Model, který nevyhrává benchmarky — a je to záměr

Když Thinking Machines Lab loni v lednu oznámila své založení, svět AI zatajil dech. Mira Murati, žena, která stála u zrodu ChatGPT a řídila technický vývoj v OpenAI, odešla z nejžhavější technologické firmy planety a s sebou vzala desítky špičkových inženýrů. Investoři jí nasypali 2 miliardy dolarů (přes 40 miliard korun) a startup okamžitě získal valuaci 12 miliard dolarů.

Jenže pak přišlo ticho. Rok a půl žádný produkt, žádný model, jen zprávy o vnitřních rozkolech. Až 15. července 2026 Thinking Machines konečně prolomila mlčení — modelem Inkling. A hned zkraje přiznala: není to nejchytřejší AI na trhu.

Inkling je takzvaný open-weight model s architekturou mixture of experts. Celkem čítá 975 miliard parametrů — tedy víc než GPT-4 — ale při každém dotazu aktivuje jen zhruba 41 miliard z nich. To znamená, že „probudí" pouze tu část modelu, kterou zrovna potřebuje, a drasticky tak snižuje náklady na výpočetní výkon. V praxi to pro firmy znamená provozní náklady řádově nižší než u ChatGPT nebo Claude.

Model zvládá text, obrázky i audio a je vydaný pod licencí Apache 2.0 — jednou z nejotevřenějších licencí vůbec. Firmy si ho můžou nejen zdarma stáhnout a provozovat, ale i upravovat a dále distribuovat, bez jakýchkoliv licenčních poplatků.

Data jako zbraň — a proč na to vsadila

Proč sázet na model, který v benchmarcích zaostává za GPT-5.5 nebo Claude Opus 4.7? Murati a její tým neprodávají inteligenci — prodávají soukromí a kontrolu.

V posledních týdnech se totiž v Silicon Valley rozhořela debata o tom, co firmy ztrácejí, když svá citlivá data posílají do cloudových chatbotů. Šéf Microsoftu Satya Nadella mluví o „paradoxu obrácené informace" — firmy podle něj platí za AI dvakrát: penězi za předplatné a zároveň svým know-how, které modelech zůstává. Šéf Palantiru Alex Karp to řekl ještě drsněji: „Firmy odevzdávají svou konkurenční výhodu výměnou za prakticky nulovou hodnotu."

A přesně na tuhle bolest Thinking Machines cílí. Inkling si stáhnete na vlastní infrastrukturu — ať už jste banka, nemocnice nebo zbrojovka — a trénujete ho výhradně na svých interních datech. Žádný cloud, žádné API, žádné sdílení citlivých informací s třetí stranou.

„Lidské hodnoty se nedají zprůměrovat. Lokální znalosti nelze centralizovat," napsala Murati v manifestu, který vydání Inklingu doprovázel. Trefila tím do černého. Venture kapitalista Bill Gurley, jeden z nejrespektovanějších investorů v oboru, to okomentoval slovy: „Správné místo. Správný čas. Decentralizace."

Bridgewater otestoval — a ušetřil třináctinásobek

Že přístup Murati a jejího týmu opravdu funguje, ukázal konkrétní test. Podle deníku Wall Street Journal si inženýři největšího světového hedgeového fondu Bridgewater Associates vzali volně dostupný model, dolaďili ho přes platformu Tinker na vlastních finančních dokumentech a výsledek nejenže porazil nejdražší verze ChatGPT a Claude, ale provozní náklady vyšly zhruba třináctkrát levněji.

Tinker je cloudová platforma Thinking Machines, přes kterou si firmy můžou Inkling a další open-weight modely bezpečně dotrénovat na svých datech. A právě tady má firma vydělávat — model samotný je zdarma, ale profesionální doladění a podpora už stojí peníze.

Je to tah, který dává čím dál větší smysl i v evropském kontextu. S příchodem EU AI Actu a zpřísňováním GDPR roste tlak na firmy, aby citlivá data — zejména osobní údaje zákazníků nebo obchodní tajemství — neopouštěla evropský prostor. Open-weight model provozovaný na vlastních serverech v EU je přesně to, po čem právníci a compliance oddělení volají.

Skoro 50miliardová valuace, která se rozplynula

Že se Inkling vůbec dostal na světlo světa, je ale skoro zázrak. Když měl startup loni famózně našlápnuto, plánoval další obří investiční kolo, které by ho ohodnotilo na bezmála 50 miliard dolarů. Jenže letos v lednu toto kolo potichu zkrachovalo. Investoři začali být nervózní a do hry vstoupil Mark Zuckerberg s nabídkou na odkup celé firmy i s týmem.

Část zakladatelů prodej podporovala, Murati ale tvrdě odmítla. Chtěla nezávislost za každou cenu — a málem ji to stálo firmu.

Jak odhalil The New York Times, po odhalení utajovaného vztahu na pracovišti omezila Murati pravomoci klíčového spoluzakladatele a technického ředitele Barreta Zopha. Zoph degradaci neunesl — frustrovaný ztrátou vlivu si tajně domluvil návrat k OpenAI a spolu se dvěma dalšími inženýry dal Murati ultimátum: buď dostane zpět plnou kontrolu nad vývojem, nebo všichni tři odcházejí.

Murati na vydírání nepřistoupila. Zopha vyhodila, zbylí dva odešli s ním a všichni tři okamžitě nastoupili zpátky do OpenAI. Firma tak během pár dní přišla o klíčové technické mozky.

Co to znamená pro české firmy

Inkling zatím nemá českou lokalizaci a Thinking Machines nesídlí v Evropě, takže dostupnost tady není samozřejmá. Ale princip, který Murati razí — AI na vlastních serverech, pod vlastní kontrolou — je pro české firmy mimořádně zajímavý.

Už dnes tu máme společnosti, které experimentují s open-source modely jako Llama od Mety nebo Mistral od francouzského startupu. Inkling do této kategorie spadá taky, a navíc nabízí specializovanou platformu pro firemní doladění. Pro středně velkou českou firmu, která pracuje s citlivými daty klientů a nechce riskovat jejich únik do amerického nebo čínského cloudu, je tato cesta stále relevantnější.

Navíc s rostoucím tlakem EU na datovou suverenitu — včetně chystaného nařízení o evropských cloudových službách EUCS — bude poptávka po modelech typu „stáhni a provozuj u sebe" jen růst. Thinking Machines na tenhle trend vsadila jako jedna z prvních.