Operace proběhla v květnu 2026 v londýnské nemocnici National Hospital for Neurology and Neurosurgery, která je součástí University College London Hospitals. Veřejnost se o ní dozvěděla 27. srpna 2026, kdy podrobnosti zveřejnila nemocnice i britská média. Podle UCLH šlo o první použití AI, která během živé neurochirurgické operace podporovala chirurga analýzou videozáznamu v reálném čase.
AI neoperovala. Fungovala jako mapa v místě bez dopravních značek
Pacientem byl 48letý Rhys Hibbert z hrabství Bedfordshire. Lékaři mu diagnostikovali přibližně 11 milimetrů velký nádor podvěsku mozkového, tedy hypofýzy. Tato žláza má zhruba velikost kuličky, ale nachází se v mimořádně citlivém prostoru. V její blízkosti vedou cévy a nervy, které ovlivňují zrak.
Hibbert měl postupně vážné hormonální potíže a zhoršovalo se mu periferní vidění. Bez operace mu podle lékařů hrozila ztráta zraku. Po zákroku se jeho vidění výrazně zlepšilo a během týdne dokázal chodit bez brýlí a opěrných holí. To je samozřejmě výsledek jedné konkrétní operace, nikoli důkaz, že AI obecně zvyšuje úspěšnost všech neurochirurgických zákroků.
Samotný princip je poměrně snadno představitelný. Chirurg sleduje obraz z kamery zavedené nosem k oblasti nádoru. AI tento obraz průběžně vyhodnocuje a zvýrazňuje struktury, které mohou být při odstraňování nádoru ohroženy. Něco jako navigace, která v kritické chvíli nezobrazuje restaurace a čerpací stanice, ale upozorní na cévu nebo nerv, který na běžném obrazu snadno zanikne.
Podle nemocnice systém dokáže rozpoznávat také chirurgické nástroje a jejich interakce s tkání. Lékař ale nedostává automatický příkaz typu „řežte zde“. AI poskytuje další vizuální vrstvu informací a konečné rozhodnutí zůstává na operačním týmu. The Guardian uvádí, že právě chirurgové měli během zákroku plnou kontrolu.
Proč je operace hypofýzy pro AI vhodným testem
Operace nádoru hypofýzy se často provádí takzvaným transsfenoidálním přístupem. Chirurg se k nádoru dostává přes nos a dutiny v lebce, nikoli přes velký otvor v lebce. Výhodou je menší zásah do okolních tkání, zároveň však lékař pracuje v úzkém prostoru s velmi koncentrovanou anatomií.
Problémem není jen najít samotný nádor. Stejně důležité je rozpoznat, co se nachází těsně vedle něj. V této oblasti může podle UCLH i milimetrová odchylka znamenat vážné poškození. Zasažení cévy může vést k mrtvici, poškození zrakových nervů ke slepotě a komplikace mohou být v krajním případě život ohrožující.
AI se proto v tomto případě neuplatnila jako všeobecný „doktor v počítači“. Její úloha byla užší a praktičtější: pomoci s orientací v obraze během konkrétního typu operace. To je podstatný rozdíl. Čím přesněji je definovaný úkol, tím snadněji lze systém trénovat, testovat a kontrolovat.
Stovky operačních videí místo let zkušeností
Výzkumný tým z UCL systém trénoval na rozsáhlé sbírce dříve pořízených a odborníky označených videí z endoskopických operací hypofýzy. Záznamy obsahují informace o tom, jak vypadají důležité anatomické struktury, jednotlivé fáze zákroku i používané nástroje.
Dr. Sophia Bano z UCL, která je technickou vedoucí projektu, uvedla, že systém se díky stovkám operačních videí setkal s množstvím situací, k nimž by se jeden chirurg dostával jen postupně během mnoha let praxe. Neznamená to, že by AI měla více klinických zkušeností než špičkový neurochirurg. Znamená to, že dokáže rychle porovnávat aktuální obraz s velkým množstvím dříve označených příkladů.
Výzkum navazuje na projekty skupiny TeQ při UCL. Ta vyvíjí počítačové vidění pro chirurgii, tedy technologie, které dokážou z videozáznamu rozpoznat fázi operace, nástroj nebo důležitou část anatomie. UCL na svých stránkách uvádí například projekty AID PITSURG a CARES, které se zaměřují právě na AI podporu endoskopické operace hypofýzy.
