Co je Mission RAFTAAR a proč vzniká

Mission RAFTAAR — celým názvem Robotics and AI Framework for Teachers Advancement and Academia Readiness — je pilotní projekt školského odboru státu Pandžáb, oficiálně oznámený 22. června 2026. Jeho ambicí je proměnit vybrané státní školy na takzvaná digitální inovační centra, kde se žáci nestávají jen pasivními uživateli technologií, ale aktivními tvůrci a řešiteli problémů.

V první fázi se program rozjíždí ve 23 školách v okrese Džalandhar — konkrétně ve 20 školách zapojených do celostátního programu PM SHRI (schéma na podporu kvalitních škol) a 3 dalších státních středních školách. Pokud se pilot osvědčí, rozšíří se do celkem 425 škol napříč celým státem Pandžáb, který má přibližně 30 milionů obyvatel.

„Počítačoví učitelé z vybraných škol absolvují školení ve dvou skupinách na IIT Delhi a IISc Karnataka ještě tento měsíc," uvedl Deepak Arora, ředitel projektu pro informační a komunikační technologie v okrese Džalandhar. Školení učitelů je přitom jádrem celé iniciativy — program nesází jen na nákup hardwaru, ale na systematické vzdělávání pedagogů.

Co se budou děti učit

Obsah výuky jde výrazně nad rámec tradiční počítačové gramotnosti. Žáci se seznámí se čtyřmi klíčovými oblastmi:

• Umělá inteligence — základy strojového učení, jak fungují modely jako ChatGPT nebo Gemini, etické otázky AI
• Robotika — stavba a programování robotů, senzory, aktuátory
• Internet věcí (IoT) — jak spolu komunikují propojená zařízení a jak se dají využít v praxi
• Kybernetická bezpečnost — ochrana dat, rozpoznávání online hrozeb, bezpečné chování na internetu

Důraz je kladen na praktickou, projektovou výuku. Studenti mají vyvíjet vlastní projekty a účastnit se technologických soutěží na různých úrovních. Školy zapojené do programu zároveň získají potřebnou infrastrukturu a vybavení pro výuku AI a robotiky.

Podle oficiálního vyjádření školského odboru je cílem „podporovat inovace, kritické myšlení, kreativitu a schopnost řešit problémy" — dovednosti, které jsou v éře AI stále cennější.

Indie jako globální laboratoř vzdělávací AI

Mission RAFTAAR není izolovaným experimentem. Zapadá do širšího rámce Národní vzdělávací politiky Indie 2020 (NEP 2020), která mimo jiné zavádí výuku programování od 6. třídy a klade důraz na digitální gramotnost jako základní kompetenci 21. století. Indická vláda plánuje zvýšit výdaje na vzdělávání ze současných zhruba 3 % HDP na 6 %.

Indie si uvědomuje, že jako země s 1,4 miliardou obyvatel a obrovskou mladou populací potřebuje vybavit nastupující generaci dovednostmi, které budou na globálním trhu práce rozhodující. Podle odhadů Světového ekonomického fóra vznikne do roku 2030 v důsledku AI transformace přibližně 170 milionů nových pracovních míst — a zároveň zanikne 92 milionů stávajících pozic. Země, které včas investují do vzdělávání v oblasti AI, získají obrovskou konkurenční výhodu.

Indie navíc není v zavádění technologií do škol žádným nováčkem. Už v roce 2023 spustil stát Kérala program KITE, který vybavil tisíce škol IT infrastrukturou a vyškoli desetitisíce učitelů. Stát Tamilnádu zase v roce 2024 oznámil vlastní iniciativu na výuku AI a robotiky na středních školách.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Zatímco Indie nasazuje výuku AI a robotiky ve stovkách státních škol, české školství v této oblasti významně zaostává. Revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) sice počítá s posílením digitálních kompetencí, ale konkrétní výuka umělé inteligence na základních a středních školách zůstává spíše výjimkou — typicky v podobě volitelných seminářů nebo kroužků na několika málo školách.

Strategie umělé inteligence ČR do roku 2030 sice zmiňuje potřebu vzdělávání v AI, ale její implementace ve školství je pomalá. Chybí jak systematické školení učitelů, tak jasné kurikulum. Pro srovnání: zatímco pandžábští učitelé míří na školení na IIT Delhi — instituci, která se v žebříčcích pravidelně umisťuje mezi top 50 technickými univerzitami světa — čeští pedagogové se s AI seznamují převážně formou dobrovolných webinářů a online kurzů.

Evropská unie se snaží situaci řešit prostřednictvím Akčního plánu digitálního vzdělávání a iniciativ jako je European Digital Education Hub. V roce 2025 vydala Evropská komise etické pokyny pro využívání AI ve vzdělávání, které zdůrazňují potřebu vybavit učitele i studenty kompetencemi pro bezpečnou a smysluplnou práci s AI nástroji. Konkrétní implementace je ale na jednotlivých členských státech — a právě v tom je největší slabina.

Inspirací by pro Česko mohl být i program Czech AI Factory, který nedávno odstartoval v Ostravě jako součást evropské sítě AI center excelence. Přestože jde primárně o výpočetní kapacity pro výzkum, mohl by v budoucnu sloužit i jako platforma pro vzdělávací projekty zaměřené na mladé talenty.

Proč na tom záleží

Mission RAFTAAR ukazuje zásadní věc: budoucnost vzdělávání nestojí jen na technologiích, ale na učitelích. Indický model, který sází na intenzivní školení pedagogů na špičkových institucích, je v ostrém kontrastu s přístupem, kdy se do škol nakoupí tablety a interaktivní tabule, ale nikdo učitele nenaučí, co s nimi.

Pro české čtenáře je to připomínka, že závod o technologickou budoucnost se nevyhrává jen ve výzkumných laboratořích Silicon Valley nebo v datových centrech Nvidie. Vyhrává se i ve třídách, kde se jedenáctileté děti poprvé setkají s robotem nebo napíšou svůj první prompt pro jazykový model. A Indie — země, kterou si mnoho Evropanů stále spojuje spíše s call centry a outsourcingem — v tomhle závodě nečekaně nasazuje tempo.