Co průzkum naměřil
Data pocházejí z průzkumu komunity SS&C, do kterého se zapojilo 148 lidí ve vedoucích pozicích z finančních služeb a zdravotnictví. Jde o dvě odvětví, kde se s AI pracuje obzvlášť opatrně, protože se tu pohybují citlivá data klientů a pacientů. Výsledky ukazují, kam se firemní AI za poslední roky posunula.
Hlavní čísla jsou jasná. 87 % podniků uvádí produktivitu zaměstnanců jako hlavní cíl. Dvě třetiny respondentů řadí správu AI a integraci se staršími systémy mezi nejvyšší priority pro další tři roky. Orchestrace pracovních postupů je důležitá pro víc než polovinu firem. A měření výkonu a návratnosti investice považuje za podstatné jen jeden z pěti.
Produktivita vede, správa pokulhává
Číslo 87 % odpovídá tomu, co se v oboru děje. Podniky už neexperimentují jen s chatovacími nástroji, ale nasazují AI agenty, kteří plní úkoly samostatně: třídí dokumenty, zpracovávají pojistné události, připravují podklady pro schvalování. Cíl je jednoduchý, ubrat lidem rutinní kroky.
Jen 43 % firem ale stejná pravidla pro AI uplatňuje napříč celou organizací. Zbytek provozuje AI v jednotlivých týmech bez jednotného dohledu. V regulovaných odvětvích jde o víc než o pořádek. Bez jasné odpovědnosti za data a za rozhodnutí, která AI navrhuje, rostou provozní i právní rizika.
Governance jako podmínka škálování
Dvě třetiny dotázaných označily správu AI a napojení na stávající systémy za nejvyšší priority pro rozšíření investic v příštích třech letech. To je posun od dřívějšího přístupu, kdy firmy nejdřív nakoupily nástroj a pravidla dodělávaly za běhu.
Pojem governance znamená v praxi tři věci: kdo za nasazení AI odpovídá, jak se chrání klientská data a jak se kontroluje, že model nedělá chyby. Bez odpovědí na tyto otázky firmy zůstávají u pilotních projektů a do plného provozu nepřejdou.
Evropská pravidla mění dohled v povinnost
Pro české firmy a další podniky v Evropské unii je tento bod obzvlášť aktuální. AI Act, který Evropská unie přijala, řadí AI ve zdravotnictví, pojišťovnictví a financích mezi vysoce rizikové systémy. S tím se pojí povinná dokumentace, dohled a hlášení incidentů. Správa AI tak v EU není dobrovolná disciplína, ale právní požadavek.
České banky a pojišťovny proto při rozšiřování AI řeší přesně to, co průzkum SS&C pojmenovává: jak nasadit agenty, aniž by přišly o kontrolu nad daty a procesy. U malých firem je situace jiná, na ty se přísnější povinnosti vztahují v menší míře.
Měření návratnosti zatím zaostává
Nejslabší místo výsledků je měření. Jen 20 % respondentů, tedy jeden z pěti, považuje měření výkonu a návratnosti investice za důležité pro úspěch. Přitom čísla o tom, kolik hodin AI ušetřila nebo kolik chyb odchytila, rozhodují o tom, jestli firma v projektu pokračuje.
Bez měření se těžko pozná, zda nasazení AI skutečně přineslo slíbenou produktivitu, nebo jen přesunulo práci jinam. To je slabina, kterou průzkum ukazuje spíš než řeší. Sami respondenti ji přiznávají: na měření se zatím soustředí menšina z nich.
Proč je správa AI v bankovnictví a zdravotnictví náročnější než jinde?
V těchto odvětvích se pracuje s citlivými údaji klientů a pacientů. Chyba nebo únik dat má přímé právní a reputační dopady, a proto tu firmy potřebují jasná pravidla pro to, jak AI nakládá s daty a kdo za její rozhodnutí odpovídá.
Jak se měří návratnost investice do AI?
Obvykle se sleduje ušetřený čas zaměstnanců, počet zpracovaných úkolů, náklady na provoz nástroje a kvalita výstupů. Spolehlivé měření vyžaduje, aby firma porovnala stav před nasazením a po něm.
Týkají se výsledky průzkumu i malých českých firem?
Průzkum probíhal mezi 148 lídry velkých finančních a zdravotnických organizací, takže závěry nelze přímo přenést na malé firmy. Princip ale platí obecně: bez pravidel a měření se AI ve firmě těžko rozšiřuje.
