Co jsou inerciální senzory a proč bez nich humanoid neudělá ani krok

Inerciální senzory — přesněji inerciální měřicí jednotky (IMU) — jsou miniaturní zařízení, která kombinují akcelerometry, gyroskopy a někdy i magnetometry do jednoho čipu. Jejich úkol zní jednoduše: v reálném čase měřit zrychlení, rotaci a orientaci v prostoru. Pro humanoidního robota, který se pohybuje po dvou nohách v nepředvídatelném prostředí, jsou tato data naprosto klíčová — bez nich by nedokázal udržet rovnováhu, natož dynamicky reagovat na nerovnosti terénu nebo nečekané překážky.

Na rozdíl od běžných IMU, které známe z chytrých telefonů nebo dronů, musejí senzory pro humanoidní roboty splňovat mnohem přísnější požadavky: extrémně nízkou latenci (odezvu v řádu mikrosekund), vysokou přesnost i při vibracích a teplotních výkyvech a především certifikaci podle funkčních bezpečnostních standardů, jako je ISO 13849 nebo IEC 61508. Jinými slovy — když selže gyroskop v telefonu, je to nepříjemnost. Když selže v robotovi, který pracuje vedle člověka, může to znamenat vážné zranění.

Trh poroste o 11 % ročně. Kdo ho táhne?

Podle červnové zprávy analytické společnosti IndexBox dosáhne trh s inerciálními senzory pro antropomorfní roboty do roku 2035 hodnoty indexu 285 bodů (při výchozí hodnotě 100 v roce 2025), což odpovídá složenému ročnímu tempu růstu (CAGR) přibližně 11 %. To je výrazně více než u širšího trhu IMU, který poroste zhruba o 7,2 % ročně.

Růst táhne pět hlavních segmentů:

• Humanoidní roboti (35 % trhu) — Tesla Optimus, Boston Dynamics Atlas, Figure AI nebo Agility Robotics Digit. S přechodem z laboratoří do reálného nasazení roste počet senzorů na jednoho robota (až několik IMU na končetinu a trup).
• Kolaborativní roboti — coboti (25 %) — Univerzální roboty od Universal Robots, Fanuc, ABB. Bezpečnostní předpisy stále častěji vyžadují certifikované inerciální senzory pro detekci kolizí a monitorování rychlosti.
• Lékařské protézy a ortotika (15 %) — Společnosti jako Ottobock a Össur integrují IMU do bionických končetin pro přirozenější chůzi.
• Exoskelety (15 %) — Ekso Bionics, Sarcos. Inerciální senzory detekují záměr uživatele a poskytují asistenční sílu.
• Výzkum a vývoj (10 %) — Univerzity a výzkumné laboratoře, které testují nové algoritmy pro fúzi senzorů.

Asie dominuje, Evropa drží kvalitu

Regionálně vede Asie a Tichomoří se 45% podílem — především díky agresivnímu čínskému programu rozvoje humanoidní robotiky. Jen za prvních devět měsíců roku 2025 přiteklo do čínských robotických startupů přes 50 miliard jüanů (zhruba 7 miliard dolarů). Výsledkem je, že čínské firmy jako AgiBot nebo Unitree už dodávají humanoidy v tisícových sériích.

Severní Amerika drží 25 % trhu — Tesla, Boston Dynamics a Figure AI tu tvoří inovační jádro — a Evropa zaujímá 18 %. Právě Evropa je přitom domovem klíčových výrobců samotných senzorů. Německý Bosch Sensortec je globálním lídrem v MEMS inerciálních senzorech, švýcarské STMicroelectronics patří mezi giganty polovodičového průmyslu a francouzská SBG Systems dodává vysoce přesné inerciální navigační systémy pro mobilní robotiku.

Pro evropský — a potažmo i český — průmysl to znamená jednu podstatnou věc: hodnota se nevytváří jen ve finálních robotech, ale i v jejich komponentech. České firmy z oblasti přesného strojírenství, automatizace a výroby senzorové elektroniky (například v klastru kolem ČVUT nebo VUT) mohou těžit z poptávky po kalibračních a testovacích službách, které jsou pro certifikaci bezpečnostních IMU nezbytné.

Proč se trh nerozjede ještě rychleji

Přes optimistický výhled čelí trh několika překážkám. Tou hlavní jsou zdlouhavé kvalifikační cykly — bezpečnostní senzor musí projít měsíce až roky trvajícím testováním, než ho výrobce robota schválí pro sériové nasazení. To zpomaluje nástup nových dodavatelů a udržuje vysoké bariéry vstupu.

Druhým limitem je konkurence ze strany vizuální odometrie — kamery a LiDARy dokážou v mnoha případech odhadnout polohu robota bez potřeby drahých IMU. Jenže kamery selhávají ve tmě, v mlze nebo při rychlých pohybech, takže inerciální senzory zůstávají nenahraditelnou zálohou. Třetí překážkou je koncentrace výroby MEMS čipů — většina světové kapacity je v rukou několika málo sléváren, což vytváří riziko úzkých hrdel v dodavatelském řetězci.

Kdo jsou hlavní hráči

IndexBox ve své analýze identifikoval dvacet klíčových účastníků trhu. Na špici stojí vedle zmíněných firem také TDK/InvenSense (Japonsko), Analog Devices a Honeywell (USA), norské Sensonor (součást TDK) nebo japonské Murata a Epson Toyocom. Zajímavou roli hraje i Xsens (Nizozemsko, dnes součást Movella), jehož systémy pro snímání pohybu se používají v robotickém výzkumu po celém světě včetně evropských univerzitních pracovišť.

Samostatnou kapitolou je softwarová vrstva — firmy jako CEVA (SenslinQ) dodávají algoritmy pro fúzi senzorových dat, které umožňují i levnějším IMU dosahovat výkonu srovnatelného s dražšími jednotkami. Právě AI řízená fúze senzorů je podle IndexBoxu jedním z nejsilnějších trendů, který bude v následujících letech snižovat náklady a otevírat trh novým aplikacím.

Co to znamená pro české firmy a výzkum

Česká republika sice nepatří mezi výrobce humanoidních robotů, ale má silnou základnu v průmyslové automatizaci a robotice. Firmy jako ABB (s vývojovým centrem v Brně), Škoda Auto (která roboty ve výrobě používá ve velkém) nebo výzkumné instituce jako CIIRC ČVUT a CEITEC VUT aktivně sledují trendy v robotických senzorech. S tím, jak evropská regulace (včetně EU AI Act a připravovaných norem pro fyzickou AI) zvyšuje nároky na bezpečnost, poroste poptávka po certifikovaných komponentech — a to je prostor, kde se mohou uplatnit i menší evropští dodavatelé.

Navíc s blížící se evropskou továrnou na AI čipy (včetně plánovaného uzlu v Ostravě v rámci Czech AI Factory) roste význam střední Evropy jako regionu, který může hostit testovací a kalibrační kapacity pro robotické senzory. Z pohledu IndexBoxu se trh postupně modularizuje a standardizuje — komunikační rozhraní jako SPI, I2C nebo CAN se stávají univerzálními, což snižuje bariéry pro integraci senzorů od různých výrobců.

Čísla, která stojí za pozornost

Pro dokreslení celkového obrazu: podle Precedence Research dosáhne trh s humanoidními roboty v roce 2035 hodnoty 8,78 miliardy dolarů (oproti 2,16 miliardy v roce 2026), při CAGR 16,9 %. Každý takový robot přitom potřebuje několik inerciálních senzorů. U těch nejpokročilejších platforem, jako je Tesla Optimus nebo Boston Dynamics Atlas, se bavíme o několika IMU na končetinu, trup i hlavu — částečně kvůli redundanci, částečně kvůli specializaci (jiný senzor pro chodidlo, jiný pro paži).

Globální dodávky humanoidních robotů přitom podle odhadů SAG vzrostly z 53 tisíc kusů v roce 2025 na projektovaných 810 tisíc v roce 2030. I při konzervativním odhadu tří specializovaných IMU na robota to znamená poptávku po milionech senzorových jednotek ročně.