Fyzická AI: když robot nejen mluví, ale i jezdí
Termín „fyzická AI“ (physical AI) se v posledních měsících skloňuje čím dál častěji a Navflex ho používá pro svou podstatu. Zatímco jazykové modely jako GPT nebo Gemini zpracovávají text a obrázky, fyzická AI přenáší rozhodování do reálného světa — do robotů, kteří se musí orientovat v prostoru, manipulovat s předměty a reagovat na nepředvídatelné situace.
Přirovnání je jednoduché: chatbot umí napsat esej, ale nedokáže vyložit paletu ze skříně náklaďáku, aniž by něco shodil nebo se zasekl. Přesně to je propast, kterou se Navflex snaží překlenout. Jejich autonomní mobilní roboti (AMR) mají podle firmy „myslet, jezdit a pracovat jako lidé“ — ovšem bez pauz na oběd a bez bolavých zad.
Jak to funguje: robot, který se učí jako tým
Firma vznikla v roce 2021 v Německu, dnes sídlí v americkém Broomfieldu v Coloradu a vývoj drží dál v Mnichově. Její roboty pohání kombinace tří věcí: pokročilého vnímání (senzory a kamery, které „vidí“ okolí), AI řízeného rozhodování (co vzít, kam to položit, kudy jet) a bezpečnostní autonomie (robot se zastaví dřív, než do něčeho narazí).
Klíčový je podle Navflexu koncept flotily, která se učí společně. Když jeden robot narazí na novou situaci — třeba jinak naložený náklad — naučí se z ní a poznatek předá ostatním strojům ve flotile. Tím odpadá nutnost mít lidského operátora, který by každý krok vzdáleně řídil. Roboty fungují v „dynamickém, nestrukturovaném prostředí“, tedy tam, kde se věci neustále mění.
Brownfield: klíčové slovo, které dává smysl i v Česku
Nejdůležitější praktický detail se skrývá za slovem brownfield. V logistice označuje nasazení technologií do existujících hal, ne do nově postavených skladů. Zatímco spousta robotických řešení vyžaduje upravit podlahu, vytyčit magnetické pásky nebo předělat celý sklad, Navflex tvrdí, že jeho roboti fungují bez jakýchkoliv úprav infrastruktury.
To je podstatný rozdíl. Představte si to jako rozdíl mezi aplikací, kterou si nainstalujete do stávajícího telefonu, a koupí úplně nového přístroje. Pro české a evropské firmy, které sídlí ve starších halách a nechtějí investovat desítky milionů do rekonstrukce, je brownfield přístup často jediná reálná cesta k automatizaci.
Jungheinrich: německá velká ryba
Největší zprávou z oznámení je strategické partnerství s Jungheinrichem. Tato hamburská firma je podle zdroje třetím největším výrobcem vysokozdvižných vozíků na světě a působí i na českém trhu. Spojení dává smysl: Jungheinrich má desítky let zkušeností s manipulační technikou a distribuční síť po celé Evropě, Navflex přináší softwarovou a robotickou inteligenci.
Pro zákazníka to znamená hlavně jedno — snadnější přístup k technologii. Partnerství s etablovaným hráčem totiž obvykle znamená servis, podporu a integraci do stávajících procesů, což je u robotiky stejně důležité jako samotný hardware.
Proč právě vykládání kamionů?
Záměrně to není okouzlující úkol. Vykládání a nakládání návěsů patří k fyzicky nejnáročnějším a úrazově nejrizikovějším činnostem ve skladech, a zároveň k těm, kde logistické firmy nejhůř hledají lidi. Řidič kamionu nebo skladník, který ručně přenáší těžké krabice hodiny v kuse, je přesně ten profil, který se na trhu práce dlouhodobě nedostává — a to platí i pro Česko.
Chuck Stovall, spoluzakladatel a CEO Navflexu, na to upozorní ve své chystané přednášce na veletrhu IntraLogisteX v Dallasu (16.–17. září 2026) s názvem: „Budoucnost není AI, která mluví, ale AI, která se hýbe.“ Otázka podle něj nezní, jestli roboti přijdou, ale kdy se naučí skutečně učit, adaptovat a přinášet návratnost investice v reálných brownfield provozech.
Kde jsou limity — a proč zůstat nohama na zemi
Přes veškerý pokrok je dobré zůstat skeptický. Fyzická AI je podstatně těžší disciplína než generování textu. Reálný svět je nepředvídatelný: jiné osvětlení, poškozené palety, náklad, který není tam, kde by měl být. Roboti, kteří tohle zvládnou spolehlivě a zároveň ekonomicky, teprve hledají své místo.
Ani oznámení o partnerství neříká nic o ceně, objemu nasazení nebo konkrétních zákaznících. Jde o strategické spojení, jehož reálný dopad ukáže až čas. Přesto jde o signál, kterým směrem se evropská logistika vydává: méně chatbotů, více robotů, kteří odvedou skutečnou fyzickou práci.
Co přesně znamená „fyzická AI“ na rozdíl od běžné umělé inteligence?
Běžná AI (např. jazykové modely) pracuje s daty — textem, obrázky, zvukem. Fyzická AI propojuje AI s robotickým tělem, které působí v reálném světě: vnímá okolí senzory, rozhoduje se a fyzicky manipuluje s předměty, jako jsou palety a náklad.
Je technologie Navflexu dostupná v Evropě a v Česku?
Ano. Navflex má vývojové zázemí v Mnichově a nově spolupracuje s německým Jungheinrichem, který působí i na českém trhu. Díky brownfield přístupu nevyžaduje nasazení úpravy skladové infrastruktury, což zjednodušuje zavedení i ve starších evropských halách.
Kdy bude jasné, jestli partnerství s Jungheinrichem skutečně funguje?
Zatím jde o strategické oznámení bez konkrétních čísel, cen ani jmen zákazníků. Reálný dopad — tedy kolik skladů technologii nasadí a s jakou návratností — se ukáže až v následujících měsících a letech.
