů tak znamená výkon, který dokáže simulovat klimatické modely v rozlišení, o jakém se před pěti lety ani nesnilo, nebo trénovat jazykové modely velikosti GPT-5 během dnů namísto měsíců.

Kde nové superpočítače vyrostou

Mezi klíčové projekty patří hned několik gigantů:

MareNostrum 5 v Barceloně — vlajková loď evropského superpočítačového ekosystému EuroHPC. Po upgradu s architekturou NVIDIA GB300 NVL72 a GB200 NVL4 nabídne přibližně 20 exaflopů pro AI trénink a 33 exaflopů pro inferenci. Konsorcium Španělska, Portugalska a Turecka tak dává evropským vědcům nástroj pro modelování klimatu, biomedicínský výzkum nebo vývoj udržitelného zemědělství.

IT4LIA v italské CINECA — s více než 8 000 GPU nabídne ohromujících 82 exaflopů pro trénink a 164 exaflopů pro inferenci. Jedná se o strategický projekt pro evropskou technologickou autonomii v oblastech agritechu, kyberbezpečnosti, meteorologie a výroby.

Blue Swan v Bavorsku — 1 000 GPU na univerzitě v Erlangenu s výkonem 11 exaflopů pro trénink. Bavorský ministr vědy Markus Blume projekt označil za základ „nezávislého multimodálního AI modelu pro zdravotnictví a robotiku, který plně splňuje evropské standardy“.

HammerHAI ve Stuttgartu — první německá AI továrna s 850 GPU a výkonem 8 exaflopů. Zaměří se na inženýrské simulace, inferenci velkých jazykových modelů a průmyslový výzkum.

Mimer ve švédském Linköpingu — se 400 GPU a 4 exaflopy podpoří skandinávský výzkum v biologických vědách, materiálovém výzkumu a autonomních systémech.

Všechny systémy spojuje NVIDIA Quantum InfiniBand — vysokorychlostní síťová technologie, která umožňuje tisícům GPU komunikovat jako jeden celek. Bez ní by i sebevýkonnější čipy zůstaly izolovanými ostrůvky.

AI zachraňuje klima: Siemens Energy a vodíkové turbíny

Není to jen o vědeckých simulacích v abstraktním smyslu. Siemens Energy využívá technologii NVIDIA — konkrétně platformu Omniverse a knihovny CUDA-X — k vývoji plynových turbín schopných spalovat až 100% vodík. Komplexní fyzikální simulace zahrnující extrémní teploty, dynamiku tekutin a spalovací procesy se díky akcelerovaným výpočtům zkrátily až o 77 %.

V praxi to znamená rychlejší vývoj nízkouhlíkových elektráren, které mohou nahradit uhelné zdroje bez ztráty stability dodávek. Právě dekarbonizace energetiky je jednou z hlavních priorit, na které evropské superpočítače míří.

Kvantové počítače jako spoluhráči: CUDA-Q propojuje světy

Samostatnou kapitolou je hybridní kvantově-klasické počítání. Platforma NVIDIA CUDA-Q — otevřené prostředí pro programování kvantových i klasických procesorů — se integruje do několika evropských center:

• CINECA a Pasqal instalují neutrální atomový kvantový procesor (QPU) přímo v superpočítačovém centru a propojují ho přes CUDA-Q se systémem Slurm pro dávkové úlohy.
• Fraunhofer FOKUS propojuje CUDA-Q s programovacím jazykem Eclipse Qrisp, což umožní výzkumníkům psát složité kvantové algoritmy a spouštět je v hybridním prostředí.
• Barcelona Supercomputing Center nasadilo analogový kvantový počítač od startupu Qilimanjaro Quantum Tech, který integroval CUDA-Q do svého vývojářského kitu QiliSDK.
• Výzkumníci z Jülich Supercomputing Centre ve spolupráci s NVIDIA vytvořili světový rekord — kompletně nasimulovali univerzální 50qubitový kvantový počítač na superpočítači JUPITER. Simulátor JUQCS-50 nyní umožňuje testovat největší kvantové problémy bez nutnosti fyzického kvantového hardwaru.

Tento přístup je klíčový — kvantové počítače zatím nejsou dostatečně stabilní pro samostatné nasazení, ale jako „urychlovače“ specifických výpočtů uvnitř klasických superpočítačů mohou přinést průlom v materiálovém výzkumu, objevování léčiv nebo optimalizaci logistických řetězců.

Česká stopa: Ostrava jako uzel evropské AI

Ani Česko nezůstává pozadu. Letos na jaře odstartovala Czech AI Factory v Ostravě — jeden z uzlů evropské sítě EuroHPC. I když svou kapacitou nedosahuje barcelonského giganta, představuje důležitý krok pro český výzkum. Čeští vědci a firmy tak získávají přístup k infrastruktuře, která by pro jednotlivé instituce byla cenově nedosažitelná. Zároveň to posiluje pozici Česka v evropských AI projektech — země se z pasivního konzumenta technologií mění na aktivního hráče.

Pro české firmy to znamená konkrétní možnost trénovat vlastní jazykové modely s podporou češtiny, provádět pokročilé simulace pro průmysl nebo testovat AI modely pro zdravotnictví přímo na evropské půdě — bez nutnosti posílat citlivá data přes oceán.

Suverenita místo závislosti

Masivní investice do evropské AI infrastruktury nejsou jen technologickým příběhem — jsou geopolitickým signálem. V době, kdy Spojené státy omezují přístup k nejvýkonnějším AI modelům a Čína masivně dotuje vlastní čipový průmysl, si Evropa uvědomila, že bez vlastní výpočetní kapacity zůstane v digitální ekonomice druhořadým hráčem.

Exaflopy v Barceloně, Stuttgartu nebo Bologni představují pojistku — záruku, že evropské univerzity, startupy i průmyslové podniky budou mít přístup k infrastruktuře potřebné pro vývoj vlastních AI řešení. A jak ukazuje příklad Siemens Energy nebo bavorského modelu Blue Swan, nejde o vzdálenou budoucnost — ta infrastruktura už teď přináší konkrétní výsledky.

FAQ