Případ ANI vs. OpenAI: tři roky napětí, jeden verdikt

Vše začalo v listopadu 2024, kdy Asian News International (ANI) — největší indická tisková agentura — podala žalobu proti OpenAI. Bylo to poprvé v historii, kdy indická mediální organizace postavila výrobce AI modelu před soud kvůli neoprávněnému použití jejího obsahu při trénování jazykového modelu.

ANI argumentovala jasně: OpenAI bez povolení masově stahovala její zpravodajské články a používala je jako tréninkový materiál pro ChatGPT. Agentura žádala soud o předběžné opatření — tedy o okamžité zastavení dalšího využívání jejího obsahu, než se rozhodne ve věci samé.

Justice Amit Bansal tento návrh 24. července 2026 zamítl. Jeho zdůvodnění je klíčové pro celý obor AI.

Co přesně soud rozhodl a proč

Soud dospěl k závěru, že uložení a zpracování novinových článků při trénování velkého jazykového modelu spadá pod tzv. fair dealing — česky přibližně „přiměřené užití" — podle paragrafu 52(1)(a) indického autorského zákona. Šlo o analýzu čtyř zákonných kritérií:

• Transformativní charakter: Trénování AI není pouhé kopírování — je to přeměna textu na statistické vzorce. Soud citoval precedenty z případu Google Books a dalších amerických rozhodnutí (Bartz, Kadrey), kde soudy uznaly, že hromadné zpracování textů pro výpočetní účely je transformativní.
• Absence podstatného reprodukování: ChatGPT neodpovídá citacemi z článků ANI. Odpovědi generované systémem přes RAG (Retrieval-Augmented Generation) nejsou podstatně podobné originálním textům.
• Žádná prokázaná tržní škoda: ANI neprokázala, že by ChatGPT její obsah nahrazoval — čtenáři nepřestávají číst ANI, protože se ptají ChatGPT.
• Veřejný zájem: Soud výslovně uvedl, že vydání injunkce by poškodilo nejen OpenAI, ale také „širší veřejný zájem" — tedy rozvoj AI technologií v Indii.

Důležité upřesnění: jde pouze o rozhodnutí o předběžném opatření, nikoli o meritorní rozsudek. Případ může pokračovat k plnému soudnímu projednání, kde může padnout jiný verdikt. Verdikt z července 2026 říká jen to, že trénování ChatGPT prima facie autorská práva neporušuje.

Proč je tento rozsudek světově důležitý

Případ ANI vs. OpenAI není izolovaný. Žalob médií proti AI firmám přibývá po celém světě — a jejich výsledky se rozcházejí.

Ve Spojených státech vede The New York Times od prosince 2023 zásadní spor s OpenAI a Microsoftem. Situace tam eskaluje: v červenci 2026 NYT požádal soud o sankce vůči OpenAI, protože firma podle novin záměrně zadržuje důkazy o tom, jak trénovala své modely. Vydavatelé dohromady utratili přes 28 milionů dolarů na právní náklady. Výsledek je nejistý.

Indický soud naopak zvolil přístup proaktivní vstřícnosti vůči AI průmyslu — podobně jako Japonsko, které již dříve deklarovalo, že trénování AI na chráněném obsahu je v zásadě dovoleno bez ohledu na původ dat.

Jak je na tom Evropa — a česká média?

Česká republika a celá Evropská unie hrají tuto partii podle jiných pravidel. Směrnice EU 2019/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu zavedla specifickou výjimku pro tzv. text and data mining (TDM) — tedy automatizované zpracování textu pro trénování AI. Klíčový rozdíl oproti Indii:

• EU vydavatelé a tvůrci obsahu mohou aktivně vyjádřit nesouhlas (opt-out) s využitím svého obsahu pro komerční TDM.
• Pokud to udělají (typicky zápisem do souboru robots.txt nebo metadata políčka), AI firmy jejich obsah komerčně trénovat nesmějí.
• Výjimka pro vědecký výzkum bez komerčního záměru zůstává — stejně jako v Indii.

Česká tisková agentura (ČTK), Mafra, Seznam.cz, Economia — žádná z těchto mediálních domů nečelí soudnímu sporu s OpenAI. Ale nejde jen o to, zda žalují. Jde o to, zda jejich obsah chrání. Pod EU právy jsou chráněny tehdy, pokud opt-out mechanismus skutečně aktivovaly. V praxi to znamená konkrétní technická opatření — a mnozí vydavatelé je dodnes nemají.

EU AI Act, který začal plně platit od srpna 2026, jde ještě dál: poskytovatelé obecných AI modelů (jako OpenAI, Google, Meta) musí zveřejňovat přehledy tréninkových dat a prokázat, že respektovali opt-out výhrady. To je zásadní rozdíl oproti situaci v Indii, kde takový mechanismus neexistuje a média musí spoléhat na soud.

Srovnání přístupů: Indie vs. USA vs. EU

Co to znamená v praxi pro čtenáře a firmy v ČR

Pro běžné čtenáře toto rozhodnutí přímo nic nemění. ChatGPT funguje stejně dál a odpovídá v češtině — i když je jazyková podpora pro češtinu oproti angličtině stále omezená, zejména u starších modelů. GPT-4o a Claude 3.5 Sonnet zvládají češtinu dobře; starší GPT-3.5 výrazně hůře.

Pro české mediální domy a vydavatele je zpráva z Indie varováním. EU sice nabízí silnější právní ochranu než Indie, ale jen těm, kdo ji aktivně využijí. Pasivita se nevyplácí — AI firmy obsah stahují a trénují na něm průběžně. Vydavatel, který nezveřejnil strojově čitelný opt-out, se nemůže spoléhat na to, že ho chrání zákon automaticky.

Pro AI startupy a vývojáře v ČR je indická cesta určitým signálem: soudní systémy ve světě nejsou jednotné a v některých jurisdikcích mohou firmy využívat volnější pravidla. To je jeden z důvodů, proč globální AI firmy (Meta, OpenAI, Google) využívají datová centra a právní struktury v různých zemích.

Co přijde dál

Případ ANI vs. OpenAI pokračuje — soud zamítl pouze předběžné opatření, nikoli žalobu jako takovou. Plné meritorní projednání může přinést jiné závěry a potenciálně uložit odškodnění. Indický soud navíc výslovně uvedl, že OpenAI nabídla vydavatelům opt-out mechanismus (zápis do blocklists), podobný robots.txt — ale to, zda je tento opt-out právně dostačující, zůstane otázkou pro další řízení.

Globálně se rýsuje střet dvou filozofií: asijský model (Japan, India) vidí trénování AI jako výzkumně-transformativní aktivitu, která nepoškozuje primární trh obsahu. Atlantický model (EU, část USA) naopak požaduje transparentnost, licencování nebo alespoň možnost aktivního odmítnutí. Který přístup zvítězí — nebo zda se oba přístupy prolnou v mezinárodní smlouvě — ukážou příští roky.