Korejská AI dobývá Vietnam. Na veletrhu poprvé porazila jídlo i kosmetiku

Čísla, která otočila veletrh naruby

Na HCMC K-Brand Expo 2026 se sejde téměř 200 stánků z 18 průmyslových měst Jižní Koreje, včetně Soulu, Pusanu, Inčchonu, Kwangdžu, Čondžu a Tedžonu. A právě struktura nabídky je letos nejzajímavější částí příběhu.

Sektor technologií a AI obsadí více než 40 % stánků. Pro srovnání: potraviny mají zhruba 25 %, kosmetika a krása 19 % a domácí potřeby se životním stylem jen 14 %. Když si to přepočtete na konkrétní stánky, z necelých 200 vychází zhruba 80 až 85 věnovaných technologiím a AI, proti zhruba padesátce stánků s jídlem. Ještě před pár lety by si přitom málokdo vsadil, že na akci s názvem „K-Brand", která roky živila hlavně spotřební zboží, bude algoritmů víc než kimchi.

To, co se na ploše prodává, pokrývá široké spektrum: AI v digitálním zdravotnictví, zdravotnické prostředky, energetiku, chytrou výrobu, chytrá města, nové materiály, fintech, blockchain, regtech (technologie pro dodržování finančních předpisů) i edtech. Vedle toho se předvádějí konkrétní řešení — automatizace řízená AI, chytré zdravotnické přístroje, platformy pro správu zelené energie a systémy pro řízení výroby postavené na datech.

Proč zrovna Vietnam a Jižní Korea

Spojení dává smysl z obou stran. Jižní Korea patří mezi světovou špičku v čipech a spotřební elektronice a intenzivně investuje do vlastní AI — stačí zmínit jména jako Samsung, SK Hynix nebo LG. Vietnam na oplátku nabízí jednu z nejmladších pracovních sil v regionu a rychle rostoucí výrobní základnu.

Pro Jižní Koreu je Vietnam už roky klíčový výrobní uzel — velká část elektroniky s korejskými značkami vzniká právě tam. Pro vietnamské firmy je zase korejský trh a korejský kapitál cestou, jak se dostat k vyspělejším technologiím. Veletrh tuto logiku jen zviditelňuje: z čistě obchodní výstavy se mění v platformu, která propojuje firmy, investory, univerzity a startupy najednou.

Od výstavy k inovačnímu ekosystému

Největší posun se neděje na stáncích, ale v doprovodném programu. Soutěž InnoStar 2026 letos přilákala 110 projektů s více než 500 studenty ze 32 vietnamských a 12 korejských univerzit. Novinkou je model hackathonu, kde studenti z obou zemí společně staví týmy, dělají průzkum trhu a vyvíjejí obchodní modely, které pak prezentují odborníkům a investorům.

Program Venture Star 2026 zase otvírá startupům dveře k investičním fondům. Konkrétně: vietnamské startupy dostanou pracovní prostory v jihokorejské provincii Čonbuk, korejské startupy na oplátku získají zázemí v Ho Či Minově Městě. Je to praktická forma vzájemného vstupu na trh — místo abyste si jen vyměnili vizitky, dostanete stůl a židli v druhé zemi.

Celý rámec doplňují předem naplánovaná obchodní jednání (Global Business Matching), setkání na vysoké úrovni o inovační spolupráci a program Campus to Expo, který propojuje firmy s univerzitami. Za čtyři předchozí ročníky (2022–2025) akce přilákala přes 600 korejských startupů a firem, více než 30 600 návštěvníků, navázala přes 5 020 obchodních kontaktů a pomohla podepsat zhruba 800 memorand o spolupráci.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Pro českého čtenáře nemusí jít o vzdálenou exotiku. V Česku žije jedna z největších vietnamských komunit v Evropě a vietnamské zboží — od elektroniky po textil — je běžnou součástí českého trhu. Právě přes tuto komunitu a přes obchodní vazby se část vietnamsko-korejské spolupráce propisuje i do Evropy.

Širší souvislost je ještě podstatnější: Vietnam se v posledních letech stal oblíbenou destinací pro firmy, které chtějí diverzifikovat dodavatelské řetězce mimo Čínu (strategie „China +1"). Když se k levné výrobě přidá vrstva korejské AI a automatizace, vzniká kombinace, na kterou evropské firmy slyší. Pro Evropskou unii je navíc důležité i to, jak se k AI staví regulace — a vietnamsko-korejské projekty se dřív nebo později dotknou pravidel typu AI Act, pokud chtějí prodávat na evropském trhu.

Pro běžného Čecha má tahle spolupráce jeden hmatatelný důsledek: část elektroniky, kterou si koupíte v českém obchodě s korejskou značkou, už dnes vzniká ve Vietnamu. Když korejské firmy do vietnamských továren nasadí AI pro řízení výroby a kontrolu kvality, výsledkem bývá levnější a spolehlivější produkce — tedy zboží, které se nakonec dostane i k nám.

Kde je realita a kde jen marketing

Buďme ale upřímní: veletrh je pořád jen výkladní skříň. Přes 40 % AI stánků neznamená, že se ve Vietnamu zítra zhmotní čtyřicet procent obchodů v AI projektech. Mezi podepsaným memorandem a fungujícím nasazením ve výrobě je dlouhá cesta — data, integrace se starými systémy, lidé, kteří to umí obsluhovat, a regulace.

Reálná hodnota akce je jinde: v tom, že dává dohromady studenty, startupy a investory dřív, než se z nápadu stane zakázka. Hackathon, do kterého se zapojí univerzity z obou zemí, vychovává lidi, kteří za pár let budou AI projekty skutečně stavět. To je investice, jejíž návratnost se na žádném stánku nepočítá.