AI Act: Nejen zákazy, ale i podpora inovací

Když se řekne „evropská regulace", většina lidí si vybaví hlavně GDPR a s ním spojené cookie lišty. Obavy, že AI Act dopadne podobně – tedy jako další administrativní břemeno – jsou pochopitelné. Jenže příběh je tentokrát složitější. AI Act nevznikl jako samostatný předpis ve vzduchoprázdnu. Je součástí širší evropské strategie, která má dva pilíře: regulaci rizikových systémů a zároveň masivní podporu vývoje a nasazení umělé inteligence. „Zákon o umělé inteligenci nestojí sám o sobě, je součástí širších evropských snah o posílení využívání, investic a inovací v oblasti umělé inteligence v celé Unii," říká Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice. Nařízení identifikuje osm kategorií nepřijatelných praktik – od manipulace lidským chováním přes sociální skóring až po nekontrolovaný sběr biometrických údajů. Pro drtivou většinu AI systémů ale žádné zásadní překážky nepřináší. Drtivá většina aplikací spadá do kategorie s minimálním nebo nulovým rizikem.

Časová osa: Co se děje právě teď

AI Act vstupuje v platnost postupně, aby se trh stihl přizpůsobit. Už 2. srpna 2026 – tedy za necelé dva měsíce – začne platit většina zbývajících pravidel. Členské státy zároveň musí mít do stejného data zprovozněn alespoň jeden regulační sandbox – testovací prostředí, kde mohou firmy vyvíjet a ověřovat AI systémy pod dohledem regulátora, ale bez plné administrativní zátěže. Do srpna 2027 pak musí být sandbox v každé členské zemi a zároveň začnou v plném rozsahu platit i povinnosti pro vysoce rizikové systémy. Pro firmy to znamená jedno: čas na přípravu se krátí.

Evropa zaostává. A ví o tom

Lukáš Kačena, zmocněnec české vlády pro AI, který nastoupil do funkce v lednu 2026, to říká na rovinu: „Při pohledu na tvrdá data je zřejmé, že Evropa aktuálně ztrácí." V žebříčku 50 nejlepších AI firem pro rok 2025 je 42 amerických společností a pouze tři evropské. Dominance amerických gigantů jako OpenAI, Anthropic, Google a Meta je zarážející – a to do hry teprve pořádně vstupují i čínští hráči jako DeepSeek, Alibaba nebo MiniMax. Česko je na tom ještě hůř. Adopce AI v českých podnicích je podle Kačeny slabá a za evropskými lídry výrazně zaostáváme. Největší problém vidí u malých a středních podniků, kterým chybí kapitál i know-how. „Omezují se proto většinou jen na jednoduché aplikace pomocí zahraničních komerčních platforem," shrnuje. Ve státní správě je situace obdobná – potenciál vysoký, reálné využití minimální. Kačena proto plánuje vybudovat centrální repozitář AI komponent pro stát po vzoru Estonska a celou agendu koordinovat centrálně. Důležitý signál: premiér ho výslovně pověřil, aby implementace AI Actu v Česku neprobíhala stylem „gold-platingu", tedy zbytečného přidávání byrokracie nad rámec evropských požadavků, jako se to stalo při zavádění GDPR v roce 2018.

AI továrny a gigatovárny: Nová evropská zbraň

Zatímco o regulaci se mluví nejvíc, největší peníze tečou do infrastruktury. Evropská unie prostřednictvím společného podniku EuroHPC buduje síť AI továren – specializovaných výpočetních center, která mají poskytovat čtyři klíčové věci: výkon, data, talenty a financování. Princip je jednoduchý. Pokud mají evropští výzkumníci, startupy a průmyslové firmy vyvíjet vlastní AI modely, potřebují přístup k výpočetnímu výkonu, který je jinak doménou hrstky amerických cloudových gigantů. Bez vlastní infrastruktury riskuje Evropa ztrátu kontroly nad svými nejcitlivějšími průmyslovými daty. „Tato zařízení mají pomáhat výzkumníkům, startupům a průmyslu vyvíjet a zavádět umělou inteligenci pro řešení reálných výzev v oblasti zdravotnictví, výroby, klimatu a financí," vysvětluje Ladmanová. Jde o suverénní výpočetní výkon – prostředí, kde strategická data a proprietární modely zůstávají chráněny evropským právem. EuroHPC už dnes provozuje impozantní flotilu strojů: JUPITER v Německu (první evropský exascale superpočítač, výkon 1 exaFLOP), LUMI ve Finsku (386 petaFLOPs, na jehož budování se podílela i Česká republika), LEONARDO v Itálii (249 petaFLOPs), MareNostrum 5 ve Španělsku (215 petaFLOPs) a Karolina v Ostravě. Pro srovnání: nejvýkonnější superpočítač světa, americký El Capitan, dosahuje výkonu přes 1,7 exaFLOP.

