Šestileté děti u ChatGPT zapojují mozek jinak než dospělí

Jak se měří mozek při rozhovoru s chatbotem

Studie, která vyšla v odborném časopise Cerebral Cortex, je malá, zato technicky náročná. Tým Tzipi Horowitz-Kraus z izraelského Technionu posadil do funkční magnetické rezonance (fMRI) 15 prvňáků s průměrným věkem 6,4 roku a 16 dospělých s průměrem 38 let. fMRI sleduje průtok krve mozkem a ukazuje, které části jsou zrovna aktivní. Představte si dům v noci: podle rozsvícených oken poznáte, ve kterých místnostech se pracuje.

Uvnitř skeneru vedl každý jeden pětiminutový mluvený rozhovor s ChatGPT. Úkol byl pro všechny stejný – naplánovat otevření obchodu, jakého chtěli, kde chtěli. Děti dostaly mikrofon s potlačením hluku, aby jim hlučný přístroj nebránil v řeči.

Jeden detail je důležitý. Dětem vědci před skenem řekli, že budou mluvit s „nejchytřejším počítačem na světě“. Dospělí slyšeli jen suché „budete mluvit s ChatGPT“. K tomu se ještě vrátím.

Stejný pětiminutový úkol, jiná cesta v mozku

Před skenerem všichni absolvovali test kreativity jménem Divergent Association Task. Mají v něm říct deset slov, která jsou si významem co nejvzdálenější. Děti dosáhly v průměru 28,61 percentilu, dospělí 26,16. Rozdíl není statisticky významný, takže obě skupiny byly na svůj věk srovnatelně nápadité.

V samotném rozhovoru dospělí produkovali o něco pestřejší vyprávění. Skóre divergentní sémantické integrace, které měří, jak daleko od sebe jsou významy použitých slov, vyšlo dospělým 0,82 a dětem 0,81. Malý, ale průkazný rozdíl.

Skutečný rozdíl se ukázal teprve ve skeneru. Přestože obě skupiny dopadly v testu podobně, cesta, kterou k výsledku jejich mozky vedly, byla odlišná. Jde přitom o srovnání dvou skupin při jednom konkrétním úkolu, nikoli o důkaz, že chatbot sám způsobil naměřené rozdíly.

Kde se v této studii dospělí a děti lišili

Vědci měřili funkční konektivitu, tedy to, jak silně spolu různé oblasti mozku synchronizují aktivitu. Sledovali sedm velkých sítí včetně frontoparietální, která řídí plánování a sebekontrolu, a salienční, která funguje jako přepojovač a všímá si důležitých podnětů.

Největší rozdíl je ve vnitřním propojení frontoparietální kontrolní sítě: dospělí 0,201, děti 0,113. Po statistické korekci zůstal průkazný právě tento rozdíl. Výrazná byla i vazba mezi kontrolní sítí a sítí pozornosti – 0,126 u dospělých proti 0,039 u dětí.

Síť výchozího režimu, která se pojí se spontánní představivostí, se naopak nelišila: 0,187 u dospělých, 0,181 u dětí. Podle autorů to naznačuje, že rozdíl nevězí v samotné fantazii, ale v tom, jak mozek nápady řídí a hodnotí.

Co lze z výsledků vyvodit – a co ne

U dospělých se projevila souvislost: čím kreativnější byli v testu, tím silněji se jim při rozhovoru propojovaly kontrolní a salienční síť. U prvňáků žádná taková vazba nevznikla. Autoři z toho usuzují, že dospělý mozek mohl při tomto úkolu aktivněji filtrovat rychlé odpovědi ChatGPT a směřovat rozhovor k cíli. Samotná studie ale neprokázala, že ChatGPT způsobuje nižší zapojení mozkových sítí u dětí, ani z ní nelze vyvozovat obecný závěr o schopnostech všech šestiletých dětí. Kontrolní sítě navíc dozrávají až do poloviny dvacátých let, což je obecný vývojový údaj, nikoli věková hranice pro používání AI.

„Mluvit s chatbotem vypadá nenuceně, ale vyžaduje plánování, sledování, pozornost a paměť, které se u šestiletého teprve staví. Proto záleží na doprovodu dospělého,“ řekla Horowitz-Kraus serveru PsyPost. Doporučuje u AI s dítětem sedět, ptát se na odpovědi a brát ji jako společnou aktivitu, ne jako samostatného lektora.

Český a evropský kontext

Zjištění zapadá do širší debaty o dětech a AI, která v Evropě sílí. Akt o umělé inteligenci (AI Act) od 2. února 2025 vyžaduje podle článku 4, aby poskytovatelé a provozovatelé AI systémů zajišťovali dostatečnou AI gramotnost svých lidí. Jde o obecnou povinnost týkající se organizací a osob, které AI poskytují nebo používají; sama o sobě neurčuje konkrétní postup každé školy ani bezpečný věk dítěte pro používání chatbotu. Škola, která chatbot ve výuce nasadí, může mít podle své role a konkrétního použití další povinnosti. Tato studie připomíná, že u nejmladších dětí samotný přístup k nástroji nestačí.

ChatGPT je v Česku běžně dostupný a ovládá češtinu, takže na něj děti narazí snadno. Studie nepracovala s českým vzorkem a její výsledky proto nelze automaticky přenést na české děti. Opatrný praktický závěr je, že u malých dětí je při používání generativní AI vhodný dohled dospělého.

Limity, které je dobré znát

Studie je malá – 15 dětí a 16 dospělých – a skupiny nebyly vyvážené pohlavím. Mezi 15 dětmi bylo 11 chlapců, mezi 16 dospělými jen 4 muži. Vědci nekontrolovali velikost slovní zásoby, rychlost řeči ani to, kolik zkušeností s ChatGPT účastníci měli. Dospělí jich nejspíš měli víc.

Hlavní výhrada: ve skeneru chyběla srovnávací úloha. Účastníci si nepovídali s člověkem ani nepracovali sami. Nižší konektivitu u dětí tak nelze připsat výhradně ChatGPT, může jít o rozdíl související s věkem, náročností a povahou úkolu nebo s tím, jak byli účastníci do experimentu uvedeni. Zmínka o „nejchytřejším počítači na světě“ mohla děti navést k pasivnímu přijímání odpovědí.

„Tato studie neukazuje, že by ChatGPT snižoval kognitivní kontrolu u dětí nebo jim poškozoval mozek,“ zdůraznila Horowitz-Kraus. „Porovnávali jsme děti s dospělými při stejném úkolu, ne děti s ChatGPT a bez něj.“