AI má hlad jako průmyslová velmoc

Čísla, která IEA zveřejnila ve své speciální zprávě Energy and AI, jsou alarmující. V roce 2024 spotřebovala datová centra celosvětově 415 TWh elektřiny, což odpovídá zhruba 1,5 % celosvětové spotřeby. Od roku 2017 roste jejich spotřeba tempem 12 % ročně — více než čtyřikrát rychleji než celková spotřeba elektřiny. A zrychlení teprve přijde. Hlavním tahounem je umělá inteligence. Trénování velkých jazykových modelů jako GPT-5, Claude nebo Gemini vyžaduje obří výpočetní výkon. Typické AI datové centrum spotřebuje tolik elektřiny jako 100 000 domácností a největší budovaná centra mají nároky až dvacetinásobné. Pro srovnání: takové zařízení má vyšší energetické nároky než hlinikárna.

Panthalassa: Datové centrum, které plave

Startup Panthalassa, který sídlí v Oregonu a zaměstnává bývalé inženýry ze SpaceX, Google, Blue Origin, Applu a Boeingu, sází na neotřelé řešení. Místo aby zápasil o kapacitu přetížených elektrických sítí na pevnině, staví autonomní plovoucí platformy vybavené výpočetní technikou přímo na otevřeném moři. První pilotní projekt nazvaný Ocean-2 už testuje v Tichém oceánu. Plovoucí datové centrum má být plně soběstačné — energii mu dodávají mořské vlny a veškerý provoz je autonomní, bez nutnosti lidské posádky na palubě. Firma sama sebe označuje za „planetární energetickou platformu" a jejím cílem je nabídnout ultra-nízkonákladovou, bezemisní energii pro výpočetní infrastrukturu kdekoliv na světě.

Proč zrovna oceán?

Odpověď je jednoduchá: energetická infrastruktura na pevnině nestíhá. Podle IEA až 20 % plánovaných datových center čelí riziku zpoždění kvůli nedostatečné kapacitě elektrické sítě. Čekací doby na klíčové komponenty, jako jsou transformátory a kabely, se za poslední tři roky zdvojnásobily. Výstavba nových přenosových vedení trvá v rozvinutých ekonomikách čtyři až osm let. Oceán naproti tomu nabízí prakticky neomezený prostor a konstantní zdroj obnovitelné energie. Vlny jsou na rozdíl od slunce nebo větru předvídatelnější a dostupné 24 hodin denně. Navíc je možné platformy umístit daleko od hustě obydlených oblastí, čímž odpadají námitky místních komunit proti výstavbě obřích datových hal.

Slaná voda, rez a další překážky

Jenže ne všechno je růžové. Experti, které oslovil New Scientist, upozorňují na zásadní problém: údržbu. Mořské prostředí je extrémně agresivní — slaná voda, vlhkost a koroze dokážou zničit citlivou elektroniku rychleji, než by si kdo přál. Oprava serveru uprostřed oceánu je logistická noční můra. Další otazník visí nad latencí. Datová centra umístěná stovky kilometrů od pobřeží znamenají delší odezvu pro uživatele. Pro trénování modelů to nevadí — tam jde hlavně o hrubý výkon. Ale pro real-time aplikace, jako jsou hlasoví asistenti nebo autonomní řízení, může být zpoždění kritické.

Vesmír, jádro a další alternativy

Panthalassa není jediný, kdo hledá nové zdroje energie pro AI. Některé společnosti vážně zkoumají myšlenku datových center na oběžné dráze, kde by solární panely měly přístup ke konstantnímu slunečnímu záření bez atmosférických ztrát. Jenže cena vynesení hardwaru do vesmíru je zatím astronomická. Realističtější cestou jsou malé modulární reaktory (SMR), tedy kompaktní jaderné elektrárny, které by mohly napájet datová centra přímo. IEA očekává, že první SMR přijdou do provozu kolem roku 2030. Microsoft už podepsal dohodu o odběru energie z fúzního reaktoru a Google investuje do geotermálních projektů.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Evropa se na růstu datových center podílí zhruba 15 % a tento podíl poroste. EU AI Act navíc vyžaduje, aby vysoce rizikové AI systémy splňovaly přísné požadavky na transparentnost a energetickou efektivitu — to nepřímo tlačí i na zelenější napájení evropských datových center. V Česku sice plovoucí datová centra na moři nepostavíme, ale téma energetické náročnosti AI se nás týká přímo. Česká republika hostí rostoucí počet datových center (například pro O2, T-Mobile nebo nadnárodní cloudy) a Česká národní banka nedávno pořídila vlastní AI hardware od Nvidie pro dohled nad finančním trhem. S rostoucí spotřebou bude česká energetická síť čelit stejnému tlaku jako sítě v západní Evropě a USA.

Jsou plovoucí datová centra sci-fi, nebo blízká realita?

Panthalassa zatím neoznámila žádné komerční zákazníky a projekt Ocean-2 je stále v pilotní fázi. Ale rychlost, s jakou roste poptávka po výpočetním výkonu pro AI, naznačuje, že netradiční řešení budou potřeba — a to dřív, než si většina z nás myslí. Ať už budoucnost patří plovoucím platformám, malým reaktorům, nebo kombinaci obojího, jedno je jisté: bez masivních investic do energetické infrastruktury narazí AI boom na tvrdý strop. A ten strop se rychle blíží.