Ostrava na AI mapě Evropy: KarolAIna a Czech AI Factory

Nejkonkrétnější dopad na Česko má projekt Czech AI Factory (CZAI), který vzniká při národním superpočítačovém centru IT4Innovations na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Nový superpočítač KarolAIna – jehož jméno si pohrává s Karolinou, kterou IT4Innovations už provozuje – má být pořízen a zprovozněn do roku 2027. Rozpočet dosahuje až čtvrt miliardy korun. Stroj bude osazen 340 špičkovými AI čipy s výkonem 850 PFlop/s v běžných AI operacích. Polovina kapacity bude vyhrazena pro české instituce, firmy a startupy, druhou polovinu budou moci využívat organizace z celé Evropy. „Czech AI Factory bude poskytovat výpočetní a datové služby prostřednictvím nového superpočítače navrženého pro náročné úlohy spojené s AI – trénování velkých modelů, práci s rozsáhlými datovými sadami nebo experimentování s novými algoritmy," uvádí Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations. Vedle samotného hardwaru investuje projekt dalších čtvrt miliardy korun do podpůrných služeb – školení, konzultací a pomoci firmám s implementací AI do praxe. A to není všechno. Česko je zapojeno i do budování LUMI AI Factory ve Finsku, což bude pravděpodobně nejvýkonnější evropský superpočítač zaměřený na AI. V Ostravě už běží i kvantový počítač VLQ. Na všechny tyto aktivity přispívá Evropská unie z 50 % prostřednictvím EuroHPC JU.

Co to znamená pro české firmy a startupy

Tady přichází ta nejzajímavější část pro běžného českého podnikatele. Malé a střední firmy včetně startupů mají k evropským superpočítačům EuroHPC přístup zcela zdarma. V řádu několika dní tak mohou získat výpočetní výkon, který by jim jinak účtovaly komerční cloudy v řádech tisíců dolarů měsíčně. Czech AI Factory navíc připravuje portfolio podpůrných služeb pro firmy bez vlastních vývojových týmů. Cíl je jasný: umožnit i menším hráčům experimentovat s AI, trénovat vlastní modely na citlivých datech a neposílat je na servery do USA. Praktický dopad: Pokud jste český startup vyvíjející AI řešení pro zdravotnictví nebo průmysl, nemusíte platit za cloudové GPU od Amazonu či Googlu. Místo toho získáte přístup ke špičkové evropské infrastruktuře, chráněné evropským právem, a to zdarma. Pokud jste středně velká firma bez AI specialistů, CZAI vám pomůže s prvními kroky – od konzultací po implementaci.

Regulační sandboxy: Testování bez strachu z pokuty

Od srpna 2027 bude muset mít každá členská země EU alespoň jeden regulační sandbox – kontrolované prostředí, kde lze vyvíjet, trénovat a ověřovat AI systémy pod dohledem regulátora. Pro firmy to znamená možnost testovat inovativní AI aplikace bez rizika, že narazí na pokutu za porušení AI Actu. Sandbox totiž poskytuje právní jistotu po dobu experimentování.

Evropská cesta: Regulace jako konkurenční výhoda?

Nabízí se otázka: může být přísnější regulace výhodou? Na první pohled to zní paradoxně – vždyť právě administrativa a byrokracie jsou tím, co podle Lukáše Kačeny brzdí evropskou inovativnost. Jenže podívejme se na to z druhé strany. Zatímco v USA se vede divoká debata o tom, jak bezpečné jsou modely jako Claude Mythos nebo GPT-5.5, a Pentagon uzavírá tajné smlouvy s AI firmami, Evropa nabízí firmám i zákazníkům jasný právní rámec. Pokud vyvíjíte AI v souladu s AI Actem, máte certifikát důvěryhodnosti, který může být v budoucnu klíčovou konkurenční výhodou – podobně jako se z GDPR stal globální standard pro ochranu osobních údajů. „V EU máme všechny předpoklady k tomu, abychom uspěli. Máme talenty, budujeme infrastrukturu, jsme velký trh. Omezením byrokracie, zjednodušením právních předpisů EU a otevřením přístupu k datům chceme vytvářet prostor pro inovace a jejich uvádění na evropský trh," uzavírá Ladmanová. Klíčové bude, zda se podaří rovnováhu mezi regulací a podporou inovací udržet. Zatím to vypadá, že Evropská komise i česká vláda berou oba pilíře vážně. Srpen 2026 ukáže, jak to funguje v praxi.