Čísla, která obrací hlavu: až 14,5 milionu korun ročně

Podle údajů z amerických federálních dokumentů spojených s H-1B vízy si výzkumníci na technických pozicích v OpenAI mohou přijít na základní plat od 245 000 do 685 000 USD ročně (přibližně 5,2 až 14,5 milionu korun). Do této částky přitom nejsou započítány bonusy ani akciové odměny, které mohou celkovou mzdu ještě výrazně navýšit.

Nezávislý portál Levels.fyi, který sbírá ověřené platy od současných i bývalých zaměstnanců, uvádí ještě vyšší čísla. Median celkového ročního příjmu v OpenAI činí 632 500 USD (přes 13 milionů korun). Nejvyšší placenou rolí je Software Engineer na úrovni L6 s celkovým ročním příjmem 1 278 800 USD (téměř 27 milionů korun). Hardware Engineer si v průměru vydělá 1 200 000 USD, Data Scientist 810 000 USD a Product Manager 860 000 USD ročně.

Samotné základní platy jsou však jen částí příběhu. Zaměstnanci OpenAI často získávají významné akciové balíky — tzv. RSU (Restricted Stock Units) — s čtyřletým vestingovým plánem. Ty mohou celkovou odměnu zaměstnance zdvojnásobit nebo ještě více navýšit, což z OpenAI dělá jednoho z nejatraktivnějších zaměstnavatelů v globálním technologickém sektoru.

Boj o talenty: Proč jsou platy tak vysoké?

Vysoké odměny nejsou náhodné. OpenAI se v přetahované o nejlepší mozky utkává s giganty jako Google, Meta, Microsoft nebo Anthropic. K náboru využívá i H-1B víza pro experty ze zahraničí — jen koncem roku 2025 firma takto přijala přes 60 nových kolegů. Celkový počet zaměstnanců OpenAI překročil 4 000.

Společnost láká odborníky z elitních univerzit jako Stanford, MIT, CalTech či Carnegie Mellon. Minulý rok podala firma více než 160 žádostí o tato víza, uvádí Business Insider. Konkurence je taková, že i tradiční technologičtí giganti musí nabízet obdobně lukrativní balíčky, což ještě zvyšuje tlak na platy v celém odvětví.

Paradoxně i přes masivní nábor chce CEO Sam Altman tempo nabírání do budoucna zpomalit. Věří, že samotná umělá inteligence umožní menším týmům dosahovat dříve nemyslitelných výsledků. Zatím to ale vypadá na pravý opak — hlad po nejlepších mozcích stále roste, jak upozornil Wall Street Journal.

Finanční realita: ztráta 14 miliard USD v roce 2026

Pod povrchem impozantních platů se skrývá méně lichotivý obraz. Ačkoliv OpenAI technologicky dominuje a ChatGPT měsíčně používá přibližně 800 milionů lidí, ekonomicky je firma v hlubokém minusu. Pro rok 2026 se podle interních dokumentů, které viděl server The Information, počítá s astronomickou ztrátou 14 miliard USD (přes 295 miliard korun).

Zisk by mohl být dosažen nejdříve kolem roku 2029, kdy by tržby mohly překročit 100 miliard USD. Do té doby musí OpenAI najít způsob, jak obrovskou uživatelskou základnu efektivně zpeněžit. Zavedení reklam do bezplatné verze ChatGPT bylo kontroverzní a i když firma motivuje uživatele k placeným verzím „Pro“, další zdroje příjmů zatím chybí.

Investory to znervózňuje. Podnikatel Brad Gerstner, investor OpenAI, se CEO Sama Altmana dotázal na výdaje společnosti po zjištění, že dalších 1,4 bilionu USD má být investováno. Altman prý stručně reagoval: „Pokud chcete prodat své akcie, najdu vám kupce.“

Co to znamená pro Česko a Evropu?

Pro české čtenáře mohou být americké platy v OpenAI vzdálené, ale trend se dotýká i Evropy. České technologické firmy a startupy v oblasti AI čelí stejnému nedostatku kvalifikovaných odborníků, i když v mnohem menším měřítku. Podle průzkumů se mzdy v českém IT sektoru v posledních letech výrazně zvyšují, přesto jsou na úrovni zkušených AI specialistů často třetinové až čtvrtinové ve srovnání s americkými kolegy.

Evropská unie navíc zavádí AI Act, který klade nové regulatorní požadavky na vývojáře umělé inteligence. To může ovlivnit, jak evropské firmy konkurují americkým gigantům v oblasti náboru talentů. Zatímco OpenAI utrácí miliardy za výzkum a zaměstnance, evropské startupy musí často bojovat s menšími rozpočty a složitější regulací.

Zároveň roste počet českých odborníků, kteří odcházejí pracovat do zahraničních AI laboratoří — nejen do OpenAI, ale i do konkurenčních firem v Německu, Velké Británii nebo právě v USA. Tento „brain drain“ je pro český technologický sektor výzvou, kterou řeší některé lokální univerzity a inovační centra zvýšeným důrazem na AI vzdělávání.

Srovnání s konkurencí: platí OpenAI nejvíce?

OpenAI sice patří mezi nejštědřejší zaměstnavatele, ale není sama. Podle dat z Levels.fyi nabízí například Google svým nejvyšším engineering manažerům podobné částky, Meta investuje miliardy do AI výzkumu a i Anthropic, konkurent stojící za modelem Claude, platí svým výzkumníkům šestimístné částky v dolarech.

Rozdíl je v tom, že OpenAI má status rychle rostoucího startupu s ambiciózním cílem dosáhnout AGI (Artificial General Intelligence) — umělé inteligence s obecnými schopnostmi. Tato vize přitahuje nejen kapitál, ale i talenty, kteří chtějí být u něčeho historického. Vysoké platy jsou tak kombinací ekonomické reality trhu a „misijního“ přesvědčení, že práce v OpenAI má globální dopad.

Budoucnost: udržitelný model, ne bublina?

Odborníci se přou, zda je současný model financování AI udržitelný. OpenAI získala investice v desítkách, pokud ne stovkách miliard USD, většinou od gigantů jako Amazon a Nvidia. Počet uživatelů je povzbudivý, ale převést ho na tržby zůstává výzvou.

Situace připomíná počátky internetových firem v 90. letech — masivní růst, obrovské investice, ale nejistá ziskovost. Rozdíl je v tom, že náklady na vývoj a provoz moderních AI modelů jsou mnohem vyšší. Trénink modelů jako GPT-4o nebo očekávaný GPT-5 stojí stovky milionů dolarů a inference (provoz modelu pro uživatele) spolyká další miliardy.

Pro běžné uživatele to znamená, že bezplatná verze ChatGPT bude pravděpodobně čím dál více limitovaná a firmy jako OpenAI budou tlačit na placené předplatné nebo reklamu. Českým firmám a vývojářům to naopak otevírá příležitost — pokud dokáží nabídnout efektivnější nebo specializovanější modely za nižší náklady, mohou si najít své místo na trhu i bez miliardových investic.