Co se v Dillí přesně stalo

Vrchní soud v Dillí (Delhi High Court) vynesl 25. července 2026 dlouho očekávané rozhodnutí ve sporu mezi tiskovou agenturou Asian News International (ANI) a společností OpenAI. Soudce Amit Bansal zamítl žádost ANI o vydání předběžného opatření, které by OpenAI zakázalo používat obsah této agentury pro trénink modelů ChatGPT.

Klíčová část odůvodnění zní: „Bylo by ekonomicky neproveditelné vyvíjet LLM, pokud by trénink vyžadoval licence z mnoha zdrojů." Soud zároveň upozornil, že případné opatření by poškodilo miliony indických uživatelů ChatGPT, z nichž mnozí službu využívají zdarma.

Spor začal už v roce 2024, kdy se ANI stala první indickou mediální organizací, která OpenAI zažalovala. Agentura tvrdila, že firma bez povolení použila její zpravodajský obsah pro trénování ChatGPT. Soud však na základě předběžných důkazů rozhodl, že využití materiálů ANI spadá pod výjimku fair dealing podle § 52 odst. 1 písm. a) indického autorského zákona — tedy legální způsob užití chráněného díla pro účely výzkumu a soukromého studia.

Co soud konkrétně zkoumal

Soudce Bansal ve svém usnesení rozebral několik zásadních otázek. Zaprvé — zda ukládání obsahu ANI pro trénování ChatGPT vůbec představuje porušení autorských práv. Zadruhé — zda odpovědi generované ChatGPT procesem RAG (Retrieval-Augmented Generation) jsou „podstatně podobné" původním textům ANI. A zatřetí — jaká by byla rovnováha mezi ochranou autorských práv a veřejným zájmem na rozvoji AI.

U druhého bodu soud konstatoval, že ANI neprokázala, že by si ChatGPT „zapamatoval" její články nebo je doslovně reprodukoval. Odpovědi generované modelem nebyly podle soudu podstatně podobné původním zprávám agentury. To je technicky významný závěr — LLM při tréninku nevytváří kopii textu, ale statistické reprezentace jazykových vzorců.

Soud také připomněl, že ANI v říjnu 2024 nabídla OpenAI licenci na svůj digitální obsah, videa, fotografie a zpravodajské materiály za 7,5 milionu dolarů. Tato nabídka podle soudu naznačuje, že případná škoda, kterou ANI utrpěla, je vyčíslitelná a může být kompenzována finančně — na rozdíl od nevratných důsledků, které by předběžné opatření způsobilo OpenAI i veřejnosti.

Indie vs. Evropa: dva světy, dva přístupy

Rozhodnutí dillíského soudu ostře kontrastuje s přístupem, který razí Evropská unie. Zatímco Indie dala najevo, že vývoj AI nesmí být brzděn nároky jednotlivých držitelů práv, EU jde opačným směrem.

EU AI Act, který vstoupil v platnost v srpnu 2024 a jehož jednotlivé fáze nabíhají postupně, vyžaduje od poskytovatelů univerzálních AI modelů (tzv. GPAI — general-purpose AI) transparentnost ohledně trénovacích dat. Firmy jako OpenAI, Google nebo Anthropic musí zveřejnit souhrn obsahu použitého k tréninku a zavést politiku respektující autorská práva podle unijní směrnice DSM (Digital Single Market).

Směrnice DSM z roku 2019 obsahuje dvě klíčové výjimky pro text a data mining (TDM) — článek 3 pro vědecký výzkum a článek 4 pro komerční účely. Zatímco výzkumná výjimka je povinná, komerční TDM výjimku mohou členské státy omezit — a držitelé práv mohou její uplatnění výslovně zakázat (opt-out).

To je zásadní rozdíl oproti indickému přístupu. Zatímco Dillí řeklo: „veřejně dostupná data lze použít, dokud se neprokáže opak," EU říká: „použít lze jen tehdy, pokud držitel práv výslovně nezakáže." Pro české firmy vyvíjející AI modely to znamená nutnost důkladně dokumentovat trénovací datasety a respektovat opt-out mechanismy evropských vydavatelů.

Indický soud se dotkl i budoucnosti AI regulace

Soudce Bansal ve svém rozhodnutí zmínil i pracovní dokument indického ministerstva průmyslu a vnitřního obchodu (DPIIT) o generativní AI a autorských právech. Ten navrhuje povinný blanketní licenční systém, v rámci kterého by vývojáři AI mohli používat legálně zpřístupněný chráněný obsah po zaplacení zákonných poplatků držitelům práv.

Je to podobný princip jako u hudebních streamovacích služeb — neřeší se licencování po jednotlivých písních, ale funguje kolektivní správa. Zatím však nebylo dosaženo finálního konsenzu, zda je trénování AI již teď chráněno výjimkami fair dealing podle stávajícího zákona.

Tento návrh je pozoruhodný i z evropské perspektivy. EU se blanketnímu licencování pro AI trénink prozatím vyhýbá — místo toho spoléhá na individuální opt-out mechanismy a dobrovolné dohody mezi AI firmami a vydavateli (jako jsou partnerství OpenAI s Financial Times, Axel Springer nebo Le Monde).

Spor zdaleka nekončí

Je důležité zdůraznit, že páteční rozhodnutí je předběžné — soud pouze odmítl vydat prozatímní opatření. Samotný soudní proces pokračuje. Soud už dříve ustanovil dva nezávislé poradce (amici curiae): advokáta Adarshe Ramanujana a profesora Arula George Scariu z National Law School of India University, kteří mají pomoci s komplexními právními otázkami.

OpenAI v řízení argumentovalo, že fakta obsažená ve zpravodajství nelze monopolizovat autorským právem — chráněno je konkrétní vyjádření, nikoli samotná informace. Firma také uvedla, že vydavatelé, kteří si nepřejí, aby jejich weby byly procházeny pro účely AI tréninku, mohou svůj obsah zablokovat.

Co to znamená pro českou AI scénu

Pro české vývojáře, startupy a firmy pracující s velkými jazykovými modely přináší dillíjské rozhodnutí zajímavý precedent — a zároveň připomínku, že každá jurisdikce řeší autorskoprávní otázky AI jinak.

V Česku zatím neprobíhá žádný soudní spor o trénování AI. Autorský zákon v § 39c umožňuje text a data mining pro vědecké účely a v § 39d pro komerční účely — avšak s možností opt-outu ze strany držitelů práv (typicky přes soubor robots.txt nebo strojově čitelné metadata).

V praxi to znamená, že pokud český startup postaví model na veřejně dostupných datech bez respektování opt-out mechanismů, může se dostat do právních problémů. Evropský přístup je v tomto ohledu přísnější než ten indický — a česká implementace směrnice DSM to odráží.

Zajímavou paralelou je český startup Seznam.cz, který vyvíjí vlastní jazykové modely a dlouhodobě apeluje na férové podmínky vůči zahraničním gigantům. Rozhodnutí z Dillí ukazuje, že země jako Indie dávají přednost rozvoji AI ekosystému před maximalizací ochrany jednotlivých držitelů práv — přístup, který by mohl inspirovat i evropskou debatu o konkurenceschopnosti.