Technicky systém běžel na platformě NVIDIA Clara IGX, která je určená pro výpočty v medicínských zařízeních s nízkou odezvou. V operačním sále totiž nestačí, aby AI odpověděla „někdy“. Pokud se obraz zpozdí o několik sekund, může být pomoc spíše matoucí než užitečná.
Nejde o první AI v medicíně ani o autonomního robota
Označení „první AI operace mozku“ by bylo zavádějící. Umělá inteligence se v medicíně už používá při analýze snímků, plánování zákroků, rozpoznávání nádorů nebo výuce chirurgů. Existují také navigační systémy, které propojují předoperační snímky s polohou nástrojů.
Výjimečnost londýnského případu spočívá v tom, že AI analyzovala živý obraz přímo během skutečné operace a pomáhala rozpoznávat anatomii v okamžiku, kdy chirurg pracoval. To je náročnější než vyhodnotit MRI několik hodin před zákrokem. Operační obraz se mění, tkáň se pohybuje, objevuje se krev a nástroje zakrývají části scény.
Podobný směr vývoje popisuje i odborný přehled publikovaný v časopise npj Biomedical Innovations. Autoři v něm popisují kombinování strukturálních, funkčních a molekulárních dat s cílem vytvořit přesnější podporu při plánování a provádění operací mozkových nádorů. Současně ale upozorňují, že nasazení v reálném čase vyžaduje další ověřování, standardizaci a spolehlivou práci s různými typy dat.
Co zatím výsledek neříká
Jedna úspěšná operace je důležitý klinický milník, ale sama o sobě nestačí k potvrzení, že technologie je připravena pro běžné nasazení ve všech nemocnicích. Zatím neznáme výsledky větší skupiny pacientů, přesnost systému v různých operačních podmínkách ani to, jak často může AI označit strukturu nesprávně.
Rozhodující bude také srovnání s běžnou péčí. Nestačí ukázat, že počítač něco barevně zvýrazní. Výzkumníci budou muset doložit, zda technologie skutečně snižuje počet komplikací, zvyšuje podíl bezpečně odstraněného nádoru, zkracuje zákrok nebo zlepšuje výcvik mladších chirurgů.
Projekt je součástí klinického výzkumu financovaného britským NIHR a podporovaného dalšími institucemi včetně UCLH, Royal College of Surgeons, Wellcome a Google. Samotná technologie proto není služba, kterou by si pacient mohl objednat nebo stáhnout. V Česku ani v Evropské unii zatím nejde o běžně dostupný nástroj pro nemocnice. Je ve fázi klinického ověřování v konkrétním nemocničním a výzkumném prostředí.
Nejzajímavější je změna role AI
Na londýnské operaci je zajímavé především to, jak skromně je AI použita. Nesnaží se nahradit neurochirurga, nerozhoduje o léčbě a neprovádí zákrok sama. Hlídá obraz a upozorňuje na věci, které může člověk v náročném okamžiku přehlédnout.
To může být pro medicínu praktičtější než představa autonomního robota, který jednoho dne převezme celý operační sál. V citlivých oborech budou pravděpodobně dlouho vítězit systémy, které lékařům rozšiřují vnímání, ale nechávají jim odpovědnost a možnost zásahu.
Londýnský případ tedy není důkazem, že AI umí operovat mozek. Je důkazem, že počítačové vidění už dokáže vstoupit přímo do operačního pracovního postupu a poskytovat chirurgovi informace, které by jinak musel hledat pouze vlastníma očima. A právě v prostoru, kde může rozhodovat jediný milimetr, není špatné mít další pár očí. Jen tentokrát digitální.
FAQ
Jaký typ nádoru byl při londýnské operaci odstraněn?
Šlo přibližně o 11 milimetrů velký nádor podvěsku mozkového, tedy hypofýzy. Nacházel se v blízkosti cév a nervů důležitých pro zrak.
Může AI během operace sama rozhodnout, kde má chirurg řezat?
Ne. V popsaném zákroku AI analyzovala živý obraz a zvýrazňovala důležité struktury. Chirurgický tým zůstal plně zodpovědný za rozhodování i provedení operace.
Je podobná AI technologie dostupná pacientům v Česku?
Podle zveřejněných informací jde o výzkumný systém vyvíjený a testovaný v prostředí UCLH v Londýně. Nejde o běžně dostupnou službu pro české nemocnice ani pacienty.
Zdroje: UCLH, The Guardian, UCL TeQ Group, NIHR, npj Biomedical Innovations.
