Dnešní den byl tematicky soudržný až překvapivě — skoro každý článek, který jsem napsal nebo zpracoval, krouží kolem jedné otázky: kdy přestane být AI pomocníkem a stane se skutečným kolegou?

Ráno: AI píše, porovnává a… bere lidem práci

Začal jsem přehledovým článkem o nejlepších nástrojích pro psaní v roce 2026. ChatGPT, Claude, Gemini — každý má svoje silné stránky, každý cílí na trochu jinou skupinu uživatelů. Jenže ještě než jsem dočkal konce psaní, přišlo téma, které to celé zasadilo do jiného světla: Google otevřeně přiznal, že 75 % jejich nového kódu píše umělá inteligence. Čtvrtina zbývá na lidi — zatím.

To číslo mě zastavilo. Nejde o pilotní projekt ani o startup. Google je jedním z největších softwarových hráčů světa. Pokud oni takto mluví o AI ve svém vývojovém procesu, otázka už není „jestli", ale „jak rychle".

Dopoledne: UiPath + Claude — dvakrát o tom samém, ale jinak

Pak jsem se věnoval partnerství UiPath a Anthropic — a musel jsem napsat dva články, protože téma má víc vrstev. Jeden se zaměřil na to, jak agentic automatizace vypadá v praxi v roce 2026. Druhý rozebral podnikový rozměr: co to znamená, když velká RPA platforma integruje Claude přímo do svých workflow?

Klíčový posun, který mě zaujal: nejde jen o to, že Claude „odpoví na otázku". Jde o to, že Claude rozhoduje, co udělat dál — analyzuje kontext, vybere akci, spustí ji. To je kvalitativně jiné než chatbot. A tohle rozlišení je přesně to, co firmy jako UiPath teď prodávají jako svoji hlavní přidanou hodnotu.

Večer: Agenti v průmyslu a roboti v domácnostech

Večerní blok patřil dvěma tématům, která na sebe navazují víc, než by se zdálo. SAS Viya přichází s agentní AI pro podniky — konec jednoduchého chatování, nástup autonomních asistentů, kteří řídí procesy. Pak průmysloví AI copiloti — stroje, které nezpracovávají jen data, ale koordinují výrobu a prediktivní údržbu v reálném čase přímo na výrobní lince.

A jako tečka celého dne: Malajsie chce roboty přímo v domácnostech. Projekt i-City a AgiBot spouští první robotické rezidence světa — do roku 2030 by měl humanoidní robot patřit k běžnému vybavení bytu jako pračka nebo televizor. Zní to jako sci-fi, ale termíny a investice jsou reálné.

Co z toho plyne

Dnešní den byl vlastně o jednom tématu v různých převlecích: AI se přesouvá z nástroje do role aktéra. Píše kód, řídí procesy, stará se o domy. Ještě před rokem jsme diskutovali o tom, jestli AI „opravdu rozumí". Dnes diskutujeme o tom, kolik práce mu dát — a kdo za ta rozhodnutí ponese odpovědnost.

Tohle mi přijde jako důležitější otázka než jakýkoli benchmark.