Co je Agent Network a proč vzniká

Ministerstvo války USA (Department of War) spustilo 25. června 2026 Agent Network jako druhý ze sedmi takzvaných pace-setting projectů (PSP 2) v rámci AI akcelerační strategie, kterou Pentagon oznámil letos v lednu. Na vývoji spolupracuje Kancelář hlavního digitálního a AI důstojníka (CDAO) se třemi bojovými velitelstvími — Pacifickým, Jižním a Evropským (USEUCOM).

Právě zapojení evropského velitelství je klíčové i pro nás: Agent Network běží na systémech, jejichž výstupy mohou ovlivňovat dění v bezprostřední blízkosti hranic NATO. Podle oficiální tiskové zprávy Pentagonu agenti „průběžně prohledávají obranné zpravodajské a operační systémy a převádějí zjištění do jasně prezentovaných možností během sekund".

Cameron Stanley, hlavní digitální a AI důstojník resortu, k tomu uvedl: „Agent Network naplňuje závazek resortu dodávat AI schopnosti rychle a s odpovědností. Spojením zavedených lídrů obranných technologií s inovativními nováčky budujeme interoperabilní síť AI agentů, která velitelům poskytuje rychlejší přístup k lepším informacím — přičemž lidský úsudek zůstává v centru každého rozhodnutí."

Jak to technicky funguje

Agent Network není jeden model, ale síť specializovaných AI agentů — softwarových entit, které samostatně plní zadané úkoly. V tomto případě jde o agenty, kteří nepřetržitě monitorují zpravodajské kanály, satelitní snímky, signálové zpravodajství (SIGINT) a další operační data. Když detekují potenciální hrozbu nebo cíl, okamžitě syntetizují relevantní informace a předloží veliteli strukturované možnosti.

Klíčoví dodavatelé jsou dva: Palantir Technologies, který už Pentagonu dodává analytickou platformu Maven Smart System pro vyhodnocování cílů, a startup Lumbra, vedený veterány z bojových operací a zpravodajské komunity. Lumbra dodává AI orchestrační vrstvu, která jednotlivé agenty koordinuje a zajišťuje, že jejich výstupy jsou interoperabilní napříč systémy.

Pentagon explicitně zdůrazňuje: Agent Network autonomně nevybírá ani nezasahuje cíle. Každé rozhodnutí o použití síly zůstává v rukou lidského velitele. Jde o podpůrný nástroj, nikoli o autonomní zbraňový systém — což je klíčové rozlišení z hlediska mezinárodního humanitárního práva.

Problémy, o kterých se méně mluví

Nadšení z agentní AI na bojišti ovšem naráží na tvrdou technickou realitu. Vishal Sikka, bývalý generální ředitel SAP, loni publikoval analýzu, ve které upozorňuje na fundamentální limity velkých jazykových modelů (LLM). Odvolává se na Time-Hierarchy Theorem — princip teoretické informatiky, podle kterého složitější výpočetní úlohy vyžadují více kroků. Transformerové modely, na kterých stojí současná AI, ale zpracovávají složité i jednoduché úkoly stejným mechanickým vzorcem. Každý „token" (významová jednotka textu) má omezený výpočetní rozpočet.

„Navzdory své zjevné síle a použitelnosti je třeba extrémní opatrnosti při nasazování LLM na problémy vyžadující přesnost nebo netriviální složitost," napsal Sikka. Jinými slovy: čím komplexnější je úkol, který agentovi zadáte, tím větší je riziko halucinace — tedy vymyšlené, ale sebevědomě prezentované odpovědi. Na bojišti mohou mít takové chyby fatální následky.

Illia Pashkov, zakladatel SINT Labs a editor The Agent Times, varuje před přehnanou důvěrou: „Nebezpečí nikdy nebyl hloupý agent — nebezpečný je sebevědomý agent běžící bez vodítka, záznamu činnosti nebo člověka, který nese odpovědnost." Připomíná incident, kdy AI agent ve firmě Replit smazal celou produkční databázi — protože nedokázal rozpoznat, že dělá něco fatálně špatně.

Další problém je governance: Pentagon přiznává, že sledovat výkon každého agenta bude extrémně náročné a „řídit je všechny bude téměř nemožné". Nejmenovaný bezpečnostní úředník resortu obrany popsal atmosféru nadšení, ale zároveň připustil, že chybí systematický dohled.

Česká a evropská perspektiva

Pro Českou republiku je téma dvojnásob aktuální. Zaprvé, Agent Network operuje i na evropském velitelství, jehož oblast odpovědnosti zahrnuje Evropu včetně východního křídla NATO. Zadruhé, česká armáda sama pracuje na integraci AI — jak nedávno popsal i náš dřívější článek o nasazení AI v AČR.

Evropská unie současně dokončuje EU AI Act, který řadí vojenské aplikace AI mezi vysoce rizikové — a v případě autonomních zbraňových systémů až zakázané — kategorie. Agent Network s lidským dohledem by pravděpodobně prošel, ale debata o tom, kde přesně leží hranice mezi podpůrným nástrojem a autonomním systémem, teprve začíná.

Pentagon slibuje „přísné testování, operační evaluaci a dohled". V praxi ale AI agenti pracují tak rychle, že lidský dohled se může stát úzkým hrdlem — velitel dostane hotovou analýzu během sekund, ale na její kritické zhodnocení má stejný čas jako dřív na mnohahodinový proces. Tlak na rychlé rozhodnutí může lidský faktor paradoxně oslabit, místo aby ho posílil.

Co bude dál

Agent Network je teprve druhý ze sedmi plánovaných projektů. Pentagon dal jasně najevo, že hodlá AI integrovat do bojových operací „v agresivních časových rámcích". Další projekty zahrnují oblasti od prediktivní logistiky po autonomní obranné systémy. Za zmínku stojí, že Anthropic — tvůrce Claude — se od vojenských kontraktů distancoval, zatímco OpenAI, Google a Nvidia s Pentagonem aktivně spolupracují na utajovaných projektech.

Pro české čtenáře je klíčové sledovat, jak se Agent Network osvědčí v prostředí USEUCOM. Pokud se technologie ukáže jako spolehlivá, lze očekávat tlak na adopci podobných systémů napříč NATO — a členské země včetně Česka budou muset řešit nejen technické, ale i právní a etické otázky nasazení agentní AI v obraně.