Kvantové provázání jako pojistka, kterou AI neoklame
Bezpečnost sítí dnes stojí hlavně na šifrování. Jenže šifrování chrání obsah zprávy, ne odpověď na otázku, kdo ji poslal a odkud. A právě tady nastupuje AI. Umí podvrhnout metadata o poloze, napodobit otisk hardwaru i sehrát přesvědčivou identitu. Qunnect proto sází na kvantové provázání — fyzikální jev, který má dát sítím vrstvu důvěry, k níž se umělá inteligence podle firmy nedostane.
Provázání si můžete představit jako dvě svázané kostky: hodíte je v opačných koutech města a vždycky padne na obou opačné číslo. Výsledek každého hodu je náhodný, ale vztah mezi nimi je pevně daný. Podobně dvě provázané částice sdílí společný stav — a kdo se pokusí spojení odposlechnout nebo narušit, ten měření změní a sám se prozradí. To je klíčová vlastnost: u kvantových systémů nejde tajně poslouchat, protože každý zásah zanechá stopu.
Firma to formuluje jako posun od „rozdělování klíčů“ k fyzickému ověřování. „Před pěti lety jsme se rozhodli vyvinout kvantové bezpečnostní aplikace, které jdou dál než distribuce šifrovacích klíčů,“ cituje The Quantum Insider šéfku firmy Noel Goddard. „Chtěli jsme ověřit, odkud signál přišel, jestli bylo spojení narušeno a jestli je zařízení pravé.“
Tři aplikace na jednom hardwaru
Whitepaper s názvem „Entanglement for Security Beyond QKD“ popisuje tři aplikace, které Qunnect vyvíjí na své platformě Carina. Všechny stojí na provázání a doplňují stávající šifrování o fyzickou vrstvu kontroly.
Ověření polohy (QPV)
Quantum Position Verification má podat fyzický důkaz, kde a kdy signál vznikl — nezávisle na GPS nebo IP geolokaci. To je přesně ten údaj, který dnes útočník s pomocí AI dokáže zfalšovat. GPS souřadnice nebo IP adresa se dají podvrhnout, ale fyzikální omezení šíření signálu obejít nejde. Když odpověď dorazí příliš rychle, než aby ji mohl vyslat někdo z předstíraného místa, je to podvod.
Autentizace zařízení (QFA)
Quantum Factor Authentication sází na test, který podle firmy nelze zfalšovat. Funguje to díky takzvanému no-cloning teorému — kvantový stav nejde dokonale zkopírovat. Hardware tak dostane něco jako otisk prstu, který se nedá okopírovat, na rozdíl od klasických hardwarových otisků, na které se dnes trénují modely strojového učení. Cílí přesně na rostoucí schopnost AI napodobit legitimní zařízení.
Ochrana kanálu (QCP)
Quantum Channel Protection promění samotné optické vlákno v senzor. Každý pokus o odposlech, napojení, přesměrování nebo spojování vláken naruší provázané fotony a spojení ho odhalí. Míří na útoky typu „harvest now, decrypt later“, kdy útočník dnes uloží šifrovaná data a počká, až je budoucí kvantový počítač rozšifruje.
Od DARPA po Deutsche Telekom
Výzkum nestojí ve vzduchoprázdnu. Qunnect spolupracuje s pěti americkými institucemi: s agenturou DARPA na programu QuANET, s In-Q-Tel (který je zároveň investorem), s výzkumnou laboratoří letectva AFRL, s NIST na síti DC-QNet a jako subdodavatel GE Vernova s ministerstvem energetiky na ochraně energetické infrastruktury. Podrobnější výčet firemních partnerů a programů přináší RuntimeWire.
Praktické nasazení má firma ve třech metropolitních sítích: v New Yorku (spolupráce s Cisco a New York University), v Berlíně, kde její hardware kotví síť Deutsche Telekom, a v Albuquerque, kde pro stát Nové Mexiko buduje otevřenou testovací infrastrukturu ABQ-Net. Všechny běží na běžném telekomunikačním vlákně a při pokojové teplotě — bez drahého chlazení k absolutní nule, což je podstatné, pokud má technologie vyjít z laboratoře do reálných sítí.
Financování ukazuje, že trh bere směr vážně. V červnu 2025 Qunnect oznámila rozšíření série A o 10 milionů dolarů vedené fondem Airbus Ventures za účasti Cisco Investments a Quantonation. Předchozí kolo přineslo 8 milionů dolarů. Firma samotná vzešla z výzkumu Stony Brook University zaměřeného na kvantovou paměť fungující při pokojové teplotě.
Co je zatím jen výzkum
Poctivě řečeno: nejde o hotové produkty, které si dnes koupíte. Qunnect označuje aplikace za příklady „kvantové výhody“, ale whitepaper je firemní zprávou o vlastním výzkumu a demonstracích, nikoli nezávislým srovnáním proti běžným bezpečnostním nástrojům. Tři aplikace jsou v různém stadiu rozpracovanosti a firma je nepředstavuje jako tři produkty v prodeji.
Zároveň je důležité rozlišit dvě věci, které se často pletou. Post-kvantová kryptografie (PQC) podle standardů NIST řeší softwarovou migraci algoritmů tak, aby je budoucí kvantový počítač nerozlouskl. Qunnect naproti tomu přidává fyzickou vrstvu — ověření polohy, zařízení a celistvosti spojení. Jsou to doplňující se vrstvy, ne konkurence. A přesně tímhle směrem míří i evropské a české debaty o ochraně kritické infrastruktury před hrozbou, kterou přinese kvantový výpočetní výkon.
Pro běžného uživatele je to zatím vzdálená technologie. Skutečný test přijde, až se ukáže, jestli se tato ověřování dají spolehlivě opakovat, měřit a nasadit v provozu za cenu, která dává smysl. Do té doby jde o zajímavý směr s dobrým fyzikálním základem — a s jasným soupeřem: AI, která se v podvrhování identity rok od roku zlepšuje.
Je tohle totéž jako post-kvantová kryptografie (PQC)?
Ne. PQC řeší výměnu šifrovacích algoritmů za takové, které odolají budoucím kvantovým počítačům. Qunnect přidává fyzickou vrstvu — ověření polohy, pravosti zařízení a celistvosti vlákna. Obě vrstvy se doplňují a chrání síť na různých úrovních.
Kdy bude technologie komerčně dostupná v Evropě?
Zatím není jasné. Popsané aplikace jsou ve vývoji a Qunnect je nepředstavuje jako produkty v prodeji. V Berlíně už ale běží síť Deutsche Telekom postavená na jejím hardwaru, takže evropské testovací prostředí existuje.
Prolomí samotný kvantový počítač tato ověřování?
Cílem provázání není šifrovat data, ale ověřovat fyzikální skutečnosti. Kvantový počítač ohrožuje hlavně klasické šifrování, nikoli fyzikální důkaz polohy či pravosti zařízení. Obě hrozby se proto řeší odděleně.
