OpenAI a NASK propojí výzkum, který má zlepšit bezpečnost AI

Nová dohoda se zaměří na testování AI

Spolupráce spojí technické kapacity OpenAI s výzkumem polského institutu NASK. Prakticky půjde o několik oblastí: hodnocení schopností AI systémů, odhalování jejich zranitelností, testování ochranných mechanismů a zkoumání způsobů, jak mohou modely pomáhat při ochraně digitálních služeb.

Po polské straně bude práci koordinovat Ośrodek Badań nad Bezpieczeństwem Sztucznej Inteligencji, tedy Centrum pro výzkum bezpečnosti umělé inteligence. NASK ho využívá také jako polský institut pro bezpečnost AI, označovaný zkratkou AISI. Takové instituce mají zkoumat rizika modelů z pohledu veřejného sektoru a nezávisleji než samotní výrobci.

OpenAI uvádí, že podobně spolupracuje také s americkým Center for Advancing Standards and Innovation for Super Intelligence a britským AI Security Institute. Dohoda s NASK má do této sítě přidat zkušenosti z Polska, včetně ochrany veřejných služeb a polského informačního prostoru. OpenAI popisuje podrobnosti partnerství ve svém oznámení.

Pro českého čtenáře je důležité hlavně to, že nejde o uvedení nové aplikace dostupné v Česku. NASK ani OpenAI neoznámily veřejný přístup k výzkumným nástrojům, nový tarif nebo zvláštní službu pro české firmy a domácnosti. Výsledky se mohou promítnout do bezpečnostních postupů, ale konkrétní výstupy dohody zatím zveřejněné nejsou.

Proč se řeší společná pravidla

Vývojáři AI používají vlastní testy a vlastní definice rizik. To komplikuje srovnávání výsledků. Pokud jeden tým označí určité chování modelu za bezpečnostní incident a jiný tým ho vyhodnotí jinak, státní instituce i firmy obtížně poznají, zda se situace zhoršuje.

OpenAI proto v září 2026 navrhlo mezinárodní technické standardy pro nejvýkonnější AI systémy. Ty by mohly sjednotit postupy pro měření schopností, hodnocení rizik, testování ochran a hlášení incidentů. Firma zároveň uvádí, že takové standardy nemají automaticky fungovat jako licence nebo povinné schvalování každého modelu. O tom, zda je jednotlivé státy převezmou do svých zákonů, by rozhodovaly národní vlády. Návrh OpenAI ke společným standardům popisuje také problém rozdílných pravidel mezi zeměmi.

To je podstatné u systémů, které se používají přes hranice. Model může být vyvinutý v jedné zemi, provozovaný v jiné a nasazený například v evropské bance nebo nemocnici. Bez společného způsobu měření se jednotlivé výsledky špatně porovnávají.

Bezpečnostní test není záruka správného chování

Hodnocení AI neznamená, že model po testu dostane trvalé potvrzení bezpečnosti. Modely se mění, dostávají nové nástroje a mohou pracovat v odlišných prostředích. Výsledek z jedné série zkoušek proto vypovídá o konkrétní verzi, nastavení a podmínkách testu.

Stejně tak nelze z jedné nalezené chyby vyvodit, že celý systém je nebezpečný. Význam má způsob, jakým byla zranitelnost objevena, zda ji lze skutečně zneužít a jestli výrobce dokázal problém opravit. Právě proto má spolupráce veřejných výzkumných institucí s vývojáři smysl. Do testování vstupuje další tým, který může zpochybnit původní předpoklady.

Polská zkušenost s hledáním zranitelností

Nové partnerství navazuje na spolupráci OpenAI s polským týmem CERT Polska, který působí v rámci NASK. V červenci 2026 získal přístup k modelům OpenAI určeným pro práci v kyberbezpečnosti prostřednictvím programu Daybreak.

CERT Polska následně s pomocí modelů odhalil šest zranitelností v systému MikroTik RouterOS. Některé z nich bylo možné spojit tak, aby útočník převzal kontrolu nad dotčeným zařízením bez přihlášení. Výrobce vydal opravy a CERT Polska ověřil, že opravy zablokovaly sledované způsoby útoku. NASK zveřejnil informace o přístupu CERT Polska k nástrojům OpenAI.

Tento příklad ukazuje praktický způsob využití AI v bezpečnosti. Model může pomoci projít velké množství zdrojového kódu, navrhnout možné cesty útoku nebo upozornit na část systému, která si zaslouží ruční kontrolu. Odpověď modelu ale sama o sobě není důkazem zranitelnosti. Analytici musí výsledek ověřit v kontrolovaném prostředí a rozhodnout, zda jde o skutečný problém.

Stejnou hranici zdůrazňuje i NASK. Institut uvádí, že nástroje nenahrazují odborníky a člověk zůstává na konci analýzy. Pro běžné firmy z toho plyne jednoduché pravidlo: veřejný chatbot není náhradou za penetrační test, bezpečnostní audit ani aktualizace routerů, serverů a pracovních stanic.

Co dohoda přináší Evropské unii

NASK označuje dohodu za první svého druhu v Evropské unii. Toto tvrzení se týká konkrétní spolupráce mezi NASK a OpenAI, nikoli všech evropských aktivit v oblasti bezpečnosti AI. V Evropě už působí další národní i mezinárodní výzkumné skupiny, které se zabývají testováním modelů, ochranou dat a kybernetickými hrozbami.

Polsko má v tomto případě praktickou výhodu v podobě instituce, která pracuje s veřejnými službami, informačním prostorem a týmy pro reakci na kybernetické incidenty. Výzkum tak nemusí zůstat u laboratorních scénářů. Může vycházet také z problémů, které řeší státní úřady a obránci sítí.

Pro Evropskou unii je důležitá také jazyková stránka. NASK uvádí, že zkoumá škodlivé využití AI a rozdíly mezi hrozbami podle jazyka komunikace. To se týká i češtiny, polštiny a dalších méně zastoupených jazyků. Bez testování v různých jazycích mohou ochranné mechanismy fungovat rozdílně, protože model nemusí stejně dobře rozpoznat podvod, manipulaci nebo instrukci k nebezpečné činnosti.

Konkrétní výsledky nové dohody zatím zveřejněné nejsou. Není proto možné tvrdit, že spolupráce už změnila bezpečnost veřejných služeb nebo že přinese ochranu pro uživatele ChatGPT v Česku. Potvrzené jsou rozsah spolupráce, zapojení polského centra AISI a návaznost na předchozí práci CERT Polska.

Pro běžného uživatele se dnes nemění způsob používání AI ani dostupnost služeb v češtině. Dohoda je výzkumný a institucionální krok. Její význam se bude dát hodnotit až podle zveřejněných metod, výsledků testů a případných oprav, které z této spolupráce vzejdou.

FAQ