Varování Mezinárodního měnového fondu
Když finanční analytici začnou mluvit o nafouknutých bublinách, technologičtí nadšenci většinou jen mávnou rukou a jdou si dál testovat nové modely. Jenže tentokrát přišla zpráva z místa, které běžně emoce nepodléhá. Mezinárodní měnový fond (MMF) vydal svou pravidelnou zprávu o globální finanční stabilitě (GFSR) a vyložil karty na stůl. Vysoká hodnota akcií spojených s umělou inteligencí zakrývá hromadění dluhů, které může otřást celým finančním systémem.
MMF zařadil možný propad cen AI společností přímo mezi tři hlavní bezprostřední hrozby pro světové trhy. Dalšími dvěma jsou stoupající náklady na obsluhu státních dluhů a hrozba rozsáhlých kybernetických útoků. Pokud by na burzách došlo k prudkému výprodeji technologických titulů, dopad by pocítil celý svět. Nejvíce zranitelné vůči americkým aktivům jsou asijské trhy. Naopak Velká Británie a země eurozóny vykazují o něco lepší ochranu před přímým šokem.
Jedním z uváděných rizik je spletitá síť takzvaného cirkulárního financování. Velcí technologičtí hráči majetkově propojují své bilance se slabšími partnery nebo startupy. Kapitál tak proudí v uzavřeném kruhu. To vytváří optický dojem vysokých příjmů, i když reálné peníze od koncových zákazníků do systému přitékají pomaleji, než se čekalo.
Sedm firem a masivní dluhové zatížení
Současný stav na trhu připomíná pyramidu postavenou na úzkém základě. Sedm největších amerických technologických společností, známých jako Magnificent Seven, dnes tvoří více než 35 % celkové hodnoty indexu S&P 500. Pro srovnání: před deseti lety to bylo pouze 12 %. Kombinovaná tržní kapitalizace této skupiny firem vzrostla za poslední dva roky o více než 50 %.
Tato koncentrace znamená, že výkyv u několika málo společností okamžitě hýbe celými globálními indexy. Problémem však není jen samotná hodnota akcií, ale i způsob, jakým je celý vývoj financován. Provozovatelé obřích datových center, označovaní jako hyperscaleři, v posledních letech masivně zvedli emise dluhopisů. Dnes se tyto firmy podílejí na přibližně 10 % globální emise dluhopisů investičního stupně. Ještě v roce 2024 přitom tvořily méně než 1 %.
Zadlužení navíc roste napříč celým řetězcem. Peníze si půjčují AI firmy, hedgeové fondy i drobný retailový investor. Pokud by hodnota akcií klesla, věřitelé budou požadovat dodatečné záruky, což by mohlo spustit řetězový prodej dalších aktiv.
Provoz AI naráží na ekonomickou realitu
Během posledních tří měsíců se na trhu objevily jasnější důkazy o tom, jak se věci mají. Vývoj a provoz AI schopností nemusí vyžadovat tak astronomické investice, jaké plánují vedení technologických gigantů. Druhou možností je, že přímé ekonomické výnosy z nasazení systémů nedosáhnou očekávané úrovně dostatečně rychle.
Zatímco ještě nedávno se předpokládalo, že ke zvýšení výpočetního výkonu je nutné neustále stavět větší sály plné serverů, dnešní architektury ukazují jinou cestu. Nativní uvažující modely dokážou škálovat výpočetní výkon přímo při inferenci a efektivně pracovat s milionovými kontextovými okny bez nutnosti zbytečně nákladného trénování obřích monolitů od nuly.
Finanční regulátoři a bankovní dohled po celém světě na tyto posuny zareagovali. V posledních týdnech výrazně zpřísnili kontroly a prověřování rizik spojených s AI v bankovním sektoru. Sledují především to, jak moc jsou banky exponované vůči dluhopisům vydaným na stavbu infrastruktury. Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat. Akcie klíčového japonského dodavatele Tokyo Electron oslabily o 7,15 %, konglomerát SoftBank Group odepsal 8,5 % a výrobce paměťových čipů Micron Technology klesl o 3,9 %. Americký technologický index Nasdaq Composite v reakci ztratil 0,4 %.
Dopady na trhy a český trh
Co tyto události znamenají v praxi? Výrazný propad hodnoty velkých technologických firem by pocítili i investoři v České republice a na Slovensku. Mnoho běžných střadatelů investuje do globálních podílových fondů nebo ETF kopírujících index S&P 500, kde mají velké technologické firmy dominantní zastoupení. Penzijní fondy i drobní investoři jsou tak nepřímo vystaveni stejnému riziku jako burzy na Wall Street.
Dostupnost samotných AI nástrojů pro české uživatele se však kvůli výkyvům na burze ze dne na den nezmění. Současné špičkové jazykové modely fungují dál, ať už jde o komerční API nebo open-weight alternativy. Změnit se však může tempo, jakým budou technologické firmy dotovat provoz bezplatných verzí. Pokud investorům dojde trpělivost s nekonečným pálením hotovosti, neplatící uživatelé pravděpodobně pocítí přísnější limity na denní využití.
Pro vývojáře a české firmy nasazující AI systémy je toto varování připomínkou, že se vyplácí sledovat reálné provozní náklady. Spoléhat na to, že ceny výpočetního výkonu budou trvale klesat díky neomezenému kapitálu investorů, by se mohlo vymstít.
Co je to cirkulární financování v AI sektoru?
Jde o praxi, kdy velké technologické společnosti investují do menších AI startupů nebo partnerů s podmínkou, že tyto vyplacené prostředky utratí zpět za nákup cloudových služeb či hardwaru u mateřské firmy. Vytváří se tím dojem vysokých tržeb, i když reálné příjmy z trhu nerostou tak rychle.
Jak se varování MMF týká českých drobných investorů?
Pokud vlastníte podílové listy v globálních podílových fondech nebo běžná ETF kopírující index S&P 500, více než třetina hodnoty závisí na sedmi největších amerických tech firmách. Propad jejich cen by přímo snížil hodnotu celého investičního portfolia.
Bude mít případný pokles akcií vliv na funkčnost AI nástrojů?
Na samotnou funkčnost existujících modelů to přímý vliv nemá. Může to však vedoucí technologické firmy přimět k omezování bezplatných verzí a ke zvyšování cen za API rozhraní u náročných výpočetních úloh.
