Šéfka humanoida Digit poradí USA s logistikou budoucí války

Co je Project Meridian

Project Meridian je strategická studie, kterou si zadalo americké ministerstvo obrany (Department of Defense, DoD). Vede ji MITRE, americká neziskovka, jež provozuje federálně financovaná výzkumná a vývojová centra pro vládní agentury. Úkol je poměrně široký: připravit doporučení pro obranu s výhledem na deset až dvacet let dopředu.

Studie se má zaměřit na nové technologie, na to, jak se mění způsob vedení operací, a na schopnosti, které bude národní bezpečnost v budoucnu potřebovat. Skupina sdružuje vedoucí pracovníky z obranného i technologického průmyslu a bývalé vládní činitele. Výstupem mají být doporučení pro dlouhodobé investice a rozvoj obranných schopností, ne nákup konkrétních zbraní.

Johnson se podle tiskové zprávy Agility Robotics zapojí jako individuální konzultantka pro MITRE. Její účast je oddělená od komerčního provozu firmy. V praxi to znamená, že nebude za MITRE ani za Agility nakupovat roboty, ale bude do debaty přinášet zkušenost z reálných nasazení humanoidů v logistice. Více o samotném projektu popisuje MITRE na svém webu.

Kdo je Peggy Johnson a co umí Digit

Johnson přišla do Agility v březnu 2024. Předtím šéfovala firmě Magic Leap a ještě dřív byla výkonnou viceprezidentkou obchodního rozvoje v Microsoftu. Agility vznikla v roce 2015 jako spin-off Oregonské státní univerzity a jejím hlavním produktem je Digit, humanoid vysoký zhruba 175 centimetrů.

Digit je na rozdíl od řady konkurentů stavěný úzce na skladovou práci: přenášení přepravek, vybírání kusů z boxů a přesun materiálu. Není to univerzální stroj, který by se učil úplně všechno. Firma to prezentuje jako výhodu, protože sklady řeší jeden problém, který dobře zná: chronický nedostatek lidí a velkou fluktuaci.

Pár čísel, která dávají představu o tom, kde Agility je. Digit je podle žebříčku The AI Insider zatím jediný komerčně dostupný humanoid, který vyhrál ocenění RBR50 Robot of the Year v roce 2023 i 2024. Firma uvádí přes 65 000 hodin reálného provozu. V březnu 2025 uzavřela Series C za 400 milionů dolarů při valuaci kolem 2,1 miliardy, s investory jako Amazon Industrial Innovation Fund, NVentures od Nvidie nebo DCVC. Na začátku roku 2026 spustila Agility Arc, cloudovou platformu pro správu flotil Digitů.

Firma se připravuje i na burzu. Koncem září ohlásila nové členy správní rady pro plánovanou veřejnou společnost a na 6. října má naplánovaný den pro analytiky a investory.

Proč armádu zajímá humanoid na logistice

Logistika tvoří velkou část toho, co armáda dělá denně mimo bojiště. Přesuny materiálu, zásobování, práce ve skladech a depech. Tyhle činnosti jsou fyzicky náročné, opakující se a těžko se na ně shánějí lidi. Stejný problém, který řeší civilní sklady, má v obranném sektoru ještě větší důsledky, protože zásobovací řetězec nesmí vypadnout.

Johnson to v tiskové zprávě popisuje věcně: vidí prostor pro humanoidní roboty, aby převzaly fyzicky náročné a opakující se logistické úkoly, zpevnily dodavatelské řetězce a uvolnily lidem ruce na práci s vyšší hodnotou. Nejde tedy o bojové roboty, ale o to, kdo odnese bednu a přerovná paletu.

To je u Agility logický krok. Digit nikdy nebyl stavěný na nic jiného než na manipulaci s materiálem. Zkušenost z desítek tisíc hodin provozu ve skladech se dá přímo přenést do debaty o tom, jak by mohla vypadat vojenská logistika za deset až dvacet let.

Kdo na humanoidy sází nejvíc

Agility není ve svém oboru ani zdaleka sama. Peníze, které do humanoidů v posledních dvou letech natekly, ukazují, jak velká je to sázka. Celý robotický sektor vybral v roce 2025 podle The AI Insider 27,6 miliardy dolarů, což je dvojnásobek předchozího roku. Jen za první čtvrtletí 2026 přibylo startupům v robotice přes 2,26 miliardy dolarů.

Nejcennější firmou tabulky je Figure AI s valuací 39 miliard dolarů ze září 2025. Agility je vedle ní opatrnější hráč, který sází na spolehlivost v ostrém provozu, ne na virální ukázky. Rozdíl je i v tom, kam kdo míří: Figure a Apptronik cílí na obecného humanoida, Agility na úzkou skladovou úlohu.

Evropská a česká stopa

V Evropě je největší sázkou na humanoidy německá NEURA Robotics z Metzingenu. V březnu 2026 vybrala 1,2 miliardy dolarů, což firma označila za největší kolo v historii full-stack robotiky. Mezi investory jsou Nvidia, AWS, Bosch, Qualcomm a Samsung. Na CES 2026 ukázala humanoida 4NE1, kterého navrhla s designérským studiem Porsche.

V Norsku pak sídlí 1X Technologies, která jde jiným směrem: její humanoid NEO Gamma je stavěný do domácnosti, ne do skladu. Předobjednávky v USA spustila za 20 000 dolarů. Pro českého čtenáře to znamená jedno: Digit ani žádný podobný humanoid dnes v Česku nekoupíte a nejde o spotřební zboží. Jde o průmyslové stroje, které se nasazují hlavně v amerických skladech.

Z právního hlediska stojí za poznámku, že evropské nařízení o umělé inteligenci (AI Act) se na systémy vyvinuté výhradně pro vojenské a obranné účely nevztahuje. Evropské firmy jako NEURA nebo 1X tak při případné obranné spolupráci nenarážejí na pravidla AI Actu, byť zatím zůstávají u průmyslového a domácího nasazení. Česká stopa v humanoidní robotice je v tomto měřítku zatím minimální, ale evropský trh, kam tyhle stroje časem zamíří, se tématu nevyhne.