Neziskovky žalují OpenAI, Google i SpaceX. Citují Altmanův výrok o konci světa

Kdo žaluje a koho

Za žalobou stojí koalice čtyř neziskových organizací: Public Citizen, The Alliance for Secure AI, Irreplaceable Education Fund a Heat Initiative. Společně míří na pět firem, které dnes tvoří špičku vývoje AI: Anthropic, Alphabet (Google), Meta Platforms, OpenAI a SpaceXSI, tedy SpaceX Super Intelligence, AI divizi Elona Muska.

Výčet žalovaných je zajímavý už sám o sobě. Patří mezi ně i Muskova firma, a to přesto, že Musk se k regulaci AI v minulosti hlásil: na jaře 2023 podepsal otevřený dopis vyzývající k půlroční pauze v tréninku velkých modelů a proti OpenAI později vedl i vlastní soudní spor.

Co žaloba požaduje

Žalobci nechtějí peníze. Po soudu žádají soudní zákaz, tedy příkaz, který by firmám zakázal dál vyvíjet a nasazovat modely přesahující dnešní schopnosti. V angličtině jim říkají frontier models, modely na hraně toho, co v současnosti umíme. Současně chtějí zastavit autonomní vývoj, při kterém by si AI sama vylepšovala vlastní kód a trénink bez lidského dohledu – tomu se říká rekurzivní sebezdokonalování.

Ústředním pojmem podání je capability ceiling, čili výkonnostní strop. Žalobci navrhují, aby soud vývoj zmrazil přesně na dnešní úrovni a nic výkonnějšího už nepovolil. V praxi by to znamenalo, že modely jako GPT-6.1 Terra od OpenAI, Claude Fable 5.2 od Anthropicu nebo Gemini 4 Hydrogen od Googlu by se staly poslední generací, kterou firmy smějí nabízet.

Na čem žalobu staví

Právně se stížnost opírá o dva kalifornské instituty: zákon o nekalé soutěži a veřejné ohrožení, kterému v angličtině odpovídá termín public nuisance. Ten druhý je pro běžného čtenáře nejnázornější. Stejně jako lze u soudu žádat, aby továrna přestala znečišťovat okolí, tvrdí žalobci, že vývoj nekontrolovatelné AI ohrožuje veřejnost jako celek.

Konkrétní rizika, o která jim jde, jsou tři: nekontrolovatelné šíření biologických zbraní, masivní kybernetické útoky a v krajní variantě katastrofické dopady na lidstvo. Podání má celkem 63 stran, přičemž část s konkrétními požadavky na soudní zákaz (v angličtině Prayer for Relief) začíná na straně 61. Finanční odškodnění žalobci nenárokují.

Altmanův výrok a odchod Davida Robinsona

Do žaloby se dostal i výrok, který dnes musí být pro OpenAI nepříjemný. Šéf firmy Sam Altman v roce 2015 řekl, že umělá inteligence „s největší pravděpodobností povede ke konci světa". Žalobci tuto větu citují jako důkaz, že vedení firmy si rizika vědomo bylo dávno předtím, než začalo modely prodávat.

Dalším bodem v neprospěch OpenAI je odchod bezpečnostního představitele Davida Robinsona. Ten firmu opustil v říjnu 2026 na protest proti nedostatečným bezpečnostním protokolům a jeho varování je v textu žaloby rovněž zahrnuté.

Evropský kontext

Pro českého čtenáře je tahle kauza poučná hlavně tím, jak jinak se stejná debata vede v Evropě. Evropská unie řeší rizika AI dopředu zákonem o umělé inteligenci, tedy AI Actem. Ten systémy dělí podle míry rizika a na nejvýkonnější obecné modely klade povinnosti transparentnosti, testování a hlášení incidentů. Ve Spojených státech žádný celostátní zákon o AI neplatí, a tak kritici zkoušejí prosadit regulaci cestou soudů.

Pro české firmy a uživatele se tím nic okamžitě nemění, na ně dopadá evropská legislativa. Americký spor ale ukazuje, jak vzdálené jsou oba přístupy: Evropa reguluje předem, Spojené státy se k tématu dostávají skrze jednotlivé žaloby. O podání informoval Benton Institute for Broadband & Society.

Reakce firem a další vývoj

Po podání žaloby odmítla věc komentovat Meta. Zbývající čtyři oslovené firmy, tedy OpenAI, Google, Anthropic a SpaceXSI, bezprostředně nereagovaly. Soud zatím žádné předběžné opatření nenařídil, spor je v počáteční fázi.

Realisticky jde o první kolo dlouhého řízení. Kalifornské soudy podobné hromadné žaloby projednávají měsíce až roky a ne každá dojde k meritornímu rozhodnutí. Otázkou, na kterou zatím nikdo nezná odpověď, zůstává, zda soud vůbec uzná, že vývoj softwaru lze považovat za veřejné ohrožení ve smyslu kalifornského práva.