Firemní software se učí sám jednat: Oracle nasazuje 22 agentních aplikací

Co je „systém evidence" a proč přestává stačit

Většina velkých firem dnes jede na takzvaných systémech evidence, odborně systems of record. Jsou to rozsáhlé programy typu ERP nebo CRM, které ukládají každou fakturu, zakázku, výplatu či objednávku. Jejich úkolem bylo zajistit, aby celá firma viděla jednu společnou verzi pravdy o tom, co se děje.

Jenže evidence má své meze. Když se někde zasekne dodávka, opozdí se platba nebo vypadne zaměstnanec z rozpisu směn, systém to sice ví — ale řešení stejně zůstává na lidech. Někdo musí otevřít přehled, pročíst si desítky záznamů, rozhodnout, co dál, a ručně to provést. A právě tady vzniká prodleva, která firmy zpomaluje a stojí peníze.

Copilot poradí, agent už koná

První vlna umělé inteligence ve firmách přišla v podobě copilotů. Ti lidem práci usnadňují: shrnou e-mail, navrhnou text, doporučí odpověď. Vždy ale zůstávají poradcem. Člověk si radu přečte a stejně musí sám rozhodnout a jednat.

Agentní aplikace jdou o krok dál. Nejsou jen přidanou funkcí, ale novou třídou softwaru. Chápou aktuální stav firmy, znají kroky, které lze v daném procesu provést, a samy práci posouvají k cíli. Přitom se neřídí jen jedním pokynem — průběžně situaci vyhodnocují, a když se něco změní, přizpůsobí se a pokračují dál. Řečeno zjednodušeně: klasická automatizace jede po pevně daných kolejích, copilot poradí, ale agent v rámci nastavených mantinelů také koná.

Co Oracle konkrétně nasadil

Oracle na konferenci AI World v Londýně 24. března 2026 představil Oracle Fusion Agentic Applications — celkem 22 nových aplikací, které staví na týmech specializovaných agentů. Pokrývají čtyři oblasti: finance, personalistiku (HR), dodavatelské řetězce a péči o zákazníky. Běží na cloudové infrastruktuře Oracle a jsou napojené na velké jazykové modely.

Klíčové je, že tyto agenty nejsou k systému „přišroubované" zvenčí. Fungují přímo uvnitř podnikové aplikace Oracle Fusion, kde už jsou uložené transakce, pravidla, schvalovací procesy, oprávnění i historie všech změn. Šéf vývoje aplikací Oracle Steve Miranda to shrnul tak, že se dnes příliš mnoho času tráví řízením procesů místo dosahování výsledků. Nové aplikace mají podle něj přesunout běžnou rutinu na software a lidem nechat čas na důležitější rozhodování. Firma k tomu přidala i nástroj Agentic Applications Builder ve studiu AI Agent Studio, kde si zákazníci mohou skládat vlastní agenty z předpřipravených dílů bez klasického programování.

Tři příklady, jak to vypadá v praxi

Nejlépe se změna ukáže na konkrétních situacích. Vezměme si zákaznickou podporu, kde dnes lidé hodiny sledují fronty objednávek a jednu po druhé ručně řeší, proč se nějaká zasekla. Aplikace Sales Order Command Center místo toho vidí, v jakém stavu každá objednávka je — zda je pozdržená, uvolněná, odeslaná nebo zaplacená — a sama určí, jaký krok ji s největší pravděpodobností posune dál.

Druhý příklad je z financí. Tradiční automatizace dokáže najít neuhrazené faktury a rozeslat upomínky. Aplikace Collectors Workspace ale pracuje s širším kontextem: stavem faktur, platební historií, rizikem zákazníka, spory i úvěrovými limity. Díky tomu umí správně určit, kterému účtu se věnovat přednostně, a firmě tak zkrátit dobu, po kterou čeká na peníze.

Třetí ukázka se týká náboru. Běžný agent umí naplánovat pohovor nebo napsat uchazeči. Aplikace Hiring Workspace navíc rozumí tomu, kde se kandidát v procesu nachází, i souvisejícím povinnostem kolem nástupu a plánování pracovní síly. Výsledkem má být rychlejší obsazení míst a méně ruční administrativy pro personalisty. Podobně Oracle představil aplikace pro plánování směn, vyjednávání s dodavateli nebo rozšiřování prodejů u stávajících zákazníků.

Proč záleží na tom, že agenti běží „uvnitř" systému

Napsat agenta, který volá rozhraní API a plní úkoly, dnes umí kdejaká platforma. Těžší je poznat, který krok je v dané situaci správný, bezpečný a přínosný. A právě to vyžaduje přístup k podnikovému systému, kde už žijí pravidla, schvalování, bezpečnost i historie.

Protože agenti Oracle fungují přímo v systému evidence, automaticky dědí jeho oprávnění, zásady a auditní záznamy. To je zásadní pro finance i personalistiku, kde nelze dělat chyby. Model je přitom jasně rozdělený: software sám posouvá rutinní práci v rámci nastavených mantinelů, zatímco člověk zůstává zodpovědný za rozhodnutí s finančním, právním nebo provozním rizikem. Na stůl se mu dostávají jen výjimky a situace, kde lidský úsudek skutečně změní výsledek.

Český pohled a souvislost s unijní regulací

Oracle Fusion Cloud Applications je v Česku dostupný a běží především ve větších firmách a institucích, které potřebují podnikové systémy s češtinou a podporou místní legislativy. Pro malý podnik nebo živnostníka ale tato kategorie softwaru není určená — ceny se u Oracle sjednávají individuálně podle rozsahu nasazení a žádný veřejný ceník pro agentní aplikace firma nezveřejňuje. Jde o investici pro střední a velké organizace.

Zajímavá je souvislost s evropskou regulací. Od srpna 2026 se v EU plně uplatňují povinnosti Aktu o umělé inteligenci, který u vysoce rizikových systémů vyžaduje mimo jiné lidský dohled, transparentnost a možnost zpětně dohledat, co systém udělal. Princip, na kterém Oracle staví — agenti jednají v rámci pravidel a o rizikových krocích rozhoduje člověk — jde s těmito požadavky ruku v ruce. Pro evropské zákazníky to znamená, že nemusí řešit dodatečné „hlídání" AI zvnějšku, protože pravidla, schvalování i audit už jsou součástí systému.

Co si z toho vzít i jako běžný člověk

Možná podnikové IT nesledujete, ale stejný posun — od nástroje, který radí, k nástroji, který koná — se postupně promítá i do věcí, které znáte z běžného života. Asistent, který nejen navrhne, ale rovnou zařídí schůzku, reklamaci nebo objednávku, je přesně tentýž princip. Už dnes je ale dobré držet si zdravý odstup: agenti umí rutinu, ne soudnost. Kde jde o peníze, smlouvy nebo osobní údaje, by měl poslední slovo držet člověk. A právě tak to — alespoň zatím — nastavuje i Oracle.