Servisní roboti se přesunuli z laboratoří do běžného provozu. Mezinárodní federace robotiky (IFR) vydala 24. září 2026 nový position paper o jejich vlivu na lidský život a o týden později k němu doplnila čísla za rok 2025. Výsledek je jednoznačný: profesionálních servisních robotů se loni prodalo téměř 250 000 kusů, meziročně o 24 % víc. Hlavním motorem přitom není umělá inteligence, ale něco prozaičtějšího – chybějící lidé.
Čísla za rok 2025
IFR v přehledu World Robotics 2026 spočítala, že globální prodeje profesionálních servisních robotů vzrostly loni o 24 % na téměř 250 000 kusů. Růst táhly všechny tři sledované segmenty, každý dvouciferně. Profesionální servisní roboty stouply o 24 %, zdravotnické o 19 % a spotřebitelské dokonce o 37 % na necelých 34,2 milionu kusů. Nejsilnější kategorií zůstává doprava a logistika. V roce 2025 se jí prodalo 117 500 jednotek, tedy 47 % celého profesionálního trhu. Meziročně jde o nárůst o 21 %. Tyto stroje se nasazují hlavně na přesun materiálu, tok zboží ve skladech a rozvoz. Na druhém místě skončili hoteloví a uvítací roboti, třetí příčku obsadil profesionální úklid, především mytí podlah. Nejrychleji rostou chirurgické roboty. Prodalo se jich 8 400 kusů, tedy o 57 % víc než předloni, a podle IFR právě ony ženou růst zdravotnické robotiky. Je to známka, že se chirurgické roboty přesouvají z fáze technologického vývoje do běžné klinické praxe.Nedostatek lidí jako hlavní motor
Když se ptáte, proč servisní robotika roste právě teď, odpověď zní jednoduše: chybí pracovníci. Position paper IFR uvádí nedostatek pracovní síly jako nejsilnější důvod adopce. Stárnoucí populace a klesající porodnost zmenšují dostupnou pracovní sílu v řadě ekonomik, zatímco poptávka po zdravotní péči, pohostinství, logistice a veřejných službách dál roste. Roboty tu nevstupují na místa lidí, ale vedle nich. Podle IFR přebírají opakované, fyzicky náročné, nebezpečné nebo časově náročné činnosti a nechávají lidem práci, která vyžaduje úsudek, kreativitu a kontakt s druhým člověkem. Tím pomáhají firmám držet kvalitu služeb i ve chvíli, kdy kvalifikovaných zaměstnanců ubývá. Důležitý detail pro byznys: vedle klasického prodeje roste obliba modelu RaaS, tedy robot jako služba. Firma si stroj nekupuje, ale pronajímá. Ve Spojených státech už RaaS tvoří dominantní obchodní model.Humanoidi a realita čísel
Humanoidní roboty v posledních měsících plní titulky. Reálná čísla jsou zatím střízlivá. V roce 2025 se podle IFR prodalo zhruba 7 000 kusů plnohodnotných humanoidů, tedy strojů vyšších než 140 centimetrů určených pro komerční a profesionální nasazení. Z celkového profesionálního trhu to je necelá tři procenta. Proč ta propast mezi humbukem a realitou? Většina dnešních humanoidů zůstává úzce specializovaná a často vyžaduje lidské dálkové ovládání. Podle IFR je dalšímu rozšíření v cestě nedostatek bezpečnostních standardů, vysoké náklady na výcvik a údržbu a chybějící silný obchodní případ, hlavně v průmyslu. Aby se z humanoidů staly běžné nástroje, potřebují intuitivnější programování, spolehlivější manipulaci s předměty a levnější výrobu. Pro srovnání: spotřebitelských robotů se loni prodalo 34,2 milionu, tedy zhruba 137krát víc než profesionálních. Trh servisní robotiky dnes netáhnou humanoidi, ale skladové vozíky, úklidové stroje a chirurgické systémy.Jak AI mění servisní roboty
Druhým důvodem růstu je samotná AI. Starší servisní roboti byli jednoúčelové stroje naprogramované na přesně daný úkol. Umělá inteligence z nich dělá adaptivní platformy, které zvládnou širší škálu úkolů s menší námahou při programování. Pod kapotou se to skládá z několika částí, které se navzájem doplňují. Počítačové vidění pomáhá robotu rozpoznat okolí a překážky, autonomní navigace mu umožní pohybovat se v prostoru sdíleném s lidmi, senzorová fúze spojuje data z více čidel do jednoho obrazu situace a interakce v přirozeném jazyce umožňuje ovládání běžnou řečí. Dohromady to znamená, že se robot obejde v dynamickém prostředí – třeba na letišti plném cestujících – a ne jen na vyhrazeném pásu v továrně. IFR zároveň upozorňuje, že budoucnost servisní robotiky nebude patřit jedinému typu stroje. Mobilní roboty, stacionární systémy, drony, kráčející roboty i humanoidi mají každý své výhody podle konkrétního nasazení. Uspěje řešení, které nejlépe pokryje potřebu zákazníka a splní požadavky na bezpečnost, spolehlivost a ekonomiku.Bezpečnost a evropská pravidla
Čím častěji roboty potkáváme v nemocnicích, hotelech a na letištích, tím víc rozhoduje důvěra. IFR v position paperu zdůrazňuje kyberbezpečnost, ochranu soukromí, odpovědnou AI, jasná pravidla odpovědnosti a bezpečnou spolupráci člověka se strojem. Pro evropské a české firmy to není jen teorie. Nařízení EU o AI (AI Act) řadí AI zabudovanou do chirurgických robotů mezi vysoce rizikové systémy. U produktů, jako jsou roboty asistované operace, platí povinnosti vysoce rizikových systémů od 2. srpna 2028. Pravidla transparentnosti se v EU uplatňují od srpna 2026 a červencový akční plán EU pro kyberbezpečnost a AI přidává požadavky na odolnost systémů v kritických odvětvích včetně zdravotnictví a dopravy. IFR svůj position paper nabízí zdarma ke stažení po registraci na stránce federace. Pro každého, kdo servisní roboty nasazuje nebo o nich teprve uvažuje, jde o užitečný souhrn toho, kam se obor reálně posunul – a kde jeho limity zatím zůstávají.Nahradí servisní roboti lidi v práci?
Podle IFR spíše přebírají opakované, fyzicky náročné a nebezpečné činnosti a lidem nechávají práci vyžadující úsudek a kontakt s druhým člověkem. Motivací k nasazení je hlavně nedostatek pracovníků, ne snaha je nahradit.
Co je to RaaS?
Robot jako služba (Robot-as-a-Service). Firma si robota nekupuje, ale platí za jeho provoz formou pronájmu. Ve Spojených státech už jde o dominantní obchodní model v servisní robotice.
Kde se servisní roboti nasazují nejčastěji?
Největší kategorií je doprava a logistika se 117 500 prodanými kusy v roce 2025, následují hotelnictví a profesionální úklid. Ve zdravotnictví nejrychleji rostou chirurgické roboty